"Pokud budu vycházet z dlouhodobých statistik, je velice pravděpodobné, že letos zase ošetříme nejméně o desetinu více zraněných než loni. Za rostoucí počet úrazů může stoupající návštěvnost, stále dokonalejší lyžařská výzbroj i kvalitnější úprava sjezdovek. Kopce jsou tvrdé a ve spojení s novými lyžařskými styly a vybavením se jízda neustále zrychluje. Tento vývoj je mnohdy nad schopnosti lyžařů a vede k častějším zraněním," říká náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.
Jakých chyb se lidé při lyžování nejčastěji dopouštějí?
Sjezdovka je jako silnice a podle toho se na ní musí lidé chovat a dodržovat některá zásadní pravidla. Když se chce lyžař rozjet, měl by se nejdříve rozhlédnout, jestli někomu nevjíždí přímo pod lyže. Jedoucí lyžař zase nevidí za sebe, takže odpovědnost je především na jezdcích za ním, kteří se musí chovat ohleduplně a předvídat, jak se člověk před nimi zachová.
Každou zimu musí členové Horské služby zachraňovat turisty, kteří zabloudí v horském terénu. Co by měli dělat běžkaři, aby se podobným problémům vyhnuli?
Především by neměli přeceňovat své síly a před túrou by si měli opatřit co nejvíc aktuálních informací o počasí a sněhových podmínkách na předpokládané trase cesty.
Kde lze tyto informace získat?
Dnes už existuje celá řada pravidelně aktualizovaných internetových stránek, informace z lyžařských středisek vysílá každý den i televize. Údaje o počasí běžně zveřejňuje denní tisk a rozhlas. Tyto zdroje by měli lidé využívat přednostně, aby svými dotazy zbytečně nazatěžovali naše pracovníky. Pokud se jim však z nějakého důvodu nepodaří potřebné údaje získat z médií, mohou si samozřejmě zavolat i na některou z našich stanic a služba jim aktuální informace poskytne.
Jaká jsou základní pravidla pro pohyb v horském terénu?
V zimě by měli lyžaři ve vlastním zájmu jezdit jen po tyčovaných trasách, které jsou zakreslené i v mapách. Je to pro ně bezpečnější a vyhnou se také případným postihům od strážců parku, kteří by je v nejpřísněji chráněných lokalitách mohli právem pokutovat za pohyb mimo značené cesty. Platí i nepsané pravidlo, že na běžecké túry se má chodit nejméně ve trojici, aby v případě nehody mohl jeden lyžař zůstat u zraněného a další běžkař vyrazil hledat pomoc.
Co by nemělo chybět ve vybavení lyžařů?
Ze zkušenosti víme, že se stále najdou lidé, kteří vyrazí za pěkného počasí nalehko a vůbec nepočítají s tím, že se na horách může počasí velice rychle změnit. Lyžaři by si proto s sebou na túru vždy měli brát také teplejší oblečení pro horší počasí, i když jej třeba vůbec nebudou muset použít. Důležitá je i kvalitní a aktuální zimní mapa.
Měli by lidé o své cestě někoho informovat?
Stačí, když před odchodem na túru oznámí trasu plánovaného výletu svému ubytovateli. I když to už není povinnost, někteří zkušení boudaři po svých hostech základní údaje vyžadují a tím mnohdy výrazně přispějí k úspěchu pátrací akce. Pokud jdeme najisto, většinou dorazíme včas. Jestliže nám však o pohybu pohřešovaných chybějí jakékoliv informace, bývá pátrání mnohem složitější.
Mnozí lidé vyrážejí do Krkonoš jen na jednodenní túry a nikde se neubytovávají. Jak se mají zachovat oni?
Své plány jednoduše oznámí přímo na některé z našich služeben a v cíli své cesty zase pracovníkům Horské služby nahlásí, že jsou v pořádku zpět. Každý den jsme v kontaktu se všemi našimi středisky, takže si můžeme lehce ověřit, zda se všichni nahlášení turisté vrátili. Pokud zjistíme, že někdo z lidí zůstal na hřebenech, okamžitě zahájíme pátrání.
Vyplatí se vzít si s sebou do terénu mobilní telefon?
Určitě. A to i přesto, že se v Krkonoších stále vyskytují místa, kde jsou telefony k ničemu, protože tam chybí signál. Většinou ale stačí popojít o několik desítek metrů dál a signál se zase objeví. Už se nám několikrát stalo, že jsme prostřednictvím telefonického kontaktu se ztraceným lyžařem úspěšně koordinovali pátrací akci.
V průběhu zimní sezony bývají některé turistické cesty uzavřené kvůli lavinám. Není to v Krkonších zbytečné?
Krkonošské lavinové svahy neprotínají žádné významné komunikace ani neohrožují budovy, takže se na nich nevyplatí budovat nákladné lavinové zábrany. Jedinou ochranou proti lavinám tak zůstávají lesní porosty, jejichž účinnost je omezená. Proto lze návštěvníky Krkonoš spolehlivě ochránit pouze uzavřením všech cest v blízkosti lavinových svahů.
Ohrožené trasy zásadně uzavíráme jen na nezbytně nutnou dobu a jakmile akutní lavinové nebezpečí pomine, okamžitě je opět otevíráme. Pokud si někdo myslí, že varovné tabule rozmisťujeme na podzim a necháváme je na místě až do konce sezony, velmi se mýlí a mohl by na svůj omyl hodně doplatit. Totéž platí i o uzavírkách kvůli náledí.
Jak je to s nedoporučováním hřebenových túr?
Hřebenové túry zpravidla nedoporučujeme při silném větru, snížené viditelnosti, silném sněžení a podobně. Ne všichni lidé jsou stejně zdatní a stejně dobře vybavení. Co někomu přijde jako strašné počasí, nemusí zkušeného horala vůbec vyvést z míry. Proto hřebenové túry nikdy nezakazujeme, ale pouze nedoporučujeme. Je na uvážení každého člověka, jak si naši radu vezme k srdci.
Během podzimu se hodně mluvilo o tom, že Horské službě chybí miliony korun na to, aby letos mohla zabezpečit obvyklý rozsah svých služeb. Jak tyto finanční problémy vznikly a už se je podařilo vyřešit?
Stát nám letos výrazně pokrátil obvyklý příspěvek, takže hrozilo, že budeme muset přistoupit ke krizovému řešení a přemýšlet, ve kterých lyžařských střediscích zachováme naše služby v původním rozsahu a kde je budeme muset omezit. Peníze se naštěstí nakonec podařilo najít a umožní nám zachovat rozsah služeb v obvyklém standardu. Zbude nám i na obvyklé doplnění zdravotnického materiálu a obnovu dosluhující výstroje a výzbroje, jež je jinak na velice dobré úrovni.
Technika jde stále kupředu a určitě se objevují různé novinky i v záchranářském vybavení. Nemáte vyhlédnutou nějakou pomůcku, bez níž se sice dokážete obejít, ale kdybyste ji měli, mohla by vám při záchranných akcích pomoci?
Uvítali bychom, kdyby každé z našich středisek disponovalo alespoň jedním přístrojem GPS pro přesné určení polohy v terénu s pomocí satelitní navigace. Tato zařízení by se nám hodila především při zásazích v nepřehledném terénu mimo značené cesty za špatného počasí a snížené viditelnosti. Několik přístrojů jsme už získali formou sponzorských darů a plošné pokrytí celé oblasti Krkonoš bychom rádi dokončili v příštím roce.
Kde všude vás návštěvníci Krkonoš najdou?
Stanice Horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. Letošní novinkou bude naše stálé stanoviště v Černém Dole, kde jsme dosud pravidelně sloužili pouze o víkendech. Tuto změnu si vyžádalo významné rozšíření místního ski areálu. Před letošní lyžařskou sezonou jsme vylepšili i naše zázemí ve Velké Úpě a do zimy bude hotova i rekonstrukce naší stanice v Rokytnici nad Jizerou.
Jak v zimě sloužíte?
Záchranáři slouží čtyřiadvacet hodin denně, ale nemusí být stále na stanicích. V době provozu lyžařských areálů se pohybují v blízkosti sjezdovek, v nočních hodinách bývají doma. Služba je však stále k dostižení na mobilním telefonu a může kdykoliv vyhlásit pátrací akci nebo zasáhnout jiným způsobem, který bude v konkrétní situaci nejúčinnější. V letošní sezoně budeme všechny služby v lyžařských střediscích zajišťovat našimi stálými nebo sezonními pracovníky, kteří budou zárukou profesionálního přístupu při zásazích.
Vrátíte se letos na své jediné hřebenové pracoviště na Luční boudě, které bylo loni kvůli změně majitele chaty uzavřené?
To zatím stále není jasné. Se zástupci nového vlastníka jsme v kontaktu, ale ještě v této věci není rozhodnuto. Pokud opět zůstaneme bez hřebenového stanoviště na Luční boudě, budou se o bezpečnost turistů v této oblasti starat pracovníci naší nejbližší stanice v Peci pod Sněžkou. Toto řešení se loni plně osvědčilo. Jediným nedostatkem bylo, že jsme hůře získávali aktuální informace o počasí v hřebenové části Krkonoš.
Máte na zabezpečení všech svých povinností dostatek lidí?
V zimní sezoně má krkonošská Horská služba čtrnáct stálých, šestnáct sezonních a sto šedesát osm dobrovolných pracovníků. To je minimální počet lidí, s nimiž jsme schopni spolehlivě zabezpečit všechny naše úkoly.
 Adolf KLEPŠ. Rodák ze Špindlerova Mlýna. Absolvent vrchlabského gymnázia. Od roku 1988 dobrovolný člen Horské služby, od roku 1991 profesionální záchranář, od roku 2001 náčelník krkonošské Horské služby. Specialista na problematiku lavin. |
