Neznají vodovod ani elektřinu
Naše auto okamžitě obklopí chumel ušmudlaných dětí. Vyrostly tu bez teplé vody, záchodu i elektřiny. Chytají nás za rukávy, prosí o "cukríky“ a jeden tlouštík se dožaduje "korunek“.
U jediné studny před blátivou osadou klečí jedenáctiletá děvčata. Je zima, přesto, rukávy vyhrnuté, nabírají vodu. "Nejste z Brna? Tam naši jezdí pracovat. Načerno,“ chlubí se.
Vtom se z roští vynoří hůl a hlava staršího muže, který spustí neuvěřitelný ryk. "Utíkejte,“ radí mi dívenky a hošík za mnou křičí: "Nic si z toho nedělejte. Cikáni kríčajú.“
Za mými zády se mezitím sbíhají muži z osady.
Kolem fotografa se strhla mela. Jeden chlapík se snaží handlovat: "Dej mi pětistovku a řeknu ti, kde bydlí Cikáni, kteří na vás nebudou křičet. Uvaří vám kafíčko, pozvou vás dál,“ zvyšuje hlas a snaží se vecpat do auta. Na cestě se objevuje hulákající chlap s holí. Za ním vyjíždějí další na rozhrkaných kolech. Ženou se s hukotem k nám. Nasedáme do auta, agresivního mladíka fotograf vystrkuje s dvousetkorunou. Mizíme.
Podobných živelných romských ghett jsou na Slovensku stovky. Když před třemi lety vláda Mikoláše Dzurindy snížila Romům dávky ze 4 000 korun na polovinu s tím, že další peníze si mohou vydělat na veřejně prospěšných pracích, Romové, zvláště ti východoslovenští, se vzbouřili a rabovali obchody.
Místo osady penzion pro turisty
Letanovskou osadu čeká úplné přesídlení. Obec se jí chce zbavit, protože leží na atraktivním pozemku. "Na jejím místě chceme vybudovat parkoviště a časem třeba penzion pro turisty, kteří odtud mohou vstoupit rovnou do Slovenského ráje,“ plánuje starosta Peter Kacvický.
Z obce je to kousek i do Vysokých Tater. Mohlo by to být ideální místo pro dovolenou.
Kam ale Romy vystěhují? Obec už začala stavět domky s teplou vodou i elektřinou nedaleko vesnice Spišský Štvrtok. "Všem bylo jasné, že s tím musíme něco dělat. Naštěstí tam ještě nevypukla žloutenka nebo tuberkulóza jako jinde na Slovensku,“ říká starosta.
Zadarmo ale Romové bydlení nedostanou. "Ti, kteří u nás mají trvalé bydliště, si na stavbě musí část nákladů odpracovat. A taky nebudou ničit to, co si sami postavili,“ vysvětluje Kacvický. "A až bude všech 96 bytů hotových, počítáme že v roce 2010, tak je všechny hromadně přestěhujeme a osadu zbouráme. Kdybychom je stěhovali postupně, stará osada by se dál a dál plnila jejich příbuznými, kteří za nimi kočují,“ dodává Kacvický, který si mezi Romy vydobyl respekt.
O problematice romských osad na Slovensku zajímavě pojednává kniha slovenské autorky Ingrid Antalové nazvaná Chaos Totalos s podtitulem Správa z geta. Obraz romské osady na východním Slovensku vznikal po dobu tří let, kdy autorka mailovou poštou rozesílala svým přátelům dopisy, v nichž líčila bezprostřední dojmy z "geta“ a vlastní práci nadace v romské komunitě. Úryvky z dopisů tvoří obsah knihy. |
Nebude to další ghetto?
Úhledné řadovky už rostou v poli za Spišským Štvrtkem. Ves se má jmenovat Strielniky. Proč, to nikdo z Romů neví. O lopatu se tu opírá Rom Igor Kroščen. "Elektrické dráty už tu jsou. Slíbili nám domy, obchod, školu i kostel. Už se těšíme. Ještě dva roky,“ říká. A jestli by nechtěl bydlet ve Spišském Štvrtku? "S bílými? Ne! My žijeme jinak. Hlavně ať tu je obchod,“ říká.
Totéž si myslí i starosta, který s komunitou vyjednával. "Přímo v Letanovcích žijí i rodiny, které se chtěly začlenit. Romové z vedlejší osady jsou však jiní. Jsou rádi, že žijí spolu. Neovládají žádné řemeslo. Zahrají na nástroj, který dostanou do ruky, i když neznají noty, ale za housle by nedali korunu,“ říká Kacvický, kterému kvůli budování domků vyhrožovali anonymové smrtí či podpálením Slovenského ráje.
Romové si budují nové domy ve Strielnikách. Igor Kroščen (vlevo v pruhovaném svetru) se do nového bydliště těší
Ne všichni jsou totiž z nových sousedů nadšeni. "Nedejbůh, aby se s nimi kamarádily moje děti! Oni se nezmění! Za dva roky ty jejich domky budou zdemolované,“ lamentuje upravená Romka ze Spišského Štvrtku. Podobnou obavu sdílí i zedník Jan. "Musíme na ně pořád dohlížet a stejně jen klábosí. Hlavně aby to pak nezničili,“ říká.
"Myslím si, že polohu mají Letanovce pro turistický ruch naprosto ideální, dokonce velmi atraktivní. Člověk by se mohl rozhodnout, zda si udělá výlet do Tater, třeba na Lomnický štít, nebo jestli se vydá k vodopádům do Slovenského ráje. Mně osobně by se taková dovolená velmi líbila," říká Lucie Motyčková z Ostravy, která jezdí na dovolenou na Slovensko každoročně.
"Co se stěhování romské osady týče, možná by bylo lepší, kdyby domky postavili blíž vesnici, a pokusili se tak odbourat vzájemnou xenofofii. Ale pokud Romům toto řešení vyhovuje, pak proti němu nic nemám," míní Lucie Motyčková.
Jak se hromadné stěhování sedmi set lidí z dřevěné osady do nové obce Strielniky zapíše do historie Slovenska, zda se Romům otevře cesta do "ráje“ a turistům do "Ráje“, se však teprve uvidí.