Na jihu kanadské provincie Alberta lze mnohde doslova zakopnout o obří kosti pravěkých veleještěrů. Pláně sluncem spalované prérie kryjí usychající porosty trav či pelyňků a místy je zdobí zářivé květy pichlavých opuncií či drobných kaktusů. Tu a tam se objeví mělké údolí či kaňon zaříznutý v pestrobarevných skalách, vzácně také opuštěný ranč. Kulisa jak stvořená pro filmový western, nad níž se však vznáší přízrak žízně. Příliš daleko od sebe protékají krajinou řeky Bow, Red Deer či Milk River, než aby ho dokázaly zahnat. Před sedmdesáti milióny let tu však ležela vlhká subtropická krajina s bažinatou džunglí, mořskými zálivy a sladkovodními jezery, které v čase zkázy mizely pod příkrovem sopečného popela. Tak vypadalo životní prostředí mnoha desítek druhů dinosaurů (zatím jich je z Alberty známo asi čtyřicet), kteří tu zápasili o svoji existenci. Hledali rostlinnou i masitou potravu, a když zahynuli přirozenou či násilnou smrtí, jejich těla se někdy propadla do měkkého bahna, které v průběhu dalších věků zkamenělo ve vrstvy usazenin vysoké sto metrů. V geologickém měřítku docela nedávno - po skončení doby ledové před 13 tisíci lety - nahlodala málo odolné horniny eroze, v níž spojily své síly voda z tajících ledovců i deště, vítr, sluneční žár i zimní mráz. Když před dvěma sty lety vystoupili zpod plachet vozů kolonisté, nazvali bizarně utvářenou krajinu badlands - špatná země, neboť nedokázala přijmout zrno, dobytek si v ní snadno zlámal nohy a jezdec tu těžko hledal cestu stržemi a kaňony. V osamělých skupinách keřů vytrvale cvrčel hmyz, který doprovázely kastaněty chřestýšů. Badlands se zdály nehostinné, snad i nebezpečné. Také Indiáni, původní obyvatelé, kteří v této oblasti žili, hovořili o »maka sika - špatné zemi k průchodu«. »Stát! Automobil musíte nechat na parkovišti nebo v kempu, do centra parku je bez doprovodu vstup zakázán,« diriguje provoz dívka v uniformě strážce chráněného území. »Pěšky můžete po naučné stezce na okraj území, ale když si pospíšíte, u výzkumné stanice ještě stihnete mikrobus s odbornou exkurzí.« Před zničující záplavou návštěvníků chrání dnes badlands režim přírodních parků. Patří k nim Dry Island Buffalo Jump, Horseshoe Canyon, Horsethief Canyon, Midland či za skly automobilu právě defilující Dinosaur Provincial Park - populární Dinosauří provinční park. Modře uniformovaný ranger za volantem maličkého autobusu otočil klíčkem v zapalování a přitáhl si mikrofon do blízkosti úst. Začala cesta do pravěku, vedoucí krajinou, kterou vykreslila neskutečná škála barev. Převládá okrová či rezavě červená, ale nechybí ani šedá, černá či namodralá. Eroze vyhloubila kaňony či údolí zvaná coulees, v jejichž svazích proťala rovné i zprohýbané vrstvy usazenin, vytvořila skalní převisy i pyramidy, z nichž jedna připomíná dvouhrbého velblouda. Mnohde vyleptala kamenné věže, na nichž balancují klobouky ve tvaru obřích hřibů, jinde zase na plošinách a římsách obnažila magické kruhy hornin odolných erozi, které připomínají šlápoty dinosaurů. Zdaleka však nejde o iluzi každá zastávka mikrobusu dokládá, že kolem leží jedno z nejbohatších nalezišť veleještěrů na světě. Má šedesát kilometrů čtverečních a bezmála na každém kroku vystupují v náplavech strží a erozních rýh zlomky kostí a zkamenělých stromů. Což je však pohled jen vpravdě povrchní. V hlubinách sedimentů paleontologové zatím odkryli přes sto padesát koster dinosaurů, stovky jejich lebek, tisíce jednotlivých kostí. Fascinujícím objevem bylo hromadné pohřebiště více než padesáti kusů centrosaurů. Přitom nálezů neustále přibývá - patří k nim i kostra dravého veleještěra objevená mezinárodní expedicí v roce 1999. Ležela v typické poloze posmrtné křeče - s ocasem stočeným k tělu a hlavou a krkem prohnutými zpět podél hřbetu. Všechny objevy však neukrývají vědecké laboratoře či depozitáře muzeí. Strážce několikrát zastaví mikrobus a vede návštěvníky stezkou mezi skalami ke gigantickým skeletům ponechaným v místech nálezu. Pod ochranou přístřešků leží půldruhametrové lebky s bezzubými i děsivě ozubenými čelistmi, jinde jsou zas úplné nebo naopak bezhlavé kostry vymřelých obrů. Ozývají se výkřiky nadšení a úžasu, zajiskří blesky fotoaparátů. Pro Černonožce bývalo toto místo posvátné, protože uctívali kosti ještěrů jako pozůstatky Velkého otce bizonů. On posílal do prérie každoročně stáda kopytníků, bez nichž by nedokázali přežít. Než získali od přistěhovalců střelné zbraně, lovili bizony právě v badlands - zahnali stádo na sráz kaňonu a nechali zvířata popadat do hlubiny. Mnohde ještě dnes najdete lokality, kde se na úpatí skal bělá vrstva kostí a kde se dochovalo jméno Buffalo Jump, bizoní skok. Oslava života a jeho proměn je také hlavním motivem velkolepé expozice Královského Tyrrellova paleontologického muzea (The Royal Tyrrell Museum of Palaeontology) otevřeného v roce 1985 v Drumhelleru, jinak nepříliš významném městečku uprostřed badlands, sto čtyřicet kilometrů severovýchodně od Calgary. V oblasti, jejíž slávu založil v roce 1884 J. B. Tyrrel, geolog zkoumající ložiska uhlí. Objevil první kostru dinosaura v provincii a v zápřahu za býčím spřežením ji dopravil do civilizace - nápravy vozu praskaly pod vahou nákladu, v němž odborníci určili dosud neznámý druh. Pravěký dravec dostal příznačné jméno: Albertosaurus. Nebyl to žádný drobeček - přes osm metrů dlouhý, v kyčlích tři metry vysoký, a ještě výš se zvedala hlava s ozubenými čelistmi. »Měli jsme halu sto krát padesát metrů, šest a půl metru vysokou, a k tomu základní koncepci prezentace koster dinosaurů,« svěřil se svého času český výtvarník Vladimír Krb, autor výtvarného řešení muzea. »Ovšem kostry a šedivé zdi - takové pohřebiště by vypadalo hrůzně! Došel jsem k závěru, že místo kostí se zaměříme na život dinosaurů, kosti budou druhotné.« A se slovansky znějícím jménem je možné se setkat i na jiném místě v badlands, v Devil's Coulee, Čertově rokli. V květnu 1987 si místní mládenec W endy Sloboda povšiml zkamenělých střípků na břehu řeky Milk River - a univerzitní specialisté později potvrdili správnost jeho odhadu. Na oblíbeném místě pikniků zdejších obyvatel našel první dinosauří vejce v Albertě, některá z nich i s nevylíhlými mláďaty. Senzace byla na světě. Vlastně se jen znovu potvrdilo okřídlené rčení o relativitě věcí - čas změnil měřítko hodnot a badlands, »špatná země« připomínající zkamenělou poušť, se stala nepostradatelnou hodnotou pro současnou generaci.
Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Do Dinosaur Provincial Park je možné dojet z Calgary po silnici č. 1 na jihovýchod do Brooksu, pak odbočte k severovýchodu. Je to asi sto čtyřicet kilometrů.
KOLIK CO STOJÍ
Přenocování v kempinku u parku stojí 13-15 kanadských dolarů za tábořiště. Vstupné do přírodního parku pro autobusové či pěší exkurze s průvodcem je pro dospělé 4,5 CAD.
 V muzeu v Utahu si mohou návštěvníci prohlédnout i zachovalou lebku dinosaura. |
