„Nikdy nebudeš tak tmavá jako já. Budeš mít maximálně barvu jako kapučíno,“ konverzuje na pláži místní černošský mladík s Češkou na lehátku, která pravděpodobně den předtím přiletěla, protože její kůže je skoro tak bílá jako zdejší korálový písek.
Skoro to vypadá, že ze Zanzibaru se stal ráj Poláků. Potkáte je na každém rohu a místní vás za ně pravděpodobně budou často považovat. Bude to jejich první tip, když se vás budou ptát, odkud jste – ještě předtím, než vám nabídnou nějaký výlet, korálky, masáž nebo trávu.
 |
Barvy, vůně a chutě Zanzibaru poznává ovšem také stále více Čechů. Nesporně tomu pomohlo i nedávné zavedení každotýdenního přímého letu od Čedoku, díky němuž můžete být v této exotické destinaci za příjemných osm hodin.
Výhoda je sice tak trochu vykoupena lehkým pocitem, že se nenacházíte u Indického oceánu, ale někde v Chorvatsku u Jadranu. Když však opustíte resort, uvědomíte si, že se opravdu nacházíte v úplně jiném světě.
Žádný covid a nic jako u nás
„No corona, baby,“ zpívají dokola hudebníci u jeskyně Kuza, která nevypadá jako ty u nás. Je to spíš puklina v zemi s jezírkem na dně. Ostatně ono téměř nic na Zanzibaru není jako u nás.
V posvátné jeskyni Kuza se můžete i vykoupat.
A platí to i pro názvy. Akvárium s želvami nevypadá tak, jak si člověk na první dobrou představí akvárium. Je to rezervace, kde se starají o nemocné želvy, než je zase vypustí do volné přírody. Turistům tu za poplatek dovolují želvy krmit a dokonce si s nimi i zaplavat.
Na fotkách to vypadá tak atraktivně, že se „instagramové modelky“ z celého světa vrhají mezi želvy, o kterých vám sice průvodci budou tvrdit, že nekoušou, ale není to pravda. Během 40 minut, které jsme v akváriu strávili, jsme byli svědky nejméně tří drobných incidentů, z nichž turisté rozhodně nevyšli zcela bez úhony.
Pod názvem Blue safari si zase nepředstavujte safari, ale projížďky na lodích po ostrovech a krásně modrých zanzibarských lagunách, ve kterých se dá i šnorchlovat. Na ostrově Kwale, kde se nachází obří baobab z 15. století, vám naservírují oběd z místních specialit. Nechybí ani langusta.
Báječný hřebíčkový ostrov
Covid je na Zanzibaru s trochou nadsázky sprosté slovo. Roušky odložíte za branami letiště, a pak už na ně můžete zapomenout. Pokud absolvujte výlet na farmu s kořením, průvodce vám poví, že místní inhalují směs koření, když mají příznaky „podobné covidu“. A to je k pandemii víceméně vše.
Zajet si na zanzibarskou farmu s kořením opravdu stojí za to. Málokde se vám naskytne příležitost vidět vanilku, muškátový oříšek, pepř, hřebíček, citrónovou trávu nebo kardamom v místech, kde se pěstují. Zanzibar je největším producentem hřebíčku, a tak není divu, že v minulosti dostal přezdívku „báječný hřebíčkový ostrov.“
Pepř na Spice Tour
„Smíchejte zázvor, skořici a med a máte řešení na problémy s mužskou potencí,“ radí průvodce Khamis pánské části naší skupiny. Muškátový oříšek prý zase probudí touhu u žen. Pro ně je určitě zajímavá i takzvaná „lipstick plant“ neboli oreláník barvířský. Semínka jeho plodů se používají jako barvivo nejen v potravinách, ale i v kosmetice. Během prohlídky si tedy můžete rovnou vyzkoušet, jak vám sluší červeno-oranžová barva přírodní zanzibarské rtěnky.
Temná historie exotického ráje
Ve stejnojmenném hlavním městě Zanzibaru se mísí vlivy arabské, indické, evropské i africké kultury. A to zejména v jeho historické části Stone Town, která se v roce 2001 dostala na seznam UNESCO.
Na východním okraji Stone Town stojí anglikánská katedrála. Na jejím místě se v minulosti nacházel otrokářský trh, který byl zrušen až pod nátlakem Britů v čele se slavným cestovatelem Davidem Livingstonem v roce 1873.
Z výstavy o otroctví na Zanzibaru.
V jedné z budov u katedrály se dnes nachází perfektně udělaná výstava o historii otroctví. Sklepení této budovy zároveň slouží jako nepříjemně názorná ukázka – v jedné cele s klaustrofobicky nízkým stropem prý čekalo na svůj prodej až 75 otroků.
Smutné osudy tisíců lidí z celé Afriky dnes připomíná nejen výstava, ale i pomník před katedrálou. V hranaté díře stojí pět lidí svázaných řetězy. Každý z nich má jiné rysy ve tváři. To podle toho, z jaké části Afriky pocházeli.
Že jste opravdu v Africe, vám může připomenout i místní trh. Zvláště jeho část s rybami a masem asi neprojdete bez zvednutého žaludku a dojde vám, že místní hygienické standardy jsou na hony vzdálené těm, na které jsme zvyklí u nás. Nicméně stojí za návštěvu a určitě tam seženete i zajímavé suvenýry.
Zanzibar pro milovníky fauny
Málokdo je asi fanouškem otravných komárů, kteří si vás najdou krátce po setmění, tedy pokud se nezakryjete clonou silného repelentu. Opice a želvy už však mají určitě větší fanklub. V národní parku Jozani uvidíte vzácné guerézy zanzibarské – tedy opice s černobílým ochlupením a červenými či červenohnědými zády.
Prison Island teď patří želvám ze Seychelských ostrovů.
Během oblíbeného výletu na Prison Island pro změnu potkáte želvy obrovské. Tento druh byl na Zanzibar přivezen jako dar ze Seychel v roce 1919.
Vstupní brána do Afriky
„Jemnou Afriku“ si oblíbily i české celebrity a podnikatelé, kteří zde mají investice hned ve dvou luxusních rezortech. Zpěvák Ben Cristovao nebo Kazma vychvalují romantický hotel Tulia a miliardář Karel Janeček má podíl v resortu Zuri Zanzibar, který sklízí jedno ocenění za druhým.
„Ostrov koření“ je u nás zkrátka populární. V roce 2019 také vyšla v Česku kniha o Zanzibaru s názvem „Mambo? Poa! Zanzibar“, na které pracovalo autorské duo Vladimir 518 a fotograf Tomáš Souček. V předmluvě knihy se píše: „Zatímco nepoučený cestovatel vidí tropický ráj a drsnou chudou zemi třetího světa, pod povrchem se skrývá místo úplné autentické radosti i zakonzervované pravdy o člověku a povaze jeho bytí před nástupem industriální revoluce.“
Pro první kontakt s Afrikou je Zanzibar ideální. Není tak drsný, ale přesto si můžete být jisti, že se nacházíte v těsné blízkosti černého kontinentu. Chorvatsko to samozřejmě není, ale jestli to půjde takhle dál, bude se Zanzibar u českých cestovatelů těšit podobné oblibě.
