LIBOR UHER NA K2
Prohlédněte si unikátní snímky z výstupu
Co bylo nejtěžší na celém útoku na vrchol K2?
Jednoznačně sněhové podmínky. I když jsme měli vyfixováno polovinu koncového plata, nestihli jsme postavit C4 na rameni a stavěli jsme ho v osmi lidech improvizovaně 200 m pod ramenem. Postavili jsme tam tři dvoumístné stany a prostě tam byli dva lidé navíc a to se projevilo.
Jak proběhl rozhovor, kde se rozhodlo, kdo půjde na vrchol?
Všichni, kdo spali v nouzové čtyřce, byli rozhodnuti startovat brzy ráno, přibližně půl hodiny po půlnoci na vrchol. Bylo jasné, že noc rozhodla jinak. Na rameno nakonec ze stanu vyrazilo pouze sedm lidí. Žádný poslední rozhovor neproběhl, bylo to spontánní. Ze stanu jsme vyráželi postupně, někteří se vrátili ohřát zpět do prázdného stanu.
Jak jste jako šéf expedice prožil ten den, kdy jste seděl ve stanu a Libor Uher se škrábal nahoru?
V noci jsem vystoupil na rameno jako ostatní, jen jsem měl časovou ztrátu. Na rameni strašně foukalo a byl jsem velmi promrzlý. Netušil jsem, že se zvyšující výškou vítr ustupuje. Nějakou dobu jsme se rozhodovali na rameni, co budeme dělat. Silný vítr byl hlavním důvodem, že to otočil zbytek týmu. Pak jsem se vrátil do stanu a čekal jsem na své lidi. Všichni se postupně vraceli, kromě Libora a Radovana Marka.
Bál jste se o Libora Uhra? On sám ještě nikdy nad osm tisíc metrů nebyl.
Možná to zní nepochopitelně, ale nebál jsem se. Já jsem jaksi věřil, že to vyjde. A ono to vyšlo!
Co jste si řekli, když jste se potom sešli dole?
Bylo to hektické a velmi emotivní přivítání se všemi, i členy jiných expedic a kuchaři. Od Rusů už vím, co to znamená , když ti řeknou "Malaďěc" a nabídnou ti drink.
Jaká chvíle byla pro expedici a pro vás osobně nejtěžší?
Dát dohromady tým, lidi a zorganizovat celou akci.
Co výpravu čeká v nejbližších dnech?
Sestup do Ascoli a návrat do civilizace, začátkem srpna bychom měli být doma. Za deště ale trek nebude žádná legrace. Je to přece jenom sto dvacet kilometrů.
Co chystá Leopold Sulovský po návratu z Karakoramu?
Zkusím si něco, co jsem ještě nedělal. Poprvé půjdu někam jako turistický průvodce. Těším se, protože jsme se s Rudolfem Švaříčkem z cestovní kanceláře Livingstone dohodli, že vezmu jeho lidi pod Mount Everest. Vlastně se po letech vrátím do míst, ze kterých jsem si přivezl svůj největší úspěch. Tedy že jsem jako první Čech stál na vrcholu nejvyšší hory světa.
