U Libanonu objevili potápěči zbytky města starého 4000 let

Nedaleko od pobřeží na jihu Libanonu byly objeveny pozůstatky města starého na 4000 let. Historik Júsuf Hurání a šéf profesionálních potápěčů Muhammad Sardží oznámili, že zbytky města Jarmúta jsou potopené ve vodě u městečka Zahrání nedaleko jiholibanonského přístavu Súr. Stopy starobylého města se rozkládají na čtyřech kilometrech čtverečních v hloubce od tří do 17 metrů a ve vzdálenosti 60 až 800 metrů od břehu.

Mezi zbytky byla v hloubce 60 metrů objevena jedna 70 centimetrů tlustá a 30 metrů dlouhá zeď. "Výborný stav, v jakém byla zeď nalezena, dokazuje její pomalé sesouvání do moře," vysvětluje Hurání.

Na 250 metrů od pobřeží byly v hloubce pouhých pěti metrů odkryty dlážděné ulice pokryté řasami, některé až 60 metrů dlouhé. Nejdále od pobřeží byly až 17 metrů pod vodou objeveny hromady kamení, které bývalí obyvatelé města používali nejspíš na stavbu svých obydlí, zbytky schodišť, náměstí či hrází.

"Teorie o postupném propadávání břehu byla založena na objevech mnoha zbytků ukrytých pod mořským dnem," dodává historik, který již 40 let shromažďuje a studuje dokumenty o starobylých místech podél pobřeží Libanonu. "K tomuto studiu mě přitáhly významné spisy francouzského archeologa Antoina Poidebarda z roku 1934, který pátral po starobylých památkách ve městě Súr," vysvětluje. "On shromáždil četné výpovědi starých rybářů, kteří mu tvrdili, že u pobřeží Súru zcela jasně viděli na různých místech pod vodou nějaké zbytky měst."

Název tohoto místa (Jarmúta) lze naposledy nalézt v "Dopisech z Tell Amary", které napsal v roce 1370 před naším letopočtem guvernér antického Byblosu (nynější přístav Džubajl na severu Libanonu). Ten popisuje město jako důležité centrum zásobování egyptských faraónů, nejvíce dřevem.

Výzkumníci získali také povolení k vyzvednutí z vody jedné sochy se lví hlavou a dalšího pozůstatku sochy připomínající boha Bastu, kterému se Egypťané klaněli v 15. století před naším letopočtem.´"V textech faraónů starých více než 38 století se Jarmúta objevuje jako jedno z míst nepřátelských faraónům, podobně jako další libanonská starověká místa Džubajl, Šít nebo Aráka, zatímco Súr, Sajdá (antický Sidon), ani Bejrút tehdy ještě vůbec neexistovaly," říká Hurání.

Podle něj začalo zkoumání zbytků Jarmúty před dvěma roky poté, co byly - ve spolupráci s týmem potápěčů vedeným Sardžím - objeveny v moři pozůstatky antického města Sidon (nynější Sajdá). Tehdy vědci objevili několik náměstí a ulic, což bylo pro ně "první známkou možného postupného sesouvání libanonského pobřeží do vody".