Čtyřiadvacet metrů vysoká věž je postavena ze slezské žuly a chrání kostel před...

Čtyřiadvacet metrů vysoká věž je postavena ze slezské žuly a chrání kostel před prudkými poryvy větru vanoucího ze Sněžky. | foto: Pavla Apostolaki, pro iDNES.cz

Objevte kouzlo polských Krkonoš. Karpacz hledejte v blízkosti Sněžky

  • 0
Už jste byli ve městě, které má kostel přivezený z Norska, Sněžku ve svém katastru a nižší gravitaci? Pokud ne, tak zavítejte na polskou stranu Krkonoš do Karpacze, která leží jen kousek za českými hranicemi.

Karpacz existovala už ve dvanáctém století, kdy zde vznikla osada valonských hledačů zlata a drahých kamenů, kteří přišli z pomezí dnešní Belgie a Francie. Valoni byli experti v hledání nerostných zdrojů. Prohledávali těžko přístupná místa, kutali ve strmých srázech, roklinách a rýžovali v horských potocích. V prozkoumávaných oblastech si dělali směrové značky (měly například tvar hvězdy, slunce, otevřené ruky, krumpáče, kladiva) a tesali je na skály. Symboly jim pomáhaly s orientací v terénu a některé z nich jsou v okolí Karpacze vidět dodnes.

S rozvojem hornictví rostl zájem o dřevěné uhlí, o palivo pro vysoké pece. V osadě se proto zabydleli dřevorubci a uhlíři, ke kterým se v sedmnáctém století přidali čeští pobělohorští exulanti prchající před rekatolizací. Mezi nimi byli i takzvaní laboranti, kteří vyráběli léčivé směsi z místních rostlin. Bylináři připravovali zhruba dvě stě přípravků k léčení různých neduhů. K tomu využívali devadesát osm druhů kořenů, pětapadesát druhů bobulovin a ovoce, třiačtyřicet různých druhů semínek a sedm druhů dřev.

Karpacz se nachází v nadmořské výšce 480 až 885 metrů nad mořem.

Pro výrobu lektvarů sbírali nejen planě rostoucí rostliny, ale zakládali i zahrádky (nacházely se v okolí dnešních ulic Nad Łomnicą a Nadrzeczna), na kterých pěstovali další byliny. Přípravky laborantů z Karpacze byly proslulé, do nástupu moderní medicíny neměli v této části Evropy konkurenci. Prodávaly se jak v Čechách, tak i v Sasku, Prusku a snad dokonce až v Rusku.

V osmnáctém století po připojení Karpacze k Prusku zákon snížil počet laborantů a povolil prodávat jen čtyřicet šest druhů medikamentů, přestože byl o ně obrovský zájem. Nakonec administrativní omezení postupně zlikvidovala krkonošskou bylinnou medicínu.

Osamělý sestup do Sněžné jámy patří k tomu nejlepšímu v polských Krkonoších

Úmrtím posledního laboranta Ernsta A. Zwölfela v roce 1884 skončila slavná éra místních znalců bylin. To už ale klepal na dveře turismus a Karpacz se stala horským střediskem – výletníci odtud mířili na Sněžku a za dalšími krásami Krkonoš. Před výstupem však mohli navštívit místní unikát. Dřevěný kostel, který byl původně postaven v norském městečku Vang ve dvanáctém století z norské borovice. V Norsku se kostelům říká stavkirke, vystavělo se jich po celé zemi kolem tří stovek, avšak do současnosti se jich zachovala pouhá třicítka.

Na horském hřbitově u kostela Wang jsou pochováni majitelé chat, hoteliéři, pastoři i turisté, kteří zahynuli v Krkonoších.

O sedm set let později se kostel ve Vangu dostal do špatného technického stavu a předpokládané vysoké náklady na renovaci přispěly k jeho prodeji. Na přání pruského krále Fridricha Viléma IV. jej za čtyři sta dvacet sedm marek zakoupil norský malíř Johan Christian Dahl. Poté byly všechny části svatostánku zdokumentovány, rozebrány a převezeny do Berlína, kde měl být umístěn na Pavím ostrově. Nakonec však král na prosbu hraběnky Friederiky Karoliny von Reden z Bukowce, která potřebovala pro evangelíky na svém panství nový kostel, poslal stavkirk do Karpacze. Tam byl znovu složen, doplněn o žulovou věž, v roce 1844 vysvěcen a od té doby slouží místním evangelíkům.

O kostele, který má 174 oken, se říká, že jeho „aura“ zajišťuje šťastné manželství. Na obou stranách oltáře totiž stojí dva svícny s labutěmi, se symboly věrnosti a se srdci, symboly lásky, které se zapalují pouze při svatbách.

Zkrocení zlé řeky

Další kouzlo Karpacze – gravitační anomálie – působí v ulici Strażacka. Tady se například auto s vypnutým motorem nebo lahev položená na zem pohybuje směrem do kopce. Podle výzkumů zvláštní jev způsobuje o čtyři procenta nižší gravitace. To by ovšem samo o sobě na jízdu do kopce nestačilo. Svoji roli zde sehrává i optický klam, kdy reliéf krajiny a zalesnění způsobují klamání smyslů.

Divoký vodopád (Dziki Wodospad) je součástí protipovodňových opatřeních na řece Łomnica.

Gravitační anomálie leží kousek od nejdivočejší a nejnebezpečnější krkonošské řeky Łomnica. Zrádný a nevyzpytatelný tok zničil během povodně v roce 1897 mnoho domů, zemědělských usedlostí, silnic a železniční trať. K jeho zkrocení došlo až na počátku dvacátého století, kdy v rámci velkých pruských protipovodňových opatření (tehdy toto území patřilo Prusku) vznikly přehrady proti skalní suti, které zadržují kameny nesené vzedmutou vodou.

To nejlepší z hor Česka: objevte rozhledy, přírodu i gastronomii Krkonoš

Také v Karpaczi byla vybudována hráz proti povodním, dnes se jí říká Divoký vodopád (Dziki Wodospad). Voda padá přes uměle vytvořený stupeň v lese a s okolní krajinou vytváří krásnou scenérii pro fotografování.

Kultovní místo polských horalů

Karpacz je výchozím bodem mnoha krásných horských túr a jedna z nich vede od kostela Wang k jezeru Maly Staw, kde se nachází jedna z nejstarších horských chat v Polsku Schronisko Samotnia.

Jezero Mały Staw s rozlohou skoro 2,9 hektarů je druhým největším jezerem Krkonoš.

Už v 17. století bydlel v chatě hlídač, který na panství šlechtického rodu Schaffgotschů střežil před pytláky pstruhy chované v nádrži a živil se chovem koz. O dvě stě let později začali do Krkonoš proudit turisté, proto byla budova rozšířena a sloužila pro jejich potřebu. Chatu vždy spravoval správce, mnozí z nich byli až do konce druhé světové války Němci.

Zlatá éra chaty začala v roce 1966, kdy se správcem stal Waldemar Siemaszko, horský záchranář a lavinový expert. V chatě nechal postavit první biologickou čistírnu odpadních vod, zmodernizoval vytápění z koksu na naftu a jednu místnost upravil na jednu z prvních samoobslužných lyžáren v Polsku (1973). Organizoval různé kulturní a sportovní akce (například promítání filmů a diapozitivů s horskou tématikou, lyžařské závody) a se svými přáteli založil školu pro horské vůdce a instruktory lyžování.

Horská chata Samotnia je jednou z nejstarších v Polsku.

Samotnia pod jeho vedením vzkvétala a stala se jedním z nejnavštěvovanějších a nejoceňovanějších chat v zemi. Bohužel však Siemaszkovu aktivitu přerušila tragická nehoda. V roce 1994 se svým autem zřítil ze zledovatělé silnice vedoucí do Karpacze z několika metrového srázu. Chatu potom převzala jeho manželka Sylwia a dcera Magdalena, horská záchranářka, která pokračuje v odkazu svého otce. Samotnia si tak zachovala svoje nostalgické kouzlo a jedinečnou atmosféru starých časů.

Pro milovníky hor má velký význam. Není to jen horská chata, ale i místo, kde se setkávají nejznámější polští horolezci, kde se konají legendární akce (lyžařský memoriál, festival horských filmů, horská škola, výlety) a kde, jak říkají místní, nikdo není sám.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Karpacz je dobře dostupný z české strany Krkonoš. Z Malé Úpy je to autem po silnici 21 kilometrů, z Harrachova 40 kilometrů

Zejména dětem se bude líbit interaktivní muzeum Tajemství Krkonoš (Karkonoszkie Tajemnice), které návštěvníky seznamuje s dvanácti pověstmi o Krkonoších. Díky moderním technologiím si v podzemí například vytvoříte vlastního ducha hor, léčivé lektvary, objevíte kámen mudrců nebo přivoláte déšť.

Trasa od kostela Wang k chatě Samotnia měří něco málo přes čtyři kilometry, má však převýšení 325 metrů, tudíž na cestu budete potřebovat 1,5–2 hodiny.

S sebou si vezměte vodu (občerstvení je až na chatě Samotnia) a na túru se vypravte ve sportovní obuvi či v pohorkách.

Od horské chaty Samotnia můžete pokračovat po turistické stezce až na Sněžku.

Kolem Divokého vodopádu prochází tři turistické stezky (včetně cesty na Sněžku) a v jeho blízkosti se nachází dolní stanice lanovky na Kopu, která výrazně zkrátí cestu na nejvyšší vrchol Krkonoš.

, pro iDNES.cz