Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Nocoval jsem u Kaddáfího stoupenců

  12:46aktualizováno  12:46
Libyjci svého vůdce milují. Tedy alespoň ti, se kterými jsem se setkal v Ghadamesu já. Přespal jsem u mladých lidí, kteří jsou Káddáfímu tak oddaní, že mají jeho fotku v peněžence, ba dokonce i uprostřed náramkových hodinek. "Káddáfí is the best," hučeli na mě a já se jim nesnažil odporovat.

Na jih směrem do Ghadamesu jsem se vydal hned poránu. Cesta byla perfektní, rovná, byl dobře udělaný asfalt a jen nápisy kolem silnic a směrovky mě připomínaly, že jsem někde ve vzdáleném kraji daleko od domova.

Kochal jsem se krásnou písečnou krajinou a jen občas jsem potkal auto nebo kamion, který mě zdravil už z dálky.

"Česko je spřátelená země Libye"
Na každé křižovatce (asi po 70 kilometrech) měli policisti svoji základnu a kontrolovali pas a ukazovali správný směr. Často jsem se u nich zdržel a popili jsme spolu čaj nebo se najedli datlí.

Vždy se mě ptali, odkud jsem a já jim říkal buď Slovenija nebo občas z Čiki, což znamenalo z Čech. Naštěstí obě země patřily k přátelům Libye, jak mě ujistili. Nedovolil jsem si kazit jim iluze.

"Maja" znamená vodu
Jel jsem přes nádherné pohoří, kde se pode mnou prostíraly nádherné oázy a mezi nimi velbloudi. Často jsem zastavoval a fotil. Zároveň také  doplňoval vodu do rozpáleného těla. Skoro vždy se u mně zastavilo auto a lidé se mě ptali, zda-li mám vodu. Sice v arabštině, ale bylo mi rychle jasné, že slovo MAJA znamená vodu  a ta byla v těchto krajích důležitější než cokoliv jiného.

Přibližně po 200 kilometrech jsem narazil na menší oázu s několika domky a benzinovou pumpou. Naplnil jsem nádrž 35 litry benzinu a do náhradního kanystru pro jistou dalších 10 litrů.

Platit jsem šel s nebývalou radostí. Věděl jsem totiž, že mě to nebude stát více než 2 a půl dolaru. V Libyi kilometry utíkaly velice rychle a já mohl jet občas i 170 kilometrů v hodině. Bylo příšerné vedro, i když slunce pomalu zapadalo. Znamenalo to, že budu muset zastavit v první vesnici, kterou potkám. Vzdálenosti v Libyi bývají obrovské. Klidně i 400-600 kmilometrů od jedné oázy do druhé. 

NA MOTORCE PO AFRICE

I. díl: Jak jsem chystal motorku na pouť po Africe 

II. díl: Italské trajekty mě pěkně naštvaly

III. díl: Moji motorku pokořily tuniské louže

IV. díl Libyjských celníků bylo na mně trochu moc

Nocování u domorodců
V takovýchto oázách jsem většinou vyměnil vodu za čerstvou, tankoval a seznamoval se s lidmi. Tento rituál byl hodně důležitý - potřeboval jsem si místní trochu "oťukat", než jsem vybral člověka, u kterého přespím. A tak jsem to udělal i tady před Ghadamesem.

Potkal jsem mladé lidi, kteří mi hned nabídli nocleh. Často tu nebyly žádné hotely, ale i kdyby byly, tak jsem skoro vždy bránil v nich spát. Udělali mi večeři, seznámili mě s ostatními členy rodiny a pozdě do noci jsme si povídali. Tedy alespoň se o to snažili - Libyjci totiž neuměli anglicky. Pomáhal jsem si arabsko-českým slovníkem.

Byli nadšenci libyjského vůdce Kaddáfího. Tak oddaní, že měli jeho fotku v peněžence, ba i dokonce fotku uprostřed náramkových hodinek. "Gadhafi is the BEST"  tvrdili neustále, a já jednou : "NOT the BEST". Podívali se na mně strašně divně. "The best in the WORLD", dodal jsem ihned. Začali mě objímat a tleskat. Jelikož uměli anglicky opravdu snad jen to, tak jsme po zbytek večera opakovali tuto větu a smáli se až do rána. 

Trochu mi možná vadil jeden z nich, kterému jsem slíbil české maskáče a pak mě hladil celý večer po nohou. Nemyslel tím nic, tak se naznačuje jen pravé kamarádství a často jsem viděl, že se dva kámoši drží za ruce na ulici.

Hlazení po břiše Arabové rozumějí
Ghadames je zajímavé město v poušti, jen s několika hotely. Necelé dva kilometry odsud je hranice Alžírska, proto i policejní kontroly byly častější. Po prohlídce města jsem si opět doplnil nádrže z palivem, vodu a také jsem se pořádně najedl v jedné z mnoha restaurací.

Objednávání jídla, to je opět kapitola sama pro sebe. Tu praktikuji na všech svých cestách stejně. Naučil jsem se to v Iránu a Pákistánu. Prostě pozdravím "Salam Alejkum" vstoupím, a pohladím se po břiše, jako že mám hlad.

Ukazovat z ruky do pusy nemá cenu, protože to nechápou. Začnou nabízet co mají, já tomu stejně nerozumím, pokrčím rameny, naznačím očima jestli můžu do kuchyně a tam jim prostě všechno prozkoumám, domluvím se na ceně a čekám na opravdu všude výtečné jídlo.

Tankování v Ghaně: Tankovat, netankovat? Lepší stejně není!

Stroj značky BMW 1100 GS, který odpočívá v africké duně.

Děti v Nigérii okupují naši motorku i moji přítelkyni Irenku

Velbloudi ve městě Agulemin a Igor Brezovar na motorce

Vesnice v Burkina Faso

Libyjec

Autoři:
  • Nejčtenější

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Ne každý se chce vrátit. Pět příběhů Čechů, kteří zůstali v zahraničí

Zpřísňující se opatření, rušení leteckých spojů a zavírání hranic dostalo mnoho Čechů ve světě do svízelné situace....

Potíže ve vzduchu i na zemi. Letectví zažívá pád a neví, kde leží dno

Letecký provoz nad Evropou se v posledních týdnech prakticky zastavil. Do hlubokých potíží se přitom neřítí jen...

Kde udělali soudruzi chybu? V Německu uchovávají v duchu NDR celé město

Pokud se občas ptáte stejně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky, odpověď možná dostanete v braniborském Eisenhüttenstadtu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Toxická a nádherně modrá laguna lákala turisty, policie ji obarvila načerno

Ani celonárodní karanténa nezabránila anglickým uživatelům Instagramu, aby se hromadně vydávali ke dvěma bývalým...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Milovníci Lega, pozor, oblíbené kostičky budou v oceánu i za tisíc let

Ve světových oceánech plavou miliony malých plastových kostiček známé stavebnice Lego. Nový výzkum, o kterém informoval...

Nejmenší armáda světa. Nahlédněte pod brnění papežské Švýcarské gardy

Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou jen turistickou atrakcí ze středověku. Mladí Švýcaři sloužící v gardě ve...

Premium

Češi zažívali dovolenou snů, během pár dnů se ale z Filipín stala past

Ještě nedávno snadný návrat domů se pro Čechy na Filipínách proměnil v ústupovou operaci ze země, která se tváří v tvář...

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Najdete na iDNES.cz