Přátele, v Mongolsku, této přenádherné zemi, jsem byl dvakrát, naposledy letos a chci rict, ze nadpis článku “začínají pohlcovat plasty” je tak neskutečně vzdálen realitě, ze tomu ani nemohu uvěřit. Samozřejmě, ze tam, kde žijí lidé, je co zlepšovat a nepochybuji, ze si toho Mongolové jsou vědomi, ale jinak je země, která stále oplývá nedotčenou přírodou. Podle článku to vypadá, ze Mongolsko je jedno velké smetiště a tak tomu rozhodne není. Nechápu, kde k tomu autor přišel a zda tam vůbec byl. Samozřejmě, ze jedním z faktorů je, ze země je to obrovská a lidi v ni málo.

Řečí plno, ale to hlavní chybí. Jsou to prostě čuňata, ty hromady plastů se tam neobjevily nějakým zázrakem z roku na rok, ty musely narůstat postupně roky a roky. A sorry jako, ale když jeden rok vyhodím 10kg plastů někde za chatrč a za rok, dva, tři tam stále je, i dítěti by došlo, že je něco špatně, že by je asi nemělo jen tak odhazovat, protože nemizí, tak jak ostatní odpad.

Takhle to "nemizení" odpadků viděl každý jeden vesničan u své chatrče (jurty). Domluvit se pak a vykopat někde na okraji vesnice, aby se ten odpad nepovaloval všude možně, mohli i bez znalosti nakládání s plastovými odpady a jejich recyklace.

Nejdůležitější je ale používat plastová brčka a neodnimatelné uzávěry plastových lahví! Green Deal forever

Původnímu způsobu nakládání s odpady se nebylo u Mongolů co divit. Používali přírodní materiály, které se v přírodě samy rozložily. Tudíž neměli důvod je třídit a někam vozit. Protože by to akorát zvyšovalo zátěž jejich komunit rozesetých na velikém území a v podstatě by to nemělo význam.

Jelikož byli na svůj doposud perfektně fungující "systém nakládání s odpady" zvyklí a fungoval jim je nenapadlo že to jinde může být jinak. Tudíž když k nim byly dovezeny plasty se k nim zachovali "postaru". A že je něco jinak zjistili až když se jim plasty začaly hromadit v přírodě s následkem zamoření životního prostředí a úhynu divokých i domácích zvířat.

Celé je to do značné míry vína firem které k nim plasty navezly bez upozornění na specifika nakládání s nimi a bez vytvoření patřičného odpadového hospodářství a to, že se to řeší je jeden z mála případů prospěšného jednání ochránců přírody.

Jak navezli?

To jsou jejich plasty. I oni je dokáží vyrábět. Není to nic složitého.

Stejne jako v indii, indonesii a mnoha dalsich statech... mistni nemaji navyk jakkoli s odpadem nakladat... tisice let meli vse prirodni, takze to jen hodili vedle domu a ono se to rozlozilo, pripadne to jeste dravci zkonzumovali... jenze s pet lahvi a dalsima vecma se holt musi nakladat jinak, jenze na to oni neslysi...

Tak co, Poslední generace? Tak co, Gréto? Už máte nakoupený letenky do Ulánbátáru, připravený rukavice a sbalený velký pytle?

Letadlo ❓

No fuj.

Greta by měla nastartovat osla. 😀

O rozšíření plastů v potravinářství se zasloužili v prvé řadě výrobci "limonád" (rozuměj: vod s cukrem a dalšími chemikáliemi) v čele s Coca-Cola Company. A lidi jsou reklamě poslušnější než všem bohům dohromady.

Co to ma spolecneho s tim, ze obyvatele techto oblasti nakladaji s “modernim” odpadem stejne jak jsou svykli po staleti = hodim za dum, priroda si ti vezme...

Doufám, že jim taky nařídí papírová brčka, aby se to celé vyřešilo 🤦♂

Lidé by si především měli uvědomit, že běžné plasty jsou sice špatné, ale papír není také žádná výhra. Plast má nevýhody na výstupu, odpad se nerozkládá a tak se musí likvidovat optimálně jinak (recyklací, správným spalováním). Ale papír má zase nevýhody na vstupu. Je energeticky náročný, a má obrovskou spotřebu vody. A tyhle rozdíly jsou v řádu násobků oproti plastu.

Jenže současná ekologie je jen taková ideologie, která 100x ukáže papírový kelímek a brčko, než aby hledala řešení spojující oboje. Paradoxně právě výrobci plastu jsou ti, co dělají pro ekologii nejvíce. Ale svět vidí jen skrze papírové brýle.

Jasně, výrobci plastu dělají pro ekologii nejvíce - nejdřív zaneřádí planetu svejma petkama a pak velkoryse podporují (marné) projekty na nápravu. Tomu se říká greenwashing.

Podobný problém je v Indii a východní Asii vůbec. Tam také lidé na vesnicích nebyli zvyklí nějak zvláštně zacházet s odpadem, tak všechno házeli do příkopů za domem, což v případě jídla a jiných přírodních odpadů nijak nevadilo. Pak si začali všichni kupovat colu v plastových láhvích a další výrobky balené v plastech, a opět vše ze zvyku házeli dále na hromadu za dům nebo do lesa. Jenomže přišly deště, ty to spláchnou do řeky, a následně Indus, Ganga, Mekong a další veletoky přináší spousty těchto plastů do oceánu, kde se to potom kupí.

Je třeba si uvědomit, že ten problém je tady, a ne např. u nás, my za ta kvanta plastů v oceánech opravdu nemůžeme (třídíme tu jak vzteklí), tak by si mohli někteří magoři v EU uvědomit, že zákazem plastových brček v Evropě se ten problém opravdu nevyřeší...

Účinné kroky proti producentům těchto hor odpadů nemají v sebemenším úmyslu. Když v 80. letech v tehdy už pěkně zelenáčském Německu prosazovali zrušení povinných vratných obalů (nápoje byly ve skle stejně jako v socialistickém Československu, jen mlíko už bylo většinou v tetrapaku a jogurt v plastovém kelímku), tak jim to hrdinní bojovníci za životní prostředí Zelení povolili - akorát jim nařídili natisknout na etiketu za poplatek značku recyklace, ty dvě šipky ve stylu jin a jangu. A dnes? Ani je nenapadne zavést celoevropský vratný systém, když už teda v tom Německu došlo i na zálohování petek a plechovek. A o tom, že by bylo možné nařídit používat opět sklo jako kdysi, kdy celá rodina vyprodukovala odpadu tak sotva do čtvrtiny klasické popelnice za týden, se z těch spasitelů nikdo ani nezmíní.