"Po investicích do obnovy punkevních a Sloupsko-šošůvských jeskyní, kde podobné rekonstrukce proběhly v minulých letech, bychom se nyní chtěli pustit do Zbrašovských aragonitových jeskyní," řekl ředitel státní Agentury ochrany přírody a krajiny, která spravuje všech dvanáct zpřístupněných jeskyní v zemi, Jaroslav Hromas.
"Je nutné hlavně vynést ven kamení, které za ta léta různých stavebních úprav a rozšiřování jeskyní leckde zcela zakrylo původní stěny. Jde vlastně o návrat k původnímu stavu, protože chceme například odstranit i mnohé necitlivé zásahy, které se bohužel v minulosti v jeskyních udělaly. Vůbec bych se nedivil, kdybychom přitom narazili na dávno zapomenuté chodby nebo na zcela nové prostory jeskyní," dodal ředitel.
Přestože jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně v Evropě jednou z nejvýznamnějších geologických lokalit kvůli svému teplicovému charakteru, nejsou zatím jako jediné v zemi zařazeny do nejvyššího stupně státní ochrany.
"Došlo k tomu nedopatřením už dávno před revolucí. Teď se však už deset let snažíme napravit chybu, ale teprve v příštím roce zřejmě ministerstvo životního prostředí jeskyně vyhlásí národní přírodní památkou, a tím je zařadí do nejpřísnější kategorie státní ochrany," řekl Jaroslav Hromas.
Brány jeskyní se pro návštěvníky sice otevřou až 1. června, už teď se ale turisté mimo jiné mohou těšit na nová sociální zařízení či prodejnu suvenýrů u vchodu do podzemí.
"Bylo nutné zrekonstruovat správní budovu, protože stará po těch téměř padesáti letech naprosto přestala stačit zájmu návštěvníků i hygienickým nárokům doby. Bohužel jsme kvůli tomu museli o měsíc odsunout otevření jeskyní pro návštěvníky," řekla vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
Otevření nové provozní budovy se zúčastnili kromě zástupců ministerstva životního prostředí, které stavbu zaplatilo, také vnuci někdejšího objevitele jeskyní Čeňka Chromého. "Díky nim máme velmi rozsáhlý archiv z objevitelských dob jeskyní," po- chlubila se Barbora Šimečková.
 |
