Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

aktualizováno 
Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se konec turistické sezóny. Na osiřelých stezkách je radost chodit, příjemná může být i plavba na lodičkách ve ztichlých pískovcových kaňonech.

Výkladní skříň Českého Švýcarska v podobě výletu do kamenických soutěsek a na Pravčickou bránu má méně známou obdobu skromnějších rozměrů taky u německých sousedů. Romantickou lodní plavbu v Národním parku Saské Švýcarsko obstarává hraniční říčka Křinice a Pravčickou bránu nahrazuje skalní útvar Kuhstall. Obojí se dá v pohodě stihnout za jeden den, ovšem pouze do konce října.

Řeka Křinice, německy Kirnitzsch, pramení u Krásné Lípy. Zprvu protéká českým územím, pak po hranici a nakonec odtéká do Německa a po 38 kilometrech se vlévá v Bad Schandau do Labe.

Zvláště hraniční úsek, který má mnohde charakter neschůdného pískovcového kaňonu, je velmi působivý. Zemská hranice mezi Čechami a Saskem se tu nezměnila už od roku 1451. 

Bohužel z naší strany je to do údolí Křinice dost z ruky a návaznost na německý břeh s mnoha značenými cestami je velmi omezená. Proto je vhodné přejet raději do Saska a jako výchozí místo do kaňonu Křinice použít vesnici Hinterhermsdorf. Jezdí sem autobusy z Bad Schandau (rychlé spojení s Děčínem) a je tu také několik velkých parkovišť připravených na letní nápory výletníků.

Fotogalerie

Jak už to v Německu bývá, okolí Hinterhermsdorfu je doslova přeznačkováno, takže je dobré alespoň v začátku pozorně spolupracovat s mapou a vybrat tu správnou cestu z mnoha možných.

K přístavišti lodiček u Obere Schleuse (Horní zdrž) míří nejrychleji značka modrá po pevné lesní cestě. Nabízí se však také delší žlutá kolem skalního převisu Reisserhőhle. Z české strany, která se u přístaviště představuje kolmými skálami až do vody, je to sem nejblíže z Brtníků (cca devět kilometrů).

Lákavý ostrůvek lásky

Plavební úsek pod vesnicí Hinterhermsdorf vede hraničním tokem mezi Českem a Německem a provozuje se již od roku 1879. První pramice se jmenovala Saxonia, stejně tak jako vlastivědný spolek, který začal převážení výletníků provozovat. K plavbě dlouhé 700 metrů (cca 20 minut) se využívá vzdutá hladina jezírka Obere Schleuse, původně určená a hojně využívaná k plavbě dřeva do Labe. Naposledy se tu dřevo plavilo v roce 1964.

Plavba po Křinici

Plavba po Křinici

Plavba po Křinici kolem ostrůvku lásky

Plavba po Křinici kolem ostrůvku lásky

U nástupiště na loď má voda hloubku jeden metr, u stavidla na konci plavby už sedm metrů. Sezona tu trvá do konce října, pak se stavidlo zvedne a přes zimu řeka teče svým původním řečištěm. Souběžně nad plavebním úsekem vede po německém břehu i stezka pro pěší, takže plavba lodí není bezpodmínečně nutná jako u soutěsek Kamenice na české straně, kde se pěšky projít nedá.

Plavbu lodí doprovází výklad převozníků, kteří obvykle češtinu neovládají. Pokud tedy chcete alespoň něco pochytit, je třeba umět trochu německy nebo mít s sebou překladatele.

Kde se vzalo Švýcarsko?

Anton Graff a Adrian Zingg, dva švýcarští malíři pracující koncem 18. století na rekonstrukci nedaleké drážďanské galerie, si oblast pískovcových skal na hranici Saska a Čech oblíbili natolik, že se ani nechtěli vrátit domů. Své Švýcarsko prý našli tady! A tak vznikl poněkud neobvyklý název romantického světa pískovcových hor, skal a roklí, který se opravdovému Švýcarsku sice moc nepodobá, zato je však krajinnou perlou střední Evropy.

Vtipní převozníci upozorní hned zpočátku na malý ostrůvek lásky tvaru srdce, kde je prý možné pro zamilované dvojice domluvit pobyt přes noc. Začíná odjezdem poslední odpolední pramice a příjezdem první ranní pramice. Na ostrůvky bývají vidět zbytky ženského spodního prádla.

Cestující s mořskou nemocí mají možnost po 100 metrech opustit loď provazovým žebříkem do skal, který má speciální úpravu pro tchýně. Samozřejmě že nechybí ani zkamenělé zvířecí postavy, z nichž nejznámější je zatoulaná Spící ovečka. Kuriozitou je hraniční „retromilník“ tesaný do skály, záměrně ponechaný se socialistickou rytinou DDR.

Po hranici dvou národních parků

Údolí Křinice je opravdu nádherné a nedotčené a bylo by škoda jej hned po výstupu z loďky opustit, byť hned první ústupová cesta přes Hermannseck vede vzhůru impozantní skalní průrvou po železných schodech. Tok řeky sleduje dál modrá značka, většinou však kličkuje po skálách a v průrvách nad údolím.

Oba břehy, německý i český, jsou součástí první zóny národního parku a příroda je zde ponechána napospas samovolnému přirozenému vývoji. Přejít na český břeh není možné, přestože se z mapy zdá, že u skalního útvaru Černá brána, kde končí česká modrá značka, by to mohlo jít. Ale nejde. Kdysi tu přes řeku fungoval mostek (Schőnlinder Brücke), z něhož se zachovaly nepatrné zbytky kamenných pilířů a schůdků. Případný nápad na přebrodění řeky zapovídá návštěvní řád obou národních parků.

Muzeálně zpřístupněný Neumannmühle v údolí Křinice

Muzeálně zpřístupněný Neumannmühle v údolí Křinice

Stavidlo na konci plavby po Křinici

Stavidlo na konci plavby po Křinici

Lávka přes řeku je až v bývalé osadě Zadní Jetřichovice, kde Křinice opouští česko-německou hranici a vtéká už natrvalo do Německa. Odtud je možná šestikilometrová trasa po zelené do Česka na Mezní louku (autobusy do Hřenska a Děčína) nebo pokračování k silnici Kirnitzschtalstrasse, některou z mnoha vyznačených německých cest. Hezká je například převážně terénní varianta po zelené a červené kolem mohutného skalního převisu Hickelhőhle a výletního hostince Zeughaus.

Údolí Křinice se postupně rozšiřuje a kolem řeky se začínají objevovat malebné osady se starými mlýny, dnes většinou využívané jako výletní restaurace a hotýlky, některé však i muzeálně zpřístupněné (např. Neumannmühle).

Tramvaj pod Kravínem

Zpáteční dopravní spojení z údolí Křinice zajišťuje kromě autobusů také výletní tramvajová linka, která se od roku 1898 klikatí z Bad Schandau podél řeky až ke konečné stanici Lichtenhainer wasserfall.

Pětimetrový Lichtenhainský vodopád se ukrývá za rohem stejnojmenného výletního hotelu a turisty láká již od poloviny 19. století, kdy nad ním byla vybudována malá hráz, náhon a „samospouštědlo“ pro občasné zvýšení průtoku a jednorázové zatraktivnění. Stačí počkat a vodopád se určitě za nějaký čas samovolně spustí.

Skalní brána Kuhstall

Skalní brána Kuhstall

Lichtenhainský vodopád

Lichtenhainský vodopád

Nad konečnou tramvaje se vypíná též pískovcový vrch se zbytky skalního hradu Neuer Wildenstein. Mnohem působivější než nepatrné hradní zbytky je ovšem skalní průrva Kuhstall neboli Kravín. Je to velká průchozí jeskyně, jakási saská obdoba Pravčické brány.

Průrva široká 17 a vysoká 11 metrů však připomíná spíše jeskynní tunel než skalní bránu. V době třicetileté války se v něm ukrývali místní obyvatelé se svým dobytkem před nepřátelskými vojsky. Z jižní strany vedou nahoru ke Kuhstallu ve skále tesané Nebeské schody (Himmelsleiter), na hradní plošině nad Kuhstallem je několik skalních vyhlídek. A nechybí ani příjemný hostinec v typickém výletním stylu Saského Švýcarska.

Může s hodit

Jak se tam dostat
1) Německá varinta: Vlakem do Bad Schandau (rychlíky Praha – Drážďany nebo osobáky z Děčína), pak přesednout na autobus do vesnice Hinterhermsdorf. Zpátky z údolí Křinice opět autobusem anebo tramvají do Bad Schandau a vlakem do Česka.
2) Česká varianta: Autobusem na Mezní louku (východisko na Pravčickou bránu), odtud po zelené do bývalých Dolních Jetřichovic v údolí Křinice. Přejít na německou stranu a pokračovat proti proudu řeky k Obere Schleuse.

Mapa
1 : 50 000 č. 12 – NP České a Saské Švýcarsko

Itinerář trasy:
Hinterhermsdorf – Obere Schleuse (modrá) – Zadní Jetřichovice (modrá) – Hickelhőhle (zelená) – Zeughaus (zelená) – Neumannmühle (žlutá a červená) – Kuhstall (červená) – Lichtenhaimer wassefall (červená). Celkem asi 24 km.

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Posledních sto kilometrů. Čína je krůček od podmanění Mekongu

Jeden z největších veletoků naší planety se nenávratně mění. Na Mekongu a jeho přítocích rostou desítky přehrad a Čína...

Legendární Turnerova chata na Šumavě je na prodej, majitel nemá nástupce

Legendární Turnerova chata u řeky Vydry nedaleko Horské Kvildy na Klatovsku je na prodej. Objekt v 1. zóně Národního...

Pro nás nejbližší rakouský lyžařský obr přitahuje i nejlepší lyžaře světa

Saalbach Hinterglemm si vydobyl místo mezi absolutní špičkou rakouského lyžování. Se svými 270 km tratí je dnes v...

Gruzie úspěšně buduje světové lyžařské středisko. V Gudauri už bydlí i Češi

Když se chce, tak to jde. Gruzínské Gudauri rychlými kroky směřuje mezi top lyžařské destinace. K dokonalosti zbývají...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nenápadný zimní ráj v Rakousku. V Nočkových horách vás obslouží i komorník

Okolí průsmyku Turracher Höhe na rozhraní Štýrska a Korutan patří mezi skvosty, o kterých mnoho Čechů zatím neví....

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Královna výhledů na Slovensku. Prověřili jsme zimní výstupy na Kráľovu hoľu

Mohutný a díky vysílači nezaměnitelný masiv Kráľovy hoľe vystupuje o kilometr nad okolní krajinu Horního Pohroní a...

Cesta na thajský zázrak. Záliv Koh Tao je tropický ráj s cenami pro každého

Thajsko je jednou z nejvíce navštěvovaných destinací jihovýchodní Asie. Právě proto jste již určitě četli moře...

Premium

Sáhl jsem si i na kobru, říká rekordman, který našel tisíce kešek

Josef Nekvapil je evropský rekordman v hledání kešek. V neděli 12. ledna už dosáhl na metu sto dvaceti tisíc. U řady...

Amerika na vlastní kůži. Skleněný les z odpadu je ozdobou Route 66

Historická část ikonické silnice patří k základním stavebním kamenům americké kultury po druhé světové válce. Dodnes...

Najdete na iDNES.cz