Trpící podnikatel Hamilton Martínez měl na Margaritě hotel s 94 pokoji, který koupil za celoživotní úspory. Nazval ho Hamilton Beach a byl splněním jeho snu. Před rokem a půl však prezident Hugo Chávez rozhodl, že obyvatelé postižení záplavami na konci roku 2010 musejí být ubytováni, a to naprosto bezplatně, v hotelích určených pro "buržoazní" turisty.
Do Martínezova hotelu se nastěhovalo 370 lidí, kteří si v něm udělali vlastní domácnost, aniž by se ale o ni v nejmenším starali. A ačkoliv lijáky jsou už odplavenou vzpomínkou, ještě začátkem tohoto měsíce v hotelu zůstávalo 28 rodin, které před svým odchodem bez jakýchkoliv zábran vybrakovaly všechno, co v pokojích bylo, píše španělský list El Mundo. Krásný bazén, rostliny i stromy, které zdobily společné prostory, jsou už minulostí. Jako kdyby to zničil vandal, hotel vypadá, jako kdyby byl opuštěn už před mnoha lety.
Hotel zabavil stát
"Všechno je pryč, hotel mi ještě nepředali, je stále v rukou venezuelského státu a hlídá ho národní garda," říká Martínez.
Po celou dobu, co v Hamilton Beach vládli "okupanti" s požehnáním populistické vlády, hoteliér své zařízení nesměl řídit a musel na několik měsíců odejít. Přestože vetřelci neplatili nic a on nemohl přijímat klienty, všech 27 zaměstnanců pobíralo plat. A jelikož neštěstí nechodí samo, lidé, kteří si předplatili ubytování na svou dovolenou, na něj podali žalobu, ačkoliv na něm vina naprosto neleží.
Bazén venezuelského hotelu Hamilton Beach po rok a půl dlouhém pobytu obětí záplav
Milionové dluhy a hladovka
Dluhy se pak hromadily a teď muž, který byl nadšený hoteliér v Kolumbii a na ostrově Margarita viděl životní příležitost, dluží několik milionů bolívarů. Kromě toho musí nahradit majetek, který rozkradly rodiny odměněné chávezovskou solidaritou, i četné škody, které způsobily.
Vzhledem k tomu, že stát nijak na jeho situaci nereaguje, skutečný poškozený se rozhodl mimo jiné zahájit hladovku. Doufá, že příslušný prezidentský výbor mu dá řádnou odpověď.
"Můj případ je příkladem toho, co se může stát podnikatelům. Stát jim (poškozeným) chtěl pomoci a lidi zaplatili takovýmto způsobem. Není to jen o státu, ale i o kultuře těch lidí. Ale když se něco takového (živelní pohromy) stane, odevzdejte mi hotel a zaplatíme vám za škody. Ale neví se, zda ho vrátí, nebo ho vyvlastní či co bude se mnou," zoufá si hoteliér, který i po těch všech zkušenostech stále věří ve "velké srdce" Huga Cháveze, že ho z tohoto marastu dostane.
