Mekka piva

  1:10aktualizováno  1:10
- Tady, za žlutou bránou se dvěma vjezdy, je katedrála milovníků piva, svatý grál světa výčepů a Mekka pivařů. Pro pivaře návštěva v Prazdroji může znamenat totéž, čím by pro proutníka asi byl vstup do dámských sprch. Jezdí sem plné autobusy, zajdou lidé z daleké Angoly či Singapuru, přicházejí i abstinenti. A vedouce se za ručičky zajdou poznat klenot rodné Plzně a nahlédnout do světa pivovodů a pěny i děti z mateřských škol. Nedivme se, jsme v hlavním městě piva.

Všichni tu mohou vidět, jak se vaří Plzeňský Prazdroj. Ti starší ho také hned ochutnají.
Zjistí kromě jiného, co je to mladinka a co sladinka, jak se stahuje hnědá deka, a konečně pochopí, co to znamená, když se bourají sudy.
Pivo teče proudem od samého vstupu. A to sice na videoprojekci, což je skvělé dílo Radúze Činčery, které ukazuje tradici Plzeňského pivovaru a poodhaluje tajemství kvality Prazdroje (psst, je to všechno tou vodou, ale jazyk za zuby).
A pak už "vzhůru do výroby".
Přejdete přes dvůr, uhnete se povozu taženému párem valachů kočírovaných povozníkem panem Šůsem, symbolem kontinuity. Pak vejdete do varny, kde se v nazlátlých mosazných kotlích vaří slad, voda a chmel. Při třetím vaření z kohoutů již vytéká tekutina, která vypadá jako pivo, ale není to pivo. Je to jen mladina, sladká voda.
Aby se stala pivem, musí ještě do spilky, kvasírny, kde se do ní přidávají kvasinky. Toto je srdce pivovaru. Lépe řečeno bývávalo, protože návštěvy se vodí do staré spilky, kde vidí bývalou a pro duši mnohem romantičtější část pivovaru, kde pivo kvasí v podzemí v gargantuovských dřevěných kádích a ležáckých sudech.
Podzemní chodby, z nichž část je ještě vzorně udržovaná, měří devět kilometrů. "Kdysi tady byly všude sudy," říká průvodce Jiří Jehlík.
Tady už pod dohledem sklepmistra, který občas musí z povrchu odstranit hnědý kříst, tedy stáhnout deku, vzniká pivo, piviště, zrzek, bahno, tekutý chleba, chmel, čechr, rahno, šumák, pěnivec, tykadlo, samec.
Nárok ochutnat máte i vy, je to v ceně. Udělejte to, takovou plzeň nikde nekoupíte, není totiž pasterizovaná. Je na jazyku kulatá, na patře měkká a lahodná.
Není od věci navštívit i moderní část pivovaru. Zajímavý zážitek skýtá pohled z galerie na lahvovnu, kde z hada plnicí linky vypadne za hodinu 50 000 lahváčů. Jinak je moderní blok pivovaru technologicky chladný, pivo teče anonymně v potrubí.
Jako se ropovody táhnou pouští, aby jejich obsah učinil šťastnými motory aut a arabské šejky, tady ve zdánlivě nekonečných pivovodech proudí pivo, aby nás učinilo nejkrásnějšími, nejzdravějšími a nejsilnějšími. Tyto účinky mu přisoudil Tadeáš Hájek z Hájku, a jak se zdá, mnozí z plzeňského pivovaru si to myslí také a jsou připraveni to doložit i různými statistikami.
Můžete o tom přemýšlet, když si v secesní reprezentační budově dáte ještě jedno pivo - sice za padesát, ale pohár je váš. Budova byla vystavěna počátkem století pro příjezd císařpána. Ten však nikdy nepřijel a nakonec v ní komunisti ještě měli do roku 1989 rudý koutek.
Pokud by vám ani tohle pivo nestačilo, v areálu je obrovská hospoda Na Spilce, hned za bránou druhá. Tam můžete pokračovat v přemýšlení, zda měl či neměl ten Tadeáš z Hájku pravdu. Třeba až do chvíle, než vám z toho ztěžkne hlava.

JAK SE TAM DOSTAT
Pivovar leží na výpadovce na Prahu. Jméno ulice nezapomenete - U Prazdroje.
CO SI PROHLÉDNOUT
V Prazdroji nabízejí pět tras. Tou první je pouhá videoprojekce, ve druhé se přidává prohlídka varny a tradiční výroby ve sklepích, ve třetí je navíc moderní výroba piva, ve čtvrté se k tradiční výrobě přidá lahvovna a v páté je všechno. Druhá je nejoblíbenější.
ČAS A PENÍZE
Prohlídky trvají od dvaceti minut do dvou hodin. Objednané skupiny mohou chodit sedm dní v týdnu od osmi do šestnácti (pondělí až pátek) a od osmi do půl druhé (sobota, neděle, svátek). Jednotlivci a malé skupinky mají sraz ve 12.30 u brány, ale jen ve všední dny. Ceny od dvaceti do šedesáti korun (včetně ochutnávky). Objednávky na telefonu 019/7062888. V létě svetr s sebou, ve sklepích je zima.

Rozhledna na Lázku nabízí pěkný pohled na podhorské krajiny na českomoravském pomezí

Staré dřevěné sudy najdete v Prazdroji také

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Berbeři, poušť a nádherné hory. Antiatlas je dostupná exotika v Maroku

V první polovině úseku Icht - Tafraout se střídaly nádherné scenérie pouštních...

Málo frekventované pohoří Antiatlas na jihu Maroka ohromuje rozervanými pouštními scenériemi, načervenalými štíty i...

VIDEO: Jako olympionici. Ledovou dráhu v Innsbrucku využívají i turisté

Sportovci trénují na ledové trati u Innsbrucku.

Pokud se chystáte do Tyrolska a máte rádi sport, naplánujte si cestu do Innsbrucku. Stojí tam jediná ledová dráha v...

Najdete na iDNES.cz