Kousek od přístavu byly letos vystavěny podmořské varhany s 335 píšťalami, další z magnetů dalmatského Zadaru.
Na schodech, pod nimiž jsou ukryté, posedávají a pokuřují turisté, sledují, jak přístav opouštějí rybářské lodě. Kolem se honí děti, a když se unaví, pokleknou k malým otvorům a poslouchají, co je to za kapelu, co tam dole vyhrává.
Zadar, to je město sužované v minulém století dvěma válkami - druhou světovou a tou jugoslávskou v devadesátých letech. Ve zdech domů stále ještě přetrvávají stopy kulek, je to však město, které se jen tak nevzdává.
Už dávno se sem vrátili turisté, už zase korzují po zdejší promenádě a usedají na fóru někdejšího římského města Jadar do stínu kostela svatého Donáta, místa, které bere dech. Tisíce nohou uhlazují starověkou dlažbu v barvě slonové kosti a znovu a znovu leští její povrch.
Po Římanech zde zbyly i pravoúhlé přímé ulice, dnes obležené kavárničkami a obchůdky. Ale i kameny někdejšího sloupoví zabudované do základu kostela svatého Donáta. Tak nějak nepatřičně a opuštěně ční z jeho zdí.
Mnoho lidí zná Zadar jako místo, kde se nalodí na trajekt a pokračuje dál na sluncem zalité ostrovy Jaderského moře. Zadar je však také město, které stojí za vaši návštěvu.
Co byste si neměli nechat ujít
KATEDRÁLA SVATÉ ANASTÁZIE
Stojí na fóru a i ona pochází z 9. století. Bohatě zdobený interiér je trojlodní a předělují ho řady sloupů a pilastrů. Oltáře pocházejí z baroka. Hned vedle katedrály je zvonice, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1452.
KOSTEL SVATÉHO DONÁTA
Zadarský klenot, byzantská bazilika s kruhovým půdorysem a dvěma velkými sloupy uprostřed.
Horní podlaží vytváří někdejší ženská galerie, odkud lze shlížet dolů. Na její výstavbu posloužil kámen z někdejšího římského fóra (na obrázku). Kostel se již nevyužívá pro bohoslužby, díky dobré akustice se zde často konají koncerty.
PŘÍSTAVNÍ BRÁNA
Brána, která vede z přístaviště do starého města. Stranu obrácenou k moři zdobí lev svatého Marka. Na druhé straně lze vidět pamětní desku připomínající návštěvu papeže Alexandra II. v roce 1177.
MOŘSKÉ VARHANY
Orchestrem hrajícím na 335 podmořských píšťal je samo moře. Jejich "otcem" je Nikola Bašič, rodák z nedalekého Murteru, který v sobě tuto myšlenku nosil už od mládí. Inspiroval ho příliv a odliv moře. Když projede velká loď a zvednou se vlny, varhany hrají hlasitěji.
FÓRUM
Od 1. do 3. století našeho letopočtu se Zadar jmenoval Jadar a v jeho centru stálo 90 metrů dlouhé a 45 metrů široké fórum, které lemovaly mramorové sloupy. Ze vznešeného fóra dnes zbylo jen pár osamělých sloupů a dalších relikvií. Jejich kámen totiž posloužil v 9. století na stavbu kostela svatého Donáta.
Moře |
MOŘSKÉ VARHANY. Orchestrem hrajícím na 335 podmořských píšťal je samo moře. Jejich "otcem" je Nikola Bašič, rodák z nedalekého Murteru, který v sobě tuto myšlenku nosil už od mládí. Inspiroval ho příliv a odliv moře. Když projede velká loď a zvednou se vlny, varhany hrají hlasitěji. |
Kostel svatého Donáta je největším lákadlem Zadaru. Byl postaven v devátém století a do jeho základů byly použity kameny z římského fóra. |
KATEDRÁLA SVATÉ ANASTÁZIE. Stojí na fóru a i ona pochází z 9. století. Bohatě zdobený interiér je trojlodní a předělují ho řady sloupů a pilastrů. Oltáře pocházejí z baroka. Hned vedle katedrály je zvonice, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1452. |
FÓRUM. Od 1. do 3. století našeho letopočtu se Zadar jmenoval Jadar a v jeho centru stálo 90 metrů dlouhé a 45 metrů široké fórum, které lemovaly mramorové sloupy. Ze vznešeného fóra dnes zbylo jen pár osamělých sloupů a dalších relikvií. Jejich kámen totiž posloužil v 9. století na stavbu kostela svatého Donáta. |
KOSTEL SVATÉHO DONÁTA. Zadarský klenot, byzantská bazilika s kruhovým půdorysem a dvěma velkými sloupy uprostřed. Horní podlaží vytváří někdejší ženská galerie, odkud lze shlížet dolů. Na její výstavbu posloužil kámen z někdejšího římského fóra (na obrázku). Kostel se již nevyužívá pro bohoslužby, díky dobré akustice se zde často konají koncerty. |
PŘÍSTAVNÍ BRÁNA. Brána, která vede z přístaviště do starého města. Stranu obrácenou k moři zdobí lev svatého Marka. Na druhé straně lze vidět pamětní desku připomínající návštěvu papeže Alexandra II. v roce 1177. |
Kostel svatého Donáta v Zadaru |