Zatímco v některých farmářských oblastech můžete klidně nechat v autě klíčky, při procházkách centrem Johannesburgu budete muset dodržovat určitá pravidla. Úplně stejně jako v některých částech Prahy, kdy se dokonce v tramvaji z reproduktoru ozývá: Vjíždíte do úseku se zvýšeným počtem kapesních krádeží. Věnujte, prosím, pozornost svým osobním věcem.
Jaké by tedy měl návštěvník dodržovat zásady, aby se ve velkém městě pokud možno vyhnul nepříjemnostem? Ty se dají shrnout do dvou slov.
Opatrnost a pozornost.
Způsoby, jak si při procházce zajistit cennosti a peníze, se omílají pořád dokola. Ale to zdaleka není vše. Pokud totiž člověk bloumá po neznámé aglomeraci, důležité je už to, aby nepřitahoval pozornost tím, že tam nepatří, že je cizinec.
Takových znaků si přitom turista nese celou řadu: brašnu přes rameno napěchovanou fotoaparáty či videokamerou (to si přímo říká o lup), ale třeba i oblečení. Zvláště při návštěvě Afriky mívají cizinci pocit, že bez safari obleku ani ránu. Ovšem třeba v již zmiňovaném Johannesburgu je to stejně nenápadné jako procházet se po Manhattanu v leopardí kožešině.
Každý turista by měl také dbát rad starousedlíků. Oni nejlépe vědí, kterým ulicím či čtvrtím je lépe se vyhnout a které bary či zábavní podniky ustojí návštěvu cizince bez problémů.
Být opatrný a pozorný však neznamená neustále se bát, co se může stát za příštím rohem. To by totiž byla ta nejlepší cesta, jak malér přivolat. Spíše jde o způsob chování, kterým svému okolí dáváte najevo, že víte, co se kolem vás děje. A že rozhodně nejste tím bezbranným cizincem, jenž se tak snadno okrádá
Jaké by tedy měl návštěvník dodržovat zásady, aby se ve velkém městě pokud možno vyhnul nepříjemnostem? Ty se dají shrnout do dvou slov.
Opatrnost a pozornost.
Způsoby, jak si při procházce zajistit cennosti a peníze, se omílají pořád dokola. Ale to zdaleka není vše. Pokud totiž člověk bloumá po neznámé aglomeraci, důležité je už to, aby nepřitahoval pozornost tím, že tam nepatří, že je cizinec.
Takových znaků si přitom turista nese celou řadu: brašnu přes rameno napěchovanou fotoaparáty či videokamerou (to si přímo říká o lup), ale třeba i oblečení. Zvláště při návštěvě Afriky mívají cizinci pocit, že bez safari obleku ani ránu. Ovšem třeba v již zmiňovaném Johannesburgu je to stejně nenápadné jako procházet se po Manhattanu v leopardí kožešině.
Každý turista by měl také dbát rad starousedlíků. Oni nejlépe vědí, kterým ulicím či čtvrtím je lépe se vyhnout a které bary či zábavní podniky ustojí návštěvu cizince bez problémů.
Být opatrný a pozorný však neznamená neustále se bát, co se může stát za příštím rohem. To by totiž byla ta nejlepší cesta, jak malér přivolat. Spíše jde o způsob chování, kterým svému okolí dáváte najevo, že víte, co se kolem vás děje. A že rozhodně nejste tím bezbranným cizincem, jenž se tak snadno okrádá
