V minulosti se vždycky našli odpůrci, kteří proti kouření bouřili. Ovšem naprosto vážně se to vzalo zhruba před deseti lety, kdy federální vláda nařídila povinnost varovat před následky kouření cigaret na samotných jejich krabičkách. Jednalo se o jednoduchý text s dodatkem, že i jen samotné vdechování kouře je zdraví škodlivé. Samozřejmě se mělo na mysli pasivní kouření. Nápisy byly víceméně dobrovolně povinné, takže se na jedněch druzích objevovaly, na jiných ne. Výrobci však uvažovali velice racionálně a postupně se s nimi smiřovali, neboť zjistili, že pokud je bude někdo z kuřáků pro poškození zdraví žalovat, budou to mít přece jen u soudu snadnější.
Hesla jako Cigarety - příčina smrtelného onemocnění plic či Cigarety jsou příčinou mrtvice a srdečních chorob anebo Cigarety jsou návykové apod. v roce 1994 okrašlovaly pětatřicet procent plochy cigaretové krabičky. Nakonec tato kanadská ‘ozdoba’ obletěla svět a a byla adoptována nejen např. v Austrálii, Thajsku a Polsku, ale také Spojené státy se jimi nechaly inspirovat. Kuřáci si pomalu začali zvykat na heslovitá varování, jenž byla úmyslně vyvedena nápadně šeredně, aby si jich všimli vždycky.
Ovšem zatvrzelost kuřáků je všeobecně známá. Proto přistoupila vláda k dalším opatřením. Zvýšila ceny, čímž pochopitelně zvýšila i daně odváděné do státní pokladny. Nic. Cigarety se začaly pašovat z indiánských oblastí Kanady do civilizace. Indiáni totiž neplatí daně, takže se zboží vozilo ve velkém. A zdrojem levných cigaret byla i Amerika. Policejní hlídky měly co dělat. Že byly úspěšné, o tom svědčily zprávy, které měly svým obsahem od podobného počínání potenciální zájemce odradit. Nejvíce se tajně dováželo v roce 1993. Do Kanady se tak vlastně mnohdy vracely cigarety v Kanadě vyrobené, jež byly určeny pro prodej v cizině, v našem případě nejčastěji pro USA. Cigarety byly nakonec stejně zlevněné, protože se ukázalo, že únik na daních i při vyšších cenách za krabičku převyšuje sumu, kterou by vláda dostala při zachování cen původních.
Kanadská vláda kroky proti výrobcům cigaret stupňovala. Vymínila si, že bude mít kontrolu nad veškerou výrobou a propagací. Byly ustaveny různé spolky, bojující proti kouření pod oficiální nálepkou. Zhruba v roce 1999 vstoupil v platnost zákaz kouření v restauracích a veřejných stravovacích prostorách, když předtím se už dávno nesmělo kouřit v úřadovnách, nemocnicích, obchodech apod. A to ani na chodbách. A tak prostory kolem těchto budov byly okorálkovány zbytky nedopalků, které po sobě kuřáci zanechávali. Sem tam kontrola napálila majiteli restaurantu pokutu, ale vcelku se nic moc nedělo. Nařízení jako by bylo jen na zkoušku, protože kuřáků v restaurantech neubývalo a sekce pro ně vymezené byly vždycky plné, zatímco v nekuřáckých bylo místa dost.
Později bylo vládou odsouhlaseno, že v zájmu dětí se varovná plocha na krabičce rozroste na 60 procent, a že pouhý text už je málo, že budou tedy použity obrázky, charakterizující skutečný stav onemocnění. V platnost toto nařízení vstoupilo v loňském roce, první cigaretové krabičky s autentickými obrázky onemocnění dásní, chrupu, lidského plodu, mužské potence apod. se objevily v rukou kuřáků na začátku letošního roku. Současně s nimi přišlo další, ne tak velké překvapení - zdražení cigaret. V průměru to na jedné krabičce o dvaceti cigaretách dělá šedesát centů. Předpisy říkají, že každé varování, otištěné vně krabičky, musí obsahovat ilustraci, obvykle foto, v červeném nebo žlutém vyvedení varování a stručné objasnění, proč kouření škodí. Uvnitř musí být jedna ze šestnácti detailních zodpovězených otázek, proč nekouřit. Tak např. se dozvíte, zda může kouření poškodit mozek, plíce, srdce apod. Druhá strana lístku nabádá ke skončení kouření s radami, jak to udělat efektivně a rychle. Ti, co potřebují asistenci, nabízí malý letáček telefonní číslo a službu zdarma. Do všeho toho úsilí jsou zapojeny velice seriózní organizace, jako je Health Canada, Canadian Cancer Society, Non-Smoker’s Right Association, Physicians for a Smoke-free Canada aj.
Boj proti kouření berou obránci čerstvého vzduchu, zdravého prostředí a zastánci práv nekuřáků velice vážně a nehodlají jen tak ustoupit. Nakonec, i při té nejvyšší sympatii k právu kuřáka ‘pochutnat‘ si na cigaretě, člověk musí vzít v potaz naprosto realisticky hovořící statistiky. Díky faktu, že cigareta obsahuje na čtyři tisíce chemikálií, které negativně ovlivňují zdraví, a nikotin se řadí mezi silně návykové drogy, jakými jsou kokain nebo heroin, řadí se kouření jako všude na světě, také i v Kanadě na jedno z prvních příčin předčasných úmrtí a chorob. Pravděpodobnost, že současní kuřáci ve věku 35 let se nedožijí svých pětašedesátin, je ve srovnání s nekuřáky dvojnásobná. Ve věku mezi 35 a 65 lety věku umře v Kanadě 12 procent mužů, 9 procent žen, přeučených nekuřáků 16 proc. mužů a 10 procent žen, ale 25 procent mužů a 16 procent žen z řad současných kuřáků.
Nejnovější zrávy ukazují, že přes všechno zdánlivě marné snažení se objevují konečně pozitivní výsledky. Statistika za loňský rok uvádí, že kouření v Kanadě postupně klesá a že celkový monitoring ukazuje na nejnižší číslo od roku 1965. Podle nejnovějšího odhadu (květen t.r.) 24 procenta Kanaďanů ve věku 15 let a více, což představuje zhruba 6 mil. lidí, v loňském roce ještě bylo kuřáky, zatímco v roce 1994 to bylo 31 procento. Zhruba 23 proc. žen a 26 proc. mužů v Kanadě bylo vloni kuřáky, zatímco v roce 1994 to představovalo 29 a 32 procenta. Bohužel, mladí lidé ve věku od 20 do 24 let jsou stále nejsilnější skupinou kuřáků. V roce 1994 představovali 35 proc., zatímco o šest let později jejich počet poklesl na 32 procenta.
Nejlepších výsledků dosáhly provincie Alberta, Newfounland a Quebec, zatímco v British Columbii připadá na počet obyvatel 20 a v provincii Nova Scotia 30 procent kuřáků.
„Tato čísla nám dodala kuráže,“ uvedl federální ministr zdravotnictví Rock, „musíme tento proces rozšířit na všechny tabákové výrobky. Stále ještě zůstává udělat hodně práce a na mnoha frontách. Jedním z pěti klíčových cílů federálního Tabacco Control Strategy je zredukovat neakceptovatelný vysoký počet Kanaďanů, kteří jsou vystaveni působení pasivního kouření a jeho následným škodlivým účinkům na zdraví.“
Více než 1,6 mil. Kanaďanů mladších 17 let jsou vystaveni přímému působení cigaretového kouře, cigár nebo doutníků, protože jich téměř 50 procent žije v domovech, kde kouří nejméně jeden člen rodiny více než 12 cigaret denně. Děti pod 12 let věku jsou vystaveni cigaretovému kouři ve 25 procentech, a to ve 2,4 mil. domovů, kde žijí.
V Kanadě zemře na rakovinu plic v důsledku tzv. second hand kouření, kterému byli vystaveni po téměř celý život, více než 300 občanů. Onemocnění rakovinou plic u nekuřáků, kteří jsou vystaveni vdechování cigaretového kouře, vzrostlo o 25 procent, o 10 onemocnění srdce z téhož důvodu a na tytéž následky se objevují častěji např. rakovina dýchacích cest, onemocnění mozková, leukemie aj.
Opatření, přijatá k 1. červnu, jen pomohou těm, kteří svá rozhodnutí skoncovat s kouřením oddalují. Takových je mezi současnými kanadskými kuřáky třetina, mezi mladými čtvrtina. Kouřit se do roku 2004 prostě nebude nikde. Nikde na veřejnosti. Zatím si můžete sednout do vymezeného prostoru, do ohrazené ‘klece’ pro kuřáky, kde je zajištěno pořádné větrání, ale hlavně neproniknutelnost kouře do nekuřáckých prostor. Benevolentnější jsou regule zatím vůči barům, kde je možné se posadit ještě s cigaretou v ruce. Ale už v loňském roce jsem viděla tučnou čáru kolem zdravotnického objektu, která kuřákům nařizuje pobýt se smrdutou tyčinkou ve vzdálenosti až devět stop od budovy.
Z Ameriky přijeli známí, kteří potvrdili, že tam jsou na mnohých místech opatření daleko tvrdší. Kuřák si např. smí ještě na ulici zapálit cigaretu, ale nesmí s ní stát, musí prostě chodit... No řekněte, stojí nám ta cigareta za to?
Z ontarijského Bramptonu své čtenáře srdečně zdraví Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com
