Betonové koule natřené na stříbrno jsou s pomocí řetězů zavěšené na konstrukci připomínající fotbalovou branku. První tucet koulí umístili před několika dny pár stovek metrů od jedné ze železničních stanic na předměstí Jakarty.
"Zkusili jsme snad už všechno, dokonce i natáhnout na střechy vlaků ostnatý drát, ale zdá se, že nic nefunguje. Třeba uspějeme nyní," prohlásil Mateta Rizahulhaq, mluvčí státní železniční společnosti PT Kereta Api.
Vlaky křižující Indonésii po zanedbaných tratích, které za sebou zanechali v zemi před 60 lety holandští kolonizátoři, jsou zvlášť v dopravní špičce přeplněné lidmi. Stovky cestujících se ve snaze uniknout tlačenici ve vagonech uchylují na střechy železničních souprav.
Mezi "surfaři" je ale také řada notorických neplatičů jízdného a mládež, která tuto nebezpečnou praktiku považuje za zajímavou adrenalinovou zábavu.
Ročně přitom takto zahynou či jsou zraněny desítky pasažérů.
Když koule někoho zabije, tak to nevadí...
Starosti s tím, že mohou masivní koule případné hříšníky usmrtit, si mluvčí státních drah nedělá. "Nikdo nemá sedět nahoře. Už mnohokrát jsme řekli, že pokud je vlak plný, mohou cestující přijít do pokladny a my jim lístek proplatíme," řekl Rizahulhaq.
Ale dobrodruzi jsou odhodláni vytrvat. "Když jsem o těch koulích slyšel poprvé, opravdu mě vyděsily. Zní to vážně nebezpečně. Ale myslím si, že to dlouho nevydrží. Zkoušeli všechno možné, aby nás odradili, ale nakonec bylo vždy vítězství na naší straně. Líbí se nám nahoře, příjemně tam fouká," prohlásil sedmadvacetiletý majitel malého obchodu Malyanto, který prakticky denně dojíždí ze svého rodného města Bogoru do Jakarty.
Indonéská vláda se snaží zabránit za každou cenu cestování na střechách vlaků a neváhá použít i extrémní metodu. Úřady začaly rozmisťovat nad tratě zavěšené betonové koule.
Málo vlaků a samá zpoždění
Kritici upozorňují, že problém spočívá v zastaralém systému indonéských železnic, které nemají dostatek vlaků, aby uspokojily poptávku, a neustále hlásí zpoždění.
Před několika lety se indonéské železnice "zviditelnily" tím, že jejich zřízenci stříkali po cestujících na střechách z mohutných hadic červenou barvu, aby je mohli později identifikovat a zadržet. "Surfaři" ale brzy tato zařízení zničili. Podobně neuspěly železnice ani s duchovními a psy.
