Hřbitov není pro některé obyvatele takovou samozřejmostí, jak by se dalo čekat. Ilustrační snímek

Hřbitov není pro některé obyvatele takovou samozřejmostí, jak by se dalo čekat. Ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Kde je úředník pánem nad smrtí. Na těchto místech nesmíte ani zemřít

  • 17
Přeplněný hřbitov, zachování posvátnosti či nerozkládající se těla. To jsou nejčastější důvody, proč některá města vyhlásila přísný zákaz umírání. Vítejte na exkurzi po „nesmrtelných“ místech.

Štvou vás věčné zákazy a příkazy? Máte pocit, že vám politici mluví úplně do všeho? Pokud byste ovšem bydleli na následujících místech, měli byste zakázáno i onemocnět, nebo dokonce umřít.

Následujících pět měst se pyšní nulovou úmrtností a úřady na dodržování zákazu umírání přísně dohlížejí. Důvodem jsou přeplněné hřbitovy, náboženství, hrozba nakažlivých nemocí nebo boj s nesmyslnými zákazy úřadů.

Sellia, Itálie

Sellia je malebné středověké městečko na jihu Itálie, které se stejně jako řada dalších měst v tomto regionu potýká s vylidňováním. Starosta Davide Zicchinella (mimochodem povoláním pediatr) se proti této skutečnosti rozhodl bojovat poměrně rezolutně.

Vzhledem k tomu, že v roce 2014 se v Sellii narodilo nejméně dětí od roku 1861, vydal starosta následující rok nařízení, ve kterém se výslovně zakazuje onemocnět na území obce a zemřít. „Není to vtip a myslíme to zcela vážně,“ uvedl Zicchinella.

Italská Sellia se stejně jako řada dalších měst v tomto regionu potýká s vylidňováním.

Obyvatelé Sellie jsou povinni chodit na pravidelné preventivní prohlídky.

„Mým záměrem je bojovat proti smrti, protože Selliu podobně jako mnoho dalších měst v jižní Itálii ohrožuje úbytek populace. Ti, kteří se o sebe nestarají, nebo ohrožují své zdraví, budou potrestáni vyššími daněmi.“

Obyvatelé Sellie jsou povinni chodit na pravidelné preventivní prohlídky. I když postih ve výši deseti eur, který za jejich nedodržení hrozí, se může jevit jako banalita, hned v prvních měsících od zavedení nového nařízení se na preventivní prohlídku dostavila čtvrtina obyvatel.

Longyearbyen, Norsko

Dalším místem, kde je přísně zakázáno umírat, je město Longyearbyen na Špicberkách. Pokud tu někdo smrtelně onemocní, odvezou ho „dožít“ na pevninu.

A v případě, že i tato preventivní opatření selžou a někdo přesto ve městě zemře, stejně ho tady nepohřbí, protože na místním hřbitově se přestalo pohřbívat už před sedmdesáti lety.

Longyearbyen, Norsko

Důvodem je skutečnost, že v promrzlé půdě se těla nerozkládají a panuje obava z rozšíření smrtelných virů. Ostatně v některých pochovaných tělech se relativně nedávno (přesně v roce 1998) našly živé viry, které v roce 1918 způsobily pandemii španělské chřipky.

Icukušima, Japonsko

Na japonském ostrově Icukušima je zakázáno umírat už od roku 1868, ale důvody jsou v tomto případě náboženské. Ostrov je pro šintoisty posvátný a v rámci zachování jeho „čistoty“ je tu zakázáno rodit i umírat.

Také tu nenajdete žádné porodnice, ani hřbitovy. Obdobně jako v předchozím případě se rodičky i umírající převážejí na pevninu, nebo nejbližší ostrovy.

Brána torii patřící k svatyni Icukušima

Cugnaux, Francie

Ve Francii najdete hned dvě města, která svým obyvatelům přísně zakazují, aby na jejich území umírali. Důvodem jsou přeplněné hřbitovy. Starosta města Cugnaux, které se nachází blízko Toulouse, k tomuto kroku přistoupil v roce 2007, kdy mu prefektura nedovolila využít volné pozemky k vytvoření nového hřbitova.

Podle logiky, že pokud je stávající hřbitov přeplněný a nemůže se vybudovat nový, je potřeba zakázat lidem, aby umírali, vydal nové nařízení.

I když bylo nařízení prohlášeno za nezákonné, o rok později ho zopakovala francouzská vesnice Sarpourenx, která se potýká rovněž s přeplněným hřbitovem.

Lanjarón, Španělsko

V roce 1999 bylo vydán zákaz umírání ve španělském městě Lanjarón, v němž bydlí čtyři tisíce lidí. Důvodem byl opět přeplněný hřbitov a starosta města své rozhodnutí vysvětloval tím, že by zde duše zesnulých nenašly zasloužený odpočinek.

Obyvatelům bylo doporučeno, aby se starali o své zdraví a odložili umírání až na dobu, kdy se podaří radnici získat vhodné pozemky pro nový hřbitov.

, pro iDNES.cz