Zaradovali se ještě víc, když zjistili, že jsou zřejmě první, neboť po jejich rivalech, usilujících o totéž, není ještě vidu ani slechu. Což znamenalo, že mají navíc v kapse deset tisíc liber - pohádkovou prémii, vypsanou listem Daily Mail pro první osádku, jež přímým letem, bez mezipřistání, překoná libovolným směrem Atlantik mezi Severní Amerikou a Evropou. Psal se teprve rok 1919. Uběhlo pouhých deset let od chvíle, kdy Louis Blériot vyvolal světovou senzaci přeletem Doverské úžiny. T eď šlo o let stokrát delší a nesrovnatelně náročnější. Utopie. Šílenství. Alcock a Brown to však dokázali. V otevřeném kokpitu nového britského bombardéru V ickers V imy, který už nestihl zasáhnout do první světové války, překonali tři tisíce kilometrů kanadským Newfoundlandem a Irskem za 16 hodin 27 minut. Jejich perfektně zrenovovaný stroj je k vidění ve Science Museum na londýnské Exhibition Road. Člověku se nechce věřit: s tímhle že se dal přeletět Atlantik? Přitom je cestou potkaly vichřice, krupobití, vánice. Alcock musel vynaložit všechno své umění a sílu, aby V imy udržel ve vzduchu. T raduje se, že Brown dokonce několikrát vylezl na křídlo a nožem odstraňoval námrazu, dusící motory a hrozící katastrofu. Vzápětí poté, co tak brilantně sehráli svůj part, odešli oba muži z různých důvodů ze scény letecké historie a skoro se na ně zapomnělo. Snad i proto, že příliš předběhli svou dobu. (Podobně jako pár týdnů po nich posádka britské vzducholodi R34, která pod velením majora G. H. Scotta přeletěla Atlantik dokonce v obou směrech!) Teprve po desetiletích byli Alcock a Brown jaksi znovuobjeveni. Pokud vás někdy cesta zavede na londýnské letiště Heathrow , můžete tam vedle kontrolní věže spatřit na kamenném kvádru dvě bílé postavy v leteckých overalech. T o jsou oni. Nad hlavami jim denně burácejí desítky transoceánských letounů, jimž kdysi ukázali cestu.
První skok přes velkou louži Magenta Yellow Black
Zaradovali se ještě víc, když zjistili, že jsou zřejmě první, neboť po jejich rivalech, usilujících o totéž, není ještě vidu ani slechu. Což znamenalo, že mají navíc v kapse deset tisíc liber - pohádkovou prémii, vypsanou listem Daily Mail pro první osádku, jež přímým letem, bez mezipřistání, překoná libovolným směrem Atlantik mezi Severní Amerikou a Evropou. Psal se teprve rok 1919. Uběhlo pouhých deset let od chvíle, kdy Louis Blériot vyvolal světovou senzaci přeletem Doverské úžiny. T eď šlo o let stokrát delší a nesrovnatelně náročnější. Utopie. Šílenství. Alcock a Brown to však dokázali. V otevřeném kokpitu nového britského bombardéru V ickers V imy, který už nestihl zasáhnout do první světové války, překonali tři tisíce kilometrů kanadským Newfoundlandem a Irskem za 16 hodin 27 minut. Jejich perfektně zrenovovaný stroj je k vidění ve Science Museum na londýnské Exhibition Road. Člověku se nechce věřit: s tímhle že se dal přeletět Atlantik? Přitom je cestou potkaly vichřice, krupobití, vánice. Alcock musel vynaložit všechno své umění a sílu, aby V imy udržel ve vzduchu. T raduje se, že Brown dokonce několikrát vylezl na křídlo a nožem odstraňoval námrazu, dusící motory a hrozící katastrofu. Vzápětí poté, co tak brilantně sehráli svůj part, odešli oba muži z různých důvodů ze scény letecké historie a skoro se na ně zapomnělo. Snad i proto, že příliš předběhli svou dobu. (Podobně jako pár týdnů po nich posádka britské vzducholodi R34, která pod velením majora G. H. Scotta přeletěla Atlantik dokonce v obou směrech!) Teprve po desetiletích byli Alcock a Brown jaksi znovuobjeveni. Pokud vás někdy cesta zavede na londýnské letiště Heathrow , můžete tam vedle kontrolní věže spatřit na kamenném kvádru dvě bílé postavy v leteckých overalech. T o jsou oni. Nad hlavami jim denně burácejí desítky transoceánských letounů, jimž kdysi ukázali cestu.
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Jako v pohádce. Japonský park pokryly koberce modrých květů hajniček
Turisté z celého světa míří v těchto dnech do veřejného parku Hitači na ostrově Honšú. Na 350...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Velká čínská zeď začíná dračí hlavou v moři. K vidění je v Laolongtou
Žíznivý drak přistál na břehu moře, aby se napil vody. Křivky jeho nekonečného těla dál opisují...
Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce
Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy
Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...
Pláže, rum i vodopády. Mauricius je exotika s dávkou luxusu i dobrodružství
Premium Palírna rumu, kousek od ní vodopád a „sedmibarevná země“, kterou vytvořila nestejnoměrně chladnoucí...
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Království mechu a červených bran. Fušimi Inari je portálem do japonské pohádky
Kilometry tunelů z červených bran torii, hustý les, v němž vládne mech a divoká prasata, tajuplné...
Na co zírá mašinfíra: S chebským Hurvínkem po nejzápadnější trati v Česku
Dnes se svezeme po nejzápadnější dráze v České republice. Kdysi vedla až do Německa, od roku 1945...
Stavební pozemek Radslavice
Radslavice, okres Přerov
3 750 000 Kč