Výlet do kosmu? Jako v kempu!
Nová móda se rozjíždí: Gregory Olsen je už třetím mužem, který neváhal utratit stovky milionů, aby se podíval do vesmíru.
"Naše cesta se podobá kempování, protože nemáme tekoucí vodu, umyvadla a musíme se sami starat o zásoby jídla," popsal šedesátiletý Gregory Olsen své pocity z dovolené, při níž si splnil svůj největší životní cíl.
Třetí v pořadí
Olsen, který se z orbitální stanice ISS vrátil na Zemi v polovině října, byl v pořadí už třetím vesmírným turistou. Co všechno kromě hromady peněz musel americký miliardář obětovat, aby se mohl z oběžné dráhy pokochat pohledem na rodnou planetu? A jak to všechno prožíval?
Vítejte ve vesmíru! usmíval se úspěšný newyorský podnikatel a vědec z amerických televizních obrazovek odpoledne 4. října. Toho dne měl za sebou už několik dní pobytu v kosmu a právě poprvé vstoupil do živého vysílání.
I přes technické potíže promluvil už z oběžné dráhy, z paluby mezinárodní orbitální stanice ISS. Tam ho spolu se dvěma kosmonauty, Američanem Billy McArthurem a Rusem Valerijem Tokarevem, dopravil ruský Sojuz TMA-7.
První příručka pro potenciální vesmírné turisty vyjde v listopadu ve Spojených státech. Vydá ji společnost Space Adventures, která jako první na světě a jediná výlety do kosmu organizuje. Ilustrovaný "Průvodce vesmírného turisty" bude podle firmy společníkem "všech, kteří vždy snili o cestě za hranici možností". Doporučí prý ty nejlepší destinace a nejlepší vesmírná plavidla. Dává také mimo jiné rady, jak přežít krizové situace. |
Olsen ve dvanáctiminutovém projevu poděkoval své rodině, přátelům a kolegům, kteří mu umožnili jeho výlet do vesmíru. "Je tady opravdu pěkně. Stanice je krásná a prostorná," chválil Olsen si zázemí.
Největší potíže zažil Olsen paradoxně už několik měsíců před tím, než se Sojuz odlepil od Země. Způsobila mu je trochu překvapivě centrifuga. A ruština. Intenzivní výcvik na simulátorech, bezpočet letů v hyperbolickém letadle simulujícím stav beztíže - to všechno se prý dalo přežít.
"Upřímně řečeno, úplně největší problémy mi dělá ruština," tvrdil Američan Olsen v ruském Hvězdném městečku, které jako jediné připravuje k cestám do kosmu i civilní osoby. Samozřejmě platící. Na stav beztíže se prý těšil: "Všichni, kdo tam byli, tvrdí, že nahoře je to lepší."
Touha odpoutat se od zemské přitažlivosti mu však už dřív způsobila problémy, původně měl totiž Olsen vyletět do vesmíru loni. Neodolal však lákadlu pouťové zábavy, nechal se svézt na centrifuze a objevily se u něho dodnes nevysvětlené zdravotní problémy. Let se tak musel odkládat.
Dovolená ve vesmíru Celkově cesta do vesmíru trvá osm dní, z toho šest dní stráví kosmický turista přímo na palubě mezinárodní kosmické stanici s posádkou. Zemi obletí přibližně 320krát. Předpokladem cesty do vesmíru je perfektní zdravotní stav a příslušný výcvik. Pilotní licence není vyžadována. Zdravotní testy i výcvik absolvuje zájemce ve Hvězdném městečku Jurije Gagarina. Připravte se jak na let stíhačkou MIG - 25, centrifugu, podmořský výcvik i nácvik ovládání vesmírné lodi na simulátoru. Preorbitální výcvik trvá od 4 do 6 měsíců. Na palubu mezinárodní orbitální stanice zájemce odveze dopravní kosmická loď Sojuz TMA startující z Kazachstánu. Společnost Space Adventures je označuje za "nejspolehlivější vesmírné lodě v historii" a Rusové souhlasí. Už teď firma připravuje i komerční lety na Měsíc. - více zde. |
Letos v květnu se jeho zdravotní stav konečně zlepšil natolik, že mohl znovu pokračovat ve výcviku. Koncem července byl pro amerického vědce vyroben speciální ruský skafandr Sokol a sedadlo na palubu Sojuzu.
Prvního říjnového dne Olsen spolu se svými profesionálními kolegy na jedenáct dní opustil planetu Zemi.
"Na Sojuzu budu hrát spíše roli pomocníka," byl si vědom své role. A dodal, že je vycvičen k obsluze několika kyslíkových systémů. „Nemám velkou odpovědnost.“ Let se mu zdál rizikový, naopak startu se prý neobával, věřil a stále věří ve spolehlivost Ruské kosmické agentury, která mu cestu zprostředkovala, i raketoplánu Sojuz.
"Rusové na mě udělali velký dojem," tvrdil. "Nemají k dispozici všechny potřebné prostředky, ale myslím si, že udělali ze Sojuzu skvělou kosmickou loď."
Celá mise proběhla bez problému - snad jen s výjimkou poranění, které si šedesátiletý Olsen způsobil, když ve stavu beztíže "pádloval" s videokamerou v ruce na orbitální stanici. Praštil se totiž o strop do hlavy, ale zjevně nešlo o nic vážného. Při spojení s ruským řídícím střediskem se smíchem prohlásil, že se "nikdy necítil lépe“. Také lékaři, kteří jeho zdravotní stav sledovali ze Země, byli překvapeni tím, jak dobře zátěž snášel.
Poté, co se Olsen z nejdražší dovolené svého života vrátil, jeho první slova zněla: "Chci si dát pořádný steak, červené víno a teplou sprchu!"
Kdo už si zaletěl do kosmu na výlet První byl americký milionář Tito Prvním člověkěm, který si zaplatil za výlet do kosmu, byl americký milionář Dennis Tito. Společně s ruskými kosmonauty Talgatem Musabajevem a Jurijem Baturinem odstartoval 28. dubna 2001 na palubě kosmické lodi Sojuz. Dennis Tito zaplatit za osmidenní výlet na oběžnou dráhu 20 milionů dolarů. Druhý, ale s lepší pojistkou Jihoafrický internetový magnát Mark Shuttleworth před cestou (také za 20 milionů dolarů) prošel osmiměsíčním výcvikem. Na rozdíl od Tita získal plnou pojistku. Firma Aon Space se zavázala uhradit podstatnou část z nákladů, pokud by odlet znemožnilo onemocnění nebo zranění. V případě, že by Shuttleworth za výlet do vesmíru zaplatil životem, dostali by pozůstalí nejméně 100.000 dolarů. |