Stará čistírna odpadních vod v Bubenči
Pražský kanalizační systém navrhl na přelomu 19. a 20. století anglický inženýr W. H. Lindley. Jeho součástí byla památkově chráněná čistírna v Bubenči - a sloužila až do roku 1967, kdy bylo uvedeno do provozu moderní zařízení na nedalekém Císařském ostrově.
V podzemí staré čistírny v Bubenči nahlédnete do starých odpadních štol.
Prohlídka vás zavede do kanalizačních katakomb, kde se skrývá stará čistírenská technologie - česla, lapač písku i sedimentační nádrže, občas si tu dokonce můžete užít plavby na raftu po hladině podzemní nádrže a další zážitky.
Otevřeno je celoročně a denně, prohlídky obvykle probíhají ve všední dny v 11.00 a 14.00 a o víkendech v 10.00, 12.00, 14.00 a 16.00 hodin. Přesnou otevírací dobu si před návštěvou raději ověřte na webových stránkách muzea.
Vyšehradské kasematy a podzemní sál Gorlice
V mohutných hradbách Vyšehradu se skrývají tajuplné chodby a podzemní sály.
Podobně jako pevnosti Josefov či Terezín ani vyšehradská citadela nenaplnila své vojenské poslání, dodnes je však skvělým příkladem barokního pevnostního stavitelství. Její součástí jsou kasematy, které měly sloužit jako útočiště pro vojenskou posádku v případě dělostřeleckého útoku.
Vyšehradské kasematy měří přibližně 1 km a vedou podél severních hradeb; pravá část ústí do rozsáhlého podzemního sálu Gorlice, který měl sloužit jako shromaždiště vojáků, sklad potravin a munice. K vidění je tu šest originálních soch z Karlova mostu.
Do kasemat se vchází ze severní strany areálu, z Cihelné brány. Otevřeno je celoročně denně, od dubna do října od 9.30 do 18.00 hodin, po zbytek roku do 17.00 hodin.
V rámci komentovaných prohlídek můžete každý druhý a čtvrtý víkend v měsíci, vždy v 11 a 14 hodin, navštívit Martinské kasematy, postavené v době vlády Marie Terezie. Prohlídky začínají v Informačním centru v bráně Špička.
Pražské kolektory
Síť kolektorových chodeb pod Prahou měří více než devadesát kilometrů.
Unikátní stavba, která nemá ve světě obdoby - to je devadesátikilometrový labyrint chodeb a tunelů pod Prahou, který slouží k ukládání vodovodů, plynovodů, telefonních kabelů a dalších inženýrských sítí, potřebných pro plynulý chod velkoměsta.
Pro veřejnost jsou připraveny dvě trasy zážitkové turistiky. Obě začínají na Senovážném náměstí; první končí v historickém sklepení domu U Tří mečů v Celetné ulici, druhá ve vestibulu Slovanského domu v ulici Na příkopě.
Kolektory můžete navštívit celoročně ve středu, v pátek a každou poslední sobotu v měsíci, lístky je nutné rezervovat předem.
Štola XXII pod Petřínem
Staré důlní chodby provrtávají pražský Petřín, do jedné z nich se dokonce můžete podívat.
Uhlí se těžilo v okolí Ostravy, Mostu i Kladna, ale víte, že uhelné štoly najdete také v Praze pod Petřínem? Ano, skutečně pod Petřínem se slavnou rozhlednou, lanovkou, bludištěm, Štefánikovou hvězdárnou či Hladovou zdí se táhne osmnáct štol. Přístupná je jediná z nich, takzvaná štola XXII v Lobkovické zahradě, kousek od pomníku J. Vrchlického. Milovníkům tajemna udělají radost fotografie z nejrůznějších dalších pražských podzemních prostor, které tu jsou vystaveny, třeba z jeskyní v Hloubětíně nebo z Rudolfovy štoly.
Otevřeno je od dubna do října během víkendů od 10.00 do 17.00 hodin.
Bunkr Folimanka
Bunkr na Folimance patří k největším stavbám svého druhu v Praze.
Na místě dnešního parku v Nuselském údolí kdysi bývaly vinice, ovocné sady a usedlost Folimanka, zbouraná v roce 1969 při stavbě Nuselského mostu. Přibližně o dvacet let starší je dlouho utajovaný kryt civilní obrany, který měl sloužit v minulém režimu jako útočiště Pražanům v případě ohrožení.
Bunkr Folimanka patří k největším stavbám svého druhu v Praze; měří přes tisíc metrů čtverečních, vejde se do něj až 1 300 lidí a prohlédnout si jej můžete obvykle jedinou sobotu v měsíci od 9 do 15 hodin. Termíny prohlídek najdete na webu Kudy z nudy.
Jen výjimečně…
…a málokdy bývají otevřené další podzemní prostory. K těm patří například podzemí pod bývalým Stalinovým pomníkem v parku na Letné anebo Rudolfova štola, jeden z nejstarších pražských přivaděčů vody. Koncem 16. století ji dal vybudovat císař Rudolf II., aby tudy voda z Vltavy proudila do rybníčků v Královské oboře Stromovka.
Rudolfova štola začíná u Vltavy, prochází pod Letnou a končí poblíž vodárenského domku u bývalé Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Portál štoly zdobí korunka, Rudolfova iniciála a letopočet dokončení stavby. Historické důlní dílo se otvírá jen výjimečně, přístupná bývá přibližně 350 m dlouhá část štoly směrem od Stromovky.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko
Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.
Šťastnou cestu! |
