"Odsuzuji tě k pokutě 45 dolarů a rundě kořalky pro porotu!" hřměl soudce před více než sto lety na poslední výspě Spojených států. Padouch neodporoval ani slůvkem. Přísnějším trestem by už možná byla smrt. Roy Bean byl totiž absolutní zákon a ptal-li se na něho cizinec neznalý poměrů, dostávalo se mu jen jedné odpovědi: Soudce Bean? To je Právo západně od řeky Río Pecos. Tak vstoupil podivný pomocník spravedlnosti do dějin. Beanovo zapadlé městečko Langtry dnes především znamená dobře vybavené návštěvnické centrum s kaktusovou zahradou, za níž se nachází skutečná lahůdka: původní soudcův dům. Nízká dřevěná budova s nápisem The Jersey Lilly je jako stvořená pro milovníky bizarní historie. "Nacházíte se v domě, kde soudce Bean vykonával spravedlnost, hrál kulečník a zároveň provozoval i nálevnu," říká průvodkyně z místního návštěvnického centra. U Beana doma za chvíli nic nepřekvapí. Hned na konci barového pultu je na mírně zpuchřelé dřevěné desce přidrátováno podivné kovové zařízení. K čemu asi sloužilo? "Vypadá to jako obří otvírák, ale zřejmě to soudcovi nahrazovalo kladívko, jímž si v 'síni' zjednával klid a pořádek," vysvětluje průvodce. Hned ve vedlejší místnosti, vzadu za barem, trůní uprostřed prostoru kovové nohy. Toto jsou nohy od původního kulečníkového stolu, na němž soudce Bean s oblibou hrával, hlásá připevněná cedulka. A hned kousek opodál visí autentické fotografie Beanova domácího mazlíčka - vypelichaného medvěda Bruna. Bruno měl ostatně svůj výběh hned na čestném místě vedle dřevěné boudy s kulečníkovou hernou. Vše, co soudce Bean miloval, muselo být vždy blízko něho. Nejvíce to samozřejmě platilo o slečně Lilly. Tuto anglickou herečku, vlastním jménem Lillie Langtry, bezmezně obdivoval a v jeho soudní síni se jí každý musel kořit. Za slečnu Lilly! A za stát Texas! Takové prý bývalo v jeho době slavnostní zvolání, když se dával průchod spravedlnosti. A urazit božskou Lilly se ve zdejších končinách považovalo za hrdelní zločin. V soudní síni, která na počest herečky nese i její jméno, je na ni celá řada upomínkových předmětů, které Roy Bean pečlivě uchovával. A jak se vlastně za Beanova soudcování žilo? Na to odpoví modely městečka Langtry umístěné v návštěvnickém centru. Před skleněnými vitrínami postávají turisté a chtějí-li se dozvědět něco zajímavého, naslouchají nahranému textu prostřednictvím sluchátek umístěných před každým "obrazem". Další návštěvníci se sklánějí nad prosklenými stoly, v nichž jsou uloženy předměty z té doby. Největší pozornost přitahuje zrezivělý kolt soudce Beana, s nímž zřejmě často zjednával spravedlnost. Alespoň soudě podle jeho značné opotřebovanosti... A hned vedle již poněkud ztrouchnivělý zákoník státu Texas - jakási Beanova bible. Proč je ta kniha tak poničená, s tolika vytrhanými stránkami? diví se mnohdy turisté. "Protože odporovala-li litera zákona Beanově rozsudku a někdo z poroty na to upozornil, soudce si nechal příslušnou stránku nalistovat a pak ji bez milosti vytrhl," přichází průvodcova odpověď. Právo západně od řeky Río Pecos, jak se začalo Beanově soudcování říkat, bylo tvrdé, ale účinné. "Pověste ho," zněl prý často soudcův verdikt. V podobném duchu ztvárnil svérázného soudce i Paul Newman v dnes již klasickém filmu Život a doba soudce Roye Beana. A však tehdejší záznamy trestů naznačují, že Bean znal i jiné tresty než jen šibenici. Mezi jeho často používané metody patřilo například vyhnat odsouzeného bez peněz a zbraně do nehostinné pustiny. To prý napravilo nejednoho lotra. Ať už Bean soudil jakkoli, jedno je jisté: v místech, kam se kdysi odvážil jen málokdo,nakonec přece jen zavládl zákon a spravedlnost.Ionopříslovečné "Právo západně od řeky Río Pecos" zde zůstalo pojmem dodnes. Ostatně naznačuje to i obří cedule, kterou musí minout všichni návštěvníci texaského Langtry. A ti přijíždějí hlavně za soudcem. Co jiného by zde ostatně dělali? A tak i dnes, v malém ospalém městečku, lze přes vzdálenost více jak stovky let zaslechnout zvolání, které bylo zákonem, když po zdejších pláních proháněl lumpy soudce Roy Bean. Za slečnu Lilly! A za stát Texas!
Za slečnu Lilly! A za stát Texas!
"Odsuzuji tě k pokutě 45 dolarů a rundě kořalky pro porotu!" hřměl soudce před více než sto lety na poslední výspě Spojených států. Padouch neodporoval ani slůvkem. Přísnějším trestem by už možná byla smrt. Roy Bean byl totiž absolutní zákon a ptal-li se na něho cizinec neznalý poměrů, dostávalo se mu jen jedné odpovědi: Soudce Bean? To je Právo západně od řeky Río Pecos. Tak vstoupil podivný pomocník spravedlnosti do dějin. Beanovo zapadlé městečko Langtry dnes především znamená dobře vybavené návštěvnické centrum s kaktusovou zahradou, za níž se nachází skutečná lahůdka: původní soudcův dům. Nízká dřevěná budova s nápisem The Jersey Lilly je jako stvořená pro milovníky bizarní historie. "Nacházíte se v domě, kde soudce Bean vykonával spravedlnost, hrál kulečník a zároveň provozoval i nálevnu," říká průvodkyně z místního návštěvnického centra. U Beana doma za chvíli nic nepřekvapí. Hned na konci barového pultu je na mírně zpuchřelé dřevěné desce přidrátováno podivné kovové zařízení. K čemu asi sloužilo? "Vypadá to jako obří otvírák, ale zřejmě to soudcovi nahrazovalo kladívko, jímž si v 'síni' zjednával klid a pořádek," vysvětluje průvodce. Hned ve vedlejší místnosti, vzadu za barem, trůní uprostřed prostoru kovové nohy. Toto jsou nohy od původního kulečníkového stolu, na němž soudce Bean s oblibou hrával, hlásá připevněná cedulka. A hned kousek opodál visí autentické fotografie Beanova domácího mazlíčka - vypelichaného medvěda Bruna. Bruno měl ostatně svůj výběh hned na čestném místě vedle dřevěné boudy s kulečníkovou hernou. Vše, co soudce Bean miloval, muselo být vždy blízko něho. Nejvíce to samozřejmě platilo o slečně Lilly. Tuto anglickou herečku, vlastním jménem Lillie Langtry, bezmezně obdivoval a v jeho soudní síni se jí každý musel kořit. Za slečnu Lilly! A za stát Texas! Takové prý bývalo v jeho době slavnostní zvolání, když se dával průchod spravedlnosti. A urazit božskou Lilly se ve zdejších končinách považovalo za hrdelní zločin. V soudní síni, která na počest herečky nese i její jméno, je na ni celá řada upomínkových předmětů, které Roy Bean pečlivě uchovával. A jak se vlastně za Beanova soudcování žilo? Na to odpoví modely městečka Langtry umístěné v návštěvnickém centru. Před skleněnými vitrínami postávají turisté a chtějí-li se dozvědět něco zajímavého, naslouchají nahranému textu prostřednictvím sluchátek umístěných před každým "obrazem". Další návštěvníci se sklánějí nad prosklenými stoly, v nichž jsou uloženy předměty z té doby. Největší pozornost přitahuje zrezivělý kolt soudce Beana, s nímž zřejmě často zjednával spravedlnost. Alespoň soudě podle jeho značné opotřebovanosti... A hned vedle již poněkud ztrouchnivělý zákoník státu Texas - jakási Beanova bible. Proč je ta kniha tak poničená, s tolika vytrhanými stránkami? diví se mnohdy turisté. "Protože odporovala-li litera zákona Beanově rozsudku a někdo z poroty na to upozornil, soudce si nechal příslušnou stránku nalistovat a pak ji bez milosti vytrhl," přichází průvodcova odpověď. Právo západně od řeky Río Pecos, jak se začalo Beanově soudcování říkat, bylo tvrdé, ale účinné. "Pověste ho," zněl prý často soudcův verdikt. V podobném duchu ztvárnil svérázného soudce i Paul Newman v dnes již klasickém filmu Život a doba soudce Roye Beana. A však tehdejší záznamy trestů naznačují, že Bean znal i jiné tresty než jen šibenici. Mezi jeho často používané metody patřilo například vyhnat odsouzeného bez peněz a zbraně do nehostinné pustiny. To prý napravilo nejednoho lotra. Ať už Bean soudil jakkoli, jedno je jisté: v místech, kam se kdysi odvážil jen málokdo,nakonec přece jen zavládl zákon a spravedlnost.Ionopříslovečné "Právo západně od řeky Río Pecos" zde zůstalo pojmem dodnes. Ostatně naznačuje to i obří cedule, kterou musí minout všichni návštěvníci texaského Langtry. A ti přijíždějí hlavně za soudcem. Co jiného by zde ostatně dělali? A tak i dnes, v malém ospalém městečku, lze přes vzdálenost více jak stovky let zaslechnout zvolání, které bylo zákonem, když po zdejších pláních proháněl lumpy soudce Roy Bean. Za slečnu Lilly! A za stát Texas!
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Jako v pohádce. Japonský park pokryly koberce modrých květů hajniček
Turisté z celého světa míří v těchto dnech do veřejného parku Hitači na ostrově Honšú. Na 350...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Velká čínská zeď začíná dračí hlavou v moři. K vidění je v Laolongtou
Žíznivý drak přistál na břehu moře, aby se napil vody. Křivky jeho nekonečného těla dál opisují...
Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce
Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy
Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...
Pláže, rum i vodopády. Mauricius je exotika s dávkou luxusu i dobrodružství
Premium Palírna rumu, kousek od ní vodopád a „sedmibarevná země“, kterou vytvořila nestejnoměrně chladnoucí...
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Království mechu a červených bran. Fušimi Inari je portálem do japonské pohádky
Kilometry tunelů z červených bran torii, hustý les, v němž vládne mech a divoká prasata, tajuplné...
Na co zírá mašinfíra: S chebským Hurvínkem po nejzápadnější trati v Česku
Dnes se svezeme po nejzápadnější dráze v České republice. Kdysi vedla až do Německa, od roku 1945...