Přestože nejvyšší hory Česka zdánlivě nabízejí zimní vyžití hlavně pro sjezdaře, svůj ráj na zemi zde najdou i vyznavači bílé stopy. Celkem 71 kilometrů dlouhá Krkonošská magistrála spojuje Harrachov se Žacléřem a nabízí skvělou trasu pro zimní lyžařské putování. My jsme se vydali do její východní části, kde běžkaři najdou jeden z jejích nejlépe upravovaných úseků.
Pro nástup jsme zvolili rozcestí u Zadních Rennerových bud, které se nacházejí ve výšce 1 100 metrů nad mořem. Sem se dá na lyžích dojet například ze Strážného od zastávky u lomu, případně lze vyrazit z vrcholu Pláň nad Špindlerovým Mlýnem.
My jsme využili nocleh na nedalekých Friesových boudách, v okolí najdete další ubytovací možnosti, jako jsou například penzion Andula, Bouda Klínovka nebo Dvorská bouda. Trasa od Rennerovek na Černou horu měří čtrnáct kilometrů, tam a zpět nás tedy čekalo necelých třicet kilometrů.
Pohled z Liščí cesty k Zadním Rennerovým boudám
Hned první kilometry výletu nabízejí jednu z nejkvalitnějších pasáží pro běžkování v Krkonoších. Mluvíme o Liščí cestě, široké svážnici, která se zařezává do jižního svahu Liščí hory a příjemným profilem míří k Tetřevím boudám. Tato cesta (ostatně jako převážná část magistrály) je dostatečně široká, takže se na ní vejdou jak klasici, tak i vyznavači bruslení. S oblibou jí využívají i sportovní oddíly a pravidelně tu trénují mnozí závodní běžkaři. Z cesty se otevírají pohledy na podkrkonoší a tu a tam před námi probleskne vrchol Černé hory.
Odbočku k Tetřevím boudám protentokrát vynecháváme a stáčíme se ostře vlevo na širokou a přímou plynovodní cestu. Ta nás přivede pod Lesní boudu, proslulou domácí kuchyní z místních produktů. Magistrála pokračuje rovně k horní stanici vleku Zahrádky, alternativní cesta vede přes Hrnčířské boudy.
Volíme scenéričtější magistrálu a dostáváme se na Lučiny – horské louky s mnoha boudami, které se rozprostírají vysoko nad Pecí pod Sněžkou. Zde se oddáváme nádherným pohledům na Sněžku, Studniční horu i přibližující se Černou horu. Dominantní stavbou je červeně natřená Pražská bouda, jeden z největších a nejznámějších horských hotelů v Krkonoších.
Jídelna Pražské boudy s historickým interiérem
Zastavujeme tu na polévku a chvilku si odpočineme v historickém interiéru jídelny, do jejíchž jižních oken se příjemně opírá slunce. Vyhlášenou cukrárnu na Pražské bohužel před lety zrušili, ale my věříme, že i bez sladkého dopingu hravě zdoláme stoupání, které nás nyní čeká.
Panoramata a rašeliniště na Černé hoře
Cesta se přehoupne kolem Kolínské boudy s obřím vyřezávaným Krakonošem a klesne do mělkého sedýlka. Přehlédnout byste zde neměli historický kamenný rozcestník. Podobných najdeme v Krkonoších víc – například u Rýchorské boudy nebo na východním úbočí Černé hory u Malých Pardubických bud. Zde magistrála odbočuje vpravo a vede na Černou horu po sice delší, ale zato vyhlídkové cestě.
Rozhodujeme se pokračovat vzhůru přímou cestou na vrchol a po magistrále se pak vrátit. U rozcestí, nazvaného pro časté davy turistů „Václavák“, lyže sundáváme a nejstrmější pasáž zdoláváme pěšky.
Na Černohorském rašeliništi vše leží pod sněhem a krajina s nízkými smrčky připomíná severskou tajgu.
U dalšího rozcestníku se vydáváme po pěším chodníku k Černohorskému rašeliništi, kde loni na podzim správa KRNAP postavila novou vyhlídkovou věž. Jedná se o cennou rezervaci s výskytem chráněných druhů a největší lesní rašeliniště na území Krkonoš. Nyní vše leží pod sněhem a krajina s nízkými smrčky připomíná severskou tajgu. Kolem rašeliniště vede naučná stezka, která je od 15. března do 31. května uzavřena z důvodu ochrany přezimujících tetřívků.
Vracíme se zpět na širokou cestu a lyžmo zdoláváme poslední výškové metry na vrchol Černé hory. Máme štěstí na počasí, z okraje lesa u ruin Sokolské boudy se otevírají daleké výhledy jižním směrem do podhůří. Kdo chce rozhledy ještě trochu vylepšit, může vystoupat na nedalekou rozhlednu Panorama, umístěnou na sloupu staré lanové dráhy.
Návrat přes Liščí horu
Nazpět máme v plánu vrátit se pokud možno po jiných cestách, abychom poznali další krkonošská zákoutí. Objíždíme tedy vrchol Černé hory po tak zvaném „Malém okruhu“, a pak už nás čeká dlouhý a rychlý sjezd severním úbočím Černé hory. Z několika míst se odtud otevírají výhledy na Sněžku, Studniční horu nebo Liščí horu.
Panoramatický úsek magistrály na Černé hoře
Cesta na hřebeni Liščí hory
Svist skluznic a ztráta výšky nás doprovází zpět na Lučiny, odkud ovšem tentokráte volíme cestu přes Hrnčířské boudy. Tato enkláva několika horských chat se nachází uprostřed lesů nad Černým dolem ve výšce 1 050 metrů nad mořem. Zde dosahujeme nejnižšího bodu celého výletu a před námi je dlouhé stoupání k tomu nejvyššímu. Hodláme totiž zdolat vrchol Liščí hory a zpestřit si tak výlet o další panoramata.
Je třeba podotknout, že cesta přes Liščí horu obvykle nemívá upravené běžkařské stopy. Horší technické podmínky však vyvažují výhledy na Sněžku a obří důl a když se za Lyžařskou boudou otočíme, máme Černou horu jako na dlani. Zastavujeme ještě jednou na vyhlídce pod vrcholem a pak pokračujeme lesnatým hřebenem k oblíbené křižovatce turistických cest u Chalupy Na Rozcestí.
Uvnitř krbem vyhřátého interiéru se u svařáku zahříváme i my a těšíme se na závěrečný sjezd. U Klínových bud obdivujeme pohled na vzdálený Kotel a opět se napojujeme na Krkonošskou magistrálu, po níž pokračujeme k penzionu Andula na Friesových boudách. My už jsme tady „doma“, nicméně kdo vyrazil ze Strážného, má nyní před sebou další kilometry klesání. Ty lze absolvovat buďto po zasněžené silnici přes Husí boudy nebo po rolbové Nové Friesově cestě.
Může se hoditDélka trasy: 28 km (6 hod.) Aktuální stav úpravy stop a další informace k běžkování v Krkonoších si můžete zkontrlovoat zde. Krkonošská běžkařská magistrála – je páteřní běžkařská trasa, která prochází celými Krkonošemi od Žacléře po Harrachov v délce 71 kilometrů. Na tuto základní trasu pak navazuje dalších více než 600 kilometrů tratí a okruhů. Magistrála je v terénu značena červenou značkou. Trasa (od východu k západu): Žacléř – Rýchorský kříž – Rýchorská bouda – Horní Maršov – Reissovy domky – Krausovy boudy – Velké Pardubické boudy – Kolínská bouda – Pražská bouda – nad Tetřevími boudami – po Liščí cestě – pod Freisovými boudami – pod Klínovkou – Okolo srubu – přes Krásnou pláň – Svatý Petr – Špindlerův Mlýn – most přes Labe – lanová dráha Medvědín – Horní Mísečky – Zlaté návrší – Vrbatova Bouda – U Čtyř pánů – Vosecká bouda – Mumlavská bouda – Harrachov |
