Snadná dostupnost ostrova z jihovietnamské metropole, Ho Či Minova Města, a slibný rozvoj tamějšího cestovního ruchu v poslední dekádě povzbudil vietnamské developery k rozsáhlým investicím do komerční turistiky na západním pobřeží. Turistický boom se však po pandemii covidu-19 nekoná a vyhlášené lokality ani novodobé atrakce nepraskají ve švech.
Kdo tedy ocení hlučný lunapark zvaný VinWonders či plavbu v italské gondole na uměle vybudovaném kanále v zábavním centru Grand World? A nabízí ještě ostrov i přes viditelné proměny panenskou přírodu a únik z civilizace?
Rozkvět turistiky
Zájem turistů i místních developerů o tento přírodní klenot s plážemi jak z katalogu vzrostl v roce 2012 po zprovoznění nového mezinárodního letiště postaveného poblíž přístavního města Duong Dong na jihozápadním pobřeží ostrova.
Rozvoj této lokality na sebe nenechal dlouho čekat. V okolí městečka se totiž nachází vyhlášená, 20 kilometrů dlouhá písečná pláž, příznačně nazývaná „Long Beach“. Městečko ani hotely poblíž této pláže ovšem turisty přeplněné nejsou. Spíše naopak. Mnohé městské kavárny i restaurace zejí i v hlavní sezoně prázdnotou. Ránu rodícímu se konzumnímu turismu na ostrově zasadila nedávná pandemie covidu-19. Přesto nové resorty na sever i na jih podél „Dlouhé pláže“ vyrůstají jako houby po dešti.
Konzum na vzestupu
Rozvoj komerční turistiky na ostrově v době „před-covidové“ zasáhl především jižní a západní stranu pobřeží. Jih zatraktivnila výstavba a zprovoznění světového unikátu, téměř osm kilometrů dlouhé mořské lanovky vedoucí z jižního cípu ostrova na přilehlé ostrovy. Hledáček developerů se následně zaměřil na severozápadní pobřeží podél 17 kilometrů dlouhé pláže Bai Dai, které od té doby prochází nevídanou proměnou.
Bohužel, zdejší původní tropické lesy padly za oběť výstavbě lunaparků, kýčovitých center zábavy a rozlehlých pětihvězdičkových resortů, otevřených ještě před vypuknutím pandemie covid-19. Součástí navštěvovaných atrakcí je i blízké safari, golfový klub nebo jediné otevřené kasino ve Vietnamu s ne zcela vhodným názvem „Corona“. Vše vybudované pod taktovkou nejvýznamnějšího hráče vietnamské ekonomiky a jedničky hotelového a zábavního průmyslu, skupiny VinGroup.
Benátky po vietnamsku
Stačí se vydat po jediné hlavní silnici z města Duong Dong a pokračovat zhruba 25 km dál na sever. Kdo měl možnost navštívit tuto část ostrova před deseti lety, těžko uvěří současné proměně.
V kontrastu s chudým vietnamským venkovem a horami v pozadí se po necelé hodině jízdy objeví první řady domů stylem napodobujících Benátky, středověké kupecké krámky s atrapami výloh a nárožní domy s věžičkami. V dáli bliká obří ruské kolo a vykukují tubusy tobogánů nedalekého vodního světa. Vítejte v zábavním parku „VinWonders“ a „vietnamských Benátkách“ názvem „Grand World“!
Kdo má chuť, může se v „Grand Worldu“ projet po umělém vodním kanále v pravé italské gondole, navštívit průvod benátských masek nebo zhlédnout večerní světelnou vodní show za doprovodu hudby Johanna Strausse. Barevné domky s výhledem na umělé vodní kanály, fontány a mosty nabízejí především ubytování, ale zejí prázdnotou. Návštěvníky lákají hlavně přízemní restaurace s čerstvými mořskými plody, tradiční vietnamské karaoke bary a pouliční bistra. Otevřená vozítka na elektřinu, připomínající turistické vláčky v zoo, čekají seřazena na velkém parkovišti a nabízejí zvědavým turistům okružní jízdy po celém areálu zcela zdarma.
Překvapí, že lunaparkový kýč za hradbou pestrobarevných domů slaví úspěch, a to nejen u místních, ale i turistů z Jižní Koreje a Japonska. Právě návštěvníci z těchto dvou zemí jsou nejpočetnějšími zahraničními turisty, a tudíž nejdůležitější klientelou novodobých atrakcí včetně přilehlých pětihvězdičkových resortů.
Ztraceni v luxusu
Resorty v sousedství Grand Worldu a VinWonders, podél pláže Bai Dai na severozápadě ostrova, jsou provozované mezinárodními hotelovými řetězci, i když spadají do majetku vietnamského podnikatelského obra, skupiny VinGroup.
Některé z nich zahrnují kromě samotných pětihvězdičkových hotelů i stovky luxusních vilek s privátními bazény. Areály jsou tak rozlehlé, že je nutné rozvážet v nich hosty ekologickými vozítky, tzv. „buggies“. Není těžké zabloudit ve spleti ulic protkaných uměle vybudovanými vodními kanály a jezery při hledání hotelové lobby, snídaňové restaurace nebo plážového baru. Stačí v kteroukoliv hodinu zavolat hotelovou recepci a vyčkat na příjezd usměvavého řidiče, který ubytované hosty dopraví kamkoliv po areálu. Pohodlí a spokojenost hostů jsou zde nadevše.
Většina podobných vilových resortů však zůstává i v nejvyšší sezoně neobsazena a marně čeká na své hosty. Části areálů, které se dlouhodobě nevyužívají, bývají zakonzervovány a stojí i měsíce mimo provoz. Konkurence v okolí je veliká, avšak očekávání růstu cestovního ruchu místního podnikatelského obra se zdá být ještě větší.
Projížďka po pobřeží je minulostí
Dá se však těmto resortům vůbec něco vytknout? Nabízejí přece dokonalý servis, denně uklízené a čisté pláže a výbornou světovou gastronomii. Resorty zaměstnávají místní obyvatele a pomáhají zvyšovat jejich životní úroveň. Laskavý personál svoji ochotou vydatně přispívá k celkovému pocitu spokojenosti turistů na ostrově. Navíc, díky útlumu cestovního ruchu (místní statistiky uvádějí v roce 2022 o 22 % nižší návštěvnost než před pandemií), nikde není přeplněno a prázdné pláže poskytují dostatek soukromí. Romantické projížďky na motorce podél celého pobřeží Bai Dai nebo pohled na toulající se stáda hubeného skotu v porostech divokých mangovníků jsou dávnou minulostí.
Lze na ostrově i přes viditelný rozvoj konzumní turistiky na západním pobřeží stále nalézt kousek nedotčené přírody a únik z civilizace? Naštěstí ano! Severní a východní pobřeží je před stavebním i budoucím turistickým boomem chráněno nejen díky národnímu parku (zabírá 70% plochy ostrova), ale i díky méně přístupným plážím a dlouhé vzdálenosti od mezinárodního letiště. Silniční infrastruktura na ostrově navíc stále trochu pokulhává, a tak pomáhá udržovat místní rybářské osady a vesničky v nezměněné podobě. A kdo touží po dobrodružství, klidu nebo autenticitě, pronajme si motorku a vyrazí na dvouhodinovou jízdu pralesem.
Tropický ráj i v budoucnu?
Jakými směry se bude dál ubírat podoba cestovního ruchu na ostrově a zda se vůbec podaří naplnit očekávání developerů, co do návštěvnosti nedávno vybudovaných atrakcí, ukáže teprve čas.
Phu Quoc naštěstí i přes výraznou proměnu západního pobřeží zůstává místem, které rozhodně stojí za návštěvu. Přehnaný turistický ruch se díky pandemii covidu-19 nekoná a návštěvníci mají široké možnosti volby, kde a jak strávit svou pohádkovou dovolenou. Vedle úchvatné přírody je to především srdečnost a laskavost místních obyvatel, která spolu s gastronomií a dramatickými západy slunce nad mořem činí návštěvníky šťastnými. Zkrátka, Phu Quóc vás chytne za srdce, že mu odpustíte i ty „Benátky“!
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Zajímavosti ostrovaPhu Quoc je s rozlohou 574 km² největší ostrov souostroví čítajícího 22 ostrovů. Ostrov byl v minulosti nárokovaný Kambodžou i Francií Od roku 2006 je ostrov součástí UNESCO biosférické rezervace „Kien Giang“ poskytující ochranu jak podmořskému životu, tak ostrovní fauně a floře Phu Quoc je jediným místem ve Vietnamu, kde turisté ke 30dennímu pobytu, a za určitých podmínek, nepotřebují víza. Od roku 1975 se počet stálých obyvatel více než zčtyřnásobil, v roce 2021 se uvádělo 179 000 stálých obyvatel Nechvalně proslulá „Kokosová věznice“ byla v 90. letech prohlášena kulturní památkou Významné vývozní artikly ostrova – pepř, rybí omáčka, mořské plody a perly Webové stránky |