Psala se 50. léta 19. století, když bohatí Angličané začali zvolna objevovat krásy švýcarské krajiny. Ovšem teprve roku 1864 se v alpském hotelu Kulm St. Moritz zapsali první zimní hosté. Do té doby jezdili výhradně v létě.
Přiměla je k tomu furiantská sázka zakladatele Kulmu Johannese Badrutta. Když se koncem onoho léta odpočatí Angličané balili na cestu ze slunných Alp domů, pozval je na zimní pobyt s tím, že kdyby je zasněžené Alpy nedejbože zklamaly, zaplatí jim veškeré náklady.
Badrutt si byl jistý, že nemůže prohrát. Vždyť jak by mohl někoho zklamat slunečný Svatý Mořic, kde paprsky září přes 300 dní v roce, ve srovnání s deštivým britským počasím?
Výsledek už známe: první zimní hosté na konci alpské zimy za svůj pobyt zaplatili, doma na ostrovech vyprávěli o báječné švýcarské zimě a v dalších letech se vrátili se spoustou přátel a známých. Zrodila se zimní turistika.
A Švýcarsko, do té doby chudá horská krajina, začalo bohatnout díky poskytování špičkových služeb. Toho receptu se tamější hoteliéři – často rodinné klany – drží dodnes.
Z farmářů hoteliéři
„Jestliže ve Švýcarsku zaplatíte za stejnou službu řádově víc než jinde, musí ta služba být prostě špičková. My si opravdu nemůžeme dovolit nabízet nějaký druhořadý servis,“ vysvětluje Marcel Perren, šéf luzernské turistické kanceláře, který sám pochází ze známého klanu hoteliérů a jeho bratr se ubytovacímu byznysu na horách dodnes aktivně věnuje.
„Život v naší velehorské zemi nikdy nebyl snadný, vždycky jsme museli být velmi inovativní. Takže když jsme díky prvním britským cestovatelům v 19. století viděli, že turismus má potenciál průmyslového odvětví, zachytily mnohé zdejší farmářské rodiny tento trend mezi prvními na světě.“
Rodiny si nade vše cení své pracně a dlouhodobě budované pověsti. V rodinném horském hotelu nenarazíte na potíže, s jakými se čas od času potýkají některé městské hotely, spadající pod světové řetězce – jako když nejčtenější švýcarský deník Blick před časem psal na předních stranách o tom, že pokojské nestíhají pořádně uklízet.
„Život hoteliérů je těžký. Maká celá rodina, to je základ,“ vzpomínal Perren na své dětství v rozhovoru pro časopis SwissMag. „Začínáte každý den ráno v šest a málokdy můžete jít spát před půlnocí. I jako malí jsme se museli zapojit. Spoustu věcí musíte zastat sami, protože si nemůžete dovolit mnoho personálu.“
Rodinná dovolená? Tu Perren poznal až jako dospělý muž. „Když už jsme měli vzácně týden volna, nikdy jsme nebyli na dovolené celá rodina – táta nás někam odvezl a hned se vracel do práce, volno s námi měla jen máma. Přišlo nám to úplně přirozené, nic jiného jsme neznali. Jiné děti zase pomáhaly rodičům v zemědělství, ono se to vlastně až tak nelišilo.“
Bürgenstock Resort
Snad proto se mnozí švýcarští zemědělci chopili hoteliérství. „Farmáři také nemají limitovanou pracovní dobu, musejí vždy udělat ihned vše, co je právě nutné, bez ohledu na své osobní potřeby. Rozdíl je jen v tom, že zemědělci se starají o úrodu či zvířata a hoteliéři o pohodlí svých hostů. Mnoho švýcarských farmářských rodin ostatně vyměnilo péči o půdu za péči o turisty.“
České stopy
O víc jak století později už pečují o turisty ve Švýcarsku také stovky Čechů – a to nejen na provozních pozicích číšníků, servírek, kuchařů, pokojských či recepčních. Na úspěšné české stopy lze dnes už narazit i ve švýcarském hotelovém managementu, jednu z viditelných zanechala v byznysu i majitelka cestovní kanceláře Marketa Meier.
Společně se švýcarským manželem provozovala v Alpách úspěšně už několik hotelů, momentálně se usadili na pohádkové vyhlídce nad největším kontinentálním ledovcem Aletsch, kde i za pomoci českého personálu vedou hotel Belalp, vyhledávaný švýcarskými výletníky.
„V hlavní sezoně pracujeme běžně šestnáct hodin denně, sedm dní v týdnu. Když je na horách pěkné počasí, hosté se jen hrnou, tím se řídí náš život,“ popsala Marketa Meier v rozhovoru pro SwissMag. I česká hoteliérka zdůraznila osobní přístup: „Náš hotel má šedesát lůžek, takže je to přehledné a my můžeme každého hosta osobně přivítat. Klienti to oceňují, jezdí si k nám rádi odpočinout obyvatelé švýcarských měst, kteří hledají klidnou přírodu bez návalů zahraničních turistů.“
Na Belalp musí hosté od nejbližší lanovky ještě dojít dva kilometry pěšky, přitom obsazenost hotelu spolehlivě přesahuje 70 procent. „Skoro každý víkend tu pořádáme i alpské svatby. Lidé, kteří dojdou až sem, jsou velmi slušní i k nám. Nikdo si tady na horách na nic nehraje.“
Kde ve Švýcarsku stojí za to přenocovat? Podívejte se na náš přehled, rozhodně to nemusí být jen přepychové předražené hotely. Každopádně náš výběr na základě osobních zážitků je logicky subjektivní. Přidáte do diskuse vaše osobní tipy?
1. Pilatus Kulm ***
Na dvoutisícové skále nad Luzernem, kam šplhá od Luzernského jezera nejstrmější železnice světa se sklonem trati až 48 procent, můžete s trochou meteorologického štěstí zažít nejkrásnější východ slunce nad Alpami.
Chce to maličkost: ráno si přivstat. Stoprocentně to platí ve stoletém, výjimečně citlivě zrenovovaném kamenném hotelu Kulm, jehož okna směřují na sever k panoramatické hradbě Alp.
Novější kruhový hotel Bellevue skýtá šanci sledovat přírodní světelné divadlo v některých pokojích i z postele.
Web: www.pilatus.ch
2. Bürgenstock Resort *****
Půl kilometru nad hladinou Luzernského jezera trůní na útesech supermoderní resort Bürgenstock. Už od roku 1873 to býval oblíbený cíl světové smetánky: jezdili tam světoví politici i elita šoubyznysu, Sophia Loren se tu usadila rovnou natrvalo a Audrey Hepburn zde měla svatbu.
Před časem začala sláva resortu pohasínat, zachránili ho katarští investoři. Čtyři ultraluxusní hotely, osm špičkových restaurací, přepychové lázně, tenisové kurty i vyhlášená klinika jsou po znovuotevření od roku 2017 už zase vyhledávaným cílem zámožných hostů z celého světa.
Web: www.buergenstock.ch
3. Hotel Belalp ***
Na nedostižné vyhlídce nad největším alpským ledovcem Aletsch funguje od roku 1856 hotel Belalp, v současnosti jej provozuje česko-švýcarská hoteliérka Marketa Meier s manželem. I část personálu hovoří česky, tady se Čech cítí jako doma.
Dějiny hotelu jsou nerozlučně spjaty s britským horalem Johnem Tyndallem, jenž tam strávil v 19. století celkem 44 letních sezon a nedaleko stojí jeho památník. Místnost, nesoucí jeho jméno, zůstává dodnes v hotelu nedotčena. Za jasných dní lze dohlédnout i k Matterhornu.
Web: www.hotel-belalp.ch
4. Riffelalp Zermatt *****
Zermatt (1 600 m n. m.), alpské středisko na úpatí ikonického Matterhornu (4 478 m n. m.), je samo o sobě synonymem přepychu. Ale za tím nejlepším z nejlepšího, co zdejší hotelnictví nabízí, stojí za to vyjet ještě kousek do hor, ozubnicovou železnicí k resortu Riffelalp (2 222 m n. m.).
Že tento hotel spojuje se zubačkou privátní tramvaj (mimochodem je to nejvýš fungující linka v Evropě), to je jen taková okrajová drobnost. Zdejším esem je nejvýš položený evropský venkovní bazén s omračujícím výhledem k Matterhornu, až si chcete sáhnout.
Web: www.riffelalp.com
5. Kronenhof Pontresina *****
Nikoli švýcarská rodina, nýbrž klan řeckých rejdařů Niarchosů udává hoteliérský tón v luxusní oblasti Svatého Mořice. Od roku 1970 jim patří památný hotel Kulm, v němž se zrodil před 155 lety zimní turismus.
Pokud se do oblasti chystáte, zvažte spíš jejich další hotel – přívětivější Kronenhof v blízké Pontresině. Stručně řečeno nabízí více muziky za méně peněz.
Pár drobností pro představu: v hotelových lázních zdarma podávají vynikající smoothies, snídaně s teplým rybím pultem předčí i skandinávské ranní hody a v zimě mají u hotelu vlastní kluziště.
Web: www.kronenhof.com
6. Muottas Muragl
První energeticky soběstačný (ve skutečnosti přebytkový) hotel v Alpách stojí na velkolepé vyhlídce Muottas Muragl (2 456 m n. m.) nad Svatým Mořicem.
Stoletý kamenný dům byl před deseti roky totálně přestavěn, důkladně zaizolován, vybaven hlubinnými vrty a solárními panely, pročež si bohatě vystačí s přírodní energií.
Zdejší půvabné, voňavým dřevem obložené pokoje jsou v létě výchozí základnou pro báječné horské túry po stopách malíře Segantiniho, v zimě vám recepční po snídani přistaví sáňky, kufr pošle dolů lanovkou a vás na saních - nezapomenutelné!
Web: www.muottasmuragl.ch
7. Alp Grüm
Sotva deset pokojů v nádražním hotýlku Rhätské dráhy, postaveném před 100 lety na berninské dráze ze seznamu UNESCO, dává hostům za relativně nízkou cenu (na švýcarské poměry, samozřejmě) nepoznaný pocit exkluzivity.
Od nejbližší silnice je to dvě hodiny pochodu, takže jakmile večer odjede poslední vlak a dokud ráno nepřijede zase první, budete tady coby hosté středobodem vesmíru.
V pokojích záměrně chybí televize, protože to nejlepší, na co tady můžete koukat, jsou přírodní scenérie venku za oknem, jimž vévodí vedle památeční úzkokolejky ledovec Palü.
Web: www.alpgrum.com
8. Märchenhotel Braunwald ****
Sotva najdete v celém širém světě hotel, který by se důkladněji věnoval malým hostům. Dětem se v braunwaldském Pohádkovém hotelu podřizuje úplně vše.
Začalo to před půl stoletím, když se v tehdejším grandhotelu rozplakala u večeře holčička. Hoteliér pan Vogel (otec toho dnešního) jí přečetl pohádku a bylo ticho. Od té doby zdejší hoteliérská rodina čte ubytovaným dětem každý večer.
Kromě toho tam funguje dětský klub, dětská zoo, dětská sladká fontána, dětská jídelna, dětská skluzavka do recepce, dětský wellness a spousta dalších dětských vychytávek.
Web: www.maerchenhotel.ch
9. Dolder Grand Zürich *****
Královské nocování na vršku Adlisberg s fantastickým výhledem na Curych dole (a za jasných dní až na Alpy v dáli) poskytuje hotel Dolder Grand, spojený s městem ozubnicovou dráhou Dolderbahn.
Stoletý bělostný hotel s věžičkami, připomínající zámek, byl před nedávnem kompletně přestavěn, nyní mu sluší (a s původní budovou zároveň obdivuhodně ladí) dva nové pavilony z dílny hvězdného architekta Normana Fostera. Pýchou hotelu jsou umělecké sbírky, zahrnující například díla Salvadora Dalího či Andyho Warhola.
Web: www.thedoldergrand.com
10. Hradní hostel
Hradní hostel Burgdorf
Noc na švýcarském hradě? Proč ne! Navzdory exkluzivitě lokality to překvapivě bude jedna z nejlacinějších dostupných variant noclehu v zemi. A dokonce si můžete vybírat: hned na několika švýcarských hradech totiž fungují hostely.
Dachsen stojí přímo nad rýnským vodopádem, Mariastein v lesích na severu u francouzských hranic, Burgdorf otevře na jaře na stejnojmenném hradě s historií sahající 900 let do minulosti. Jakmile se v hostelu smíříte s jistou absencí soukromí (mnohé pokoje jsou ložnice sdílené s cizími hosty), bude to nenapodobitelný zážitek.
Web: www.youthhostel.ch
11. Alpinistická chata
Alpinistická chata Cristallina
Ve Švýcarsku funguje 268 alpinistických chat a nejsou to pouze nouzové boudy pro horolezce. Právě naopak, mnohé vysokohorské boudy patří mezi oceňované designové projekty.
Třeba futuristická stříbřitá Monte Rosa Hütte (2 883 m n. m.) nad Zermattem, moderní dřevěný kvádr Cristallina (2 575 m n. m.) ve stejnojmenném ticinském průsmyku, adrenalinové „orlí hnízdo“ Oberaarjoch (3 258 m n. m.) nad průsmykem Grimsel či supermoderní Vélan (2 642 m n. m.) v průsmyku svatého Bernarda.
Web: www.sac-cas.ch
