Strmá jako střecha. Sledujte nejstarší zubačku Evropy exkluzivně na iDNES.cz

Co je to za železnici, jejíž provoz nyní jako první ze zahraničních tratí můžete živě sledovat na iDNES.cz? Zubačka, která jezdí od roku 1871 z Vitznau na horu Rigi ve Švýcarsku, byla první v Evropě, ve světě ji proslavil Američan – spisovatel Mark Twain.

Ve švýcarských horách po úspěchu první evropské ozubnicové dráhy se sklonem kolejí až 25 procent z Vitznau na Rigi vypukla na sklonku devatenáctého století horečka horských železnic (Bergbahnfieber). Tamější doboví průmyslníci a byznysmeni se začali předhánět, kdo zanechá v horách výraznější železniční otisk. Po panu Riggenbachovi, konstruktérovi zubačky z Rigi zprovozněné na jaře 1871, se zakladatel banky Credit Suisse pan Escher navždy zapsal na Gotthardu s tehdy nejdelším tunelem světa (15 km, otevřeno 1882), konstruktér nejstrmější zubačky světa pan Locher na Pilatusu (sklon kolejí až 48 procent, 1889) nebo curyšský obchodník pan Guyer-Zeller na nejvýš položené dráze Evropy na Jungfraujoch (3 454 m n. m., 1912).

Jsou to všechno ikonické stavby světově obdivovaného švýcarského železničního ráje, ale Rigi byla první. A iDNES.cz se dostalo té cti mít právě na této švýcarské trati první kameru s nepřetržitým videopřenosem ze švýcarských kolejí.

1871: parní vlak Vitznau-Rigi

Původně zdejší vlaky jezdily pouze v úseku Vitznau–Staffelhöhe, do této horské stanice vyvezl premiérový vlak osobně Niklaus Riggenbach. Bylo to 21. května 1871, on měl zrovna narozeniny a oslava se mimořádně vydařila. Vizionář, který si nechal v roce 1863 ve Francii patentovat „žebřík“ mezi kolejemi (dnes nese jeho jméno ozubnicový systém, umožňující bezpečné stoupání i brzdění na strmých železnicích) se postavil na lokomotivu a coby strojvůdce osobně vyvezl vlak z Vitznau (438 m n. m.) o víc než kilometr výš na Staffelhöhe.

O další zastávku výš, na peronu Staffel (1 581 m n. m.), má od letošního května iDNES.cz kameru. Díky ní můžete rovnou z pohodlí domova exkluzivně sledovat provoz nejen na nejstarší zubačce Evropy z Vitznau na Rigi, ale i na novější větvi této horské trati z Arth-Goldau.

Mistři světa v jízdě vlakem. Švýcarské železnice jsou plné rekordů

„Královna hor“ Rigi, odkud nyní nově nabízíme exkluzivní videostream, byla už před nástupem železnice vyhledávaným turistickým cílem. První dráha z roku 1871 přitažlivost vyhlídkové a lázeňské hory jen umocnila, a tak se koleje rychle rozrůstaly. Po dvou letech provozu byly protaženy ze Staffelhöhe až pod vrchol do stanice Kulm (1 752 m n. m.), původně pětikilometrová trasa tak narostla o 1 800 metrů. Po dalších dvou letech přibyla druhá větev hlavní trati z Arth-Goldau. Ta se k nejstarší zubačce Evropy přimyká právě na Staffelu, odtud ke Kulmu vedou jejich koleje souběžně.

Díky trati z Arth-Goldau má dnes Rigi přímou návaznost na švýcarskou železniční síť. Do Vitznau na břehu jezera Vierwaldstättersee se totiž dá dostat leda parníkem z Luzernu nebo po nádherné, leč úzké a klikaté jezerní silnici z Brunnenu či z Küssnachtu. Avšak právě díky poloze mají ve Vitznau jedno z nejkrásnějších, pokud ne úplně nejmalebnější švýcarské nádražíčko.

Je to vlastně jen točna na břehu jezera u přístaviště parníků, pokladna a dvě koleje. Na lavičce tam sedí ze dřeva vyřezaný zakladatel pan Riggenbach a kochá se tou jezerní lokalitou, jež je prostě neodolatelně půvabná. Stejně jako vyhlídky, které se otevírají cestou z Vitznau na horu. A jako autentické zážitky ze švýcarského venkova, které tato trať dokáže zprostředkovat.

Švýcarské pohádky o mašinkách. Díky železnici tu umí vyrobit i kaviár

Na svazích Rigi bydlí a hospodaří farmáři a vlak je pro ně často jediným spolehlivým spojením se světem tam dole. Tudíž se vám zejména v prvním ranním vlaku může snadno stát, že půlku vagonu klidně zaberou konve na mléko nebo že personál prakticky za jízdy plní poštou a novinami schránky podél kolejí, jako by se řídil klasickou českou filmovou hláškou „Nezastavujeme, máme zpoždění“.

A teď k tomu, jak do toho všeho zapadá Mark Twain. Americký spisovatel navštívil švýcarskou „královnu hor“ v roce 1878. Ačkoli železnice už tou dobou fungovala, nejel nahoru vlakem, rozhodl se pro pěší výšlap z Weggisu. Túra s převýšením přes 1 300 metrů dnes nese spisovatelovo jméno. Začíná u jezera pod jeho oblíbeným dubem a klikatí se vzhůru skrze lesy a pastviny, podél vodopádů a farem, přes impozantní skalní bránu Felsentor (dnes je u ní meditační centrum) a bezpočet božích vyhlídek na jezero i na Alpy. Trasa byla v tehdejším bedekru počítaná na něco přes tři hodiny, avšak Twainovi trvala tři dny.

VIDEO: Z historie do současnosti. Projeďte se legendární zubačkou Rigi

Zážitky epicky vylíčil v cestopise Tulák v cizině. Výlet na Rigi mu zabral přes dvě desítky stran. Výšlap pojal natolik oddechově, že jeho časté a vydatné kochání krásami krajiny nevydržel ani najatý nosič, který jej opustil hned první den se slovy, že „sice vyloženě nespěchá, ale rád by se dostal nahoru, dokud je mladý“. Twain ani tak na cestě nikterak nestrádal, na Rigi už koncem 19. století sloužilo vícero hotelů, a tak měl Američan každý večer kam složit hlavu i kde se najíst. A taky měl dost a dost času obdivovat tu unikátní železnici, jež ve svahu mocně čoudila a jejíž koleje byly podle jeho popisu „strmé jako střecha“.

Pravidelné vlaky na Rigi dávno nečoudí, od roku 1937 je pohání elektřina. Od loňska zde slouží moderní soupravy švýcarské značky Stadler, ale dodnes se tu můžete příležitostně svézt špičkově opečovávanými historickými vagony. A vzácně – zejména o víkendech – supí z Vitznau na horu stále ještě parní lokomotiva jako za časů Marka Twaina.

Přesvědčit se můžete na vlastní oči díky kameře iDNES.cz, anebo osobně přímo na místě.

Rigi webcam

Watch Vitznau-Rigi-Bahn webcam - first cogwheel mountain railway in Europe.

Může se hodit

Denní karta, která umožňuje libovolné cestování zubačkami i lanovkou v oblasti Rigi (www.rigi.ch), stojí 72 CHF (od 16 hodin 44 CHF), pro turisty s předplacenými síťovými jízdenkami Swiss Travel Pass a Tell Pass jsou veškeré jízdy v oblasti Rigi už zahrnuty v ceně. Děti do 16. narozenin zde cestují v doprovodu rodičů vždy zdarma. Do stanice Kaltbad jezdí z Weggisu lanovka, jejíž kabina se za letních večerů mění na exkluzivní restauraci – na výběr je ze tří předem objednaných menu, rezervace je naprosto nezbytná. Přímo na Kaltbadu stojí moderní vyhlídkové kamenné lázně od architekta Maria Botty (www.mineralbad-rigikaltbad.ch). S lázněmi je propojen moderní hotel z počátku 21. století (www.hotelrigikaltbad.ch).