Prohrávající ve sporu o původ člověka je multiregionální teorie, která tvrdí, že se člověk vyvinul současně v Africe, Asii a Evropě z více pralidí včetně neandrtálců. Její stoupenci budou muset uznat, že moderní člověk má původ v Africe. Pensylvánský biolog Blair Hedges soudí, že "lidi nebude teď multiregionální teorie příliš zajímat". Výsledky uveřejněné v časopisu Nature ukazují, že migrace z Afriky začala před 52 000 lety, a nikoli před sto tisíci, jak se dosud myslelo.
Podle Gyllenstena máme teď přesnější informace o rodovém původu 53 lidí z různých světadílů a skupin, získané z krevních vzorků DNA. I Blair Hedges označuje švédský výzkum za nejdůkladnější analýzu rozdílů v lidské mitochondriální DNA. "Kyvadlo se přiklání více k tvrzení, že původ moderního člověka, Homo sapiens, je v Africe. Tento rodokmen ukazuje, že někteří Afričané jsou bližší Evropanům nebo Asijcům než jiným Afričanům. Výzkum také ukázal, že Afričané jsou asi dvakrát rozmanitější ve svém genetickém uspořádání, a tedy starší než jiné skupiny. Pomocí DNA šimpanzů se podařilo také stanovit teoretické tempo změn. Bylo vypočteno, že společný předek člověka a šimpanze mohl žít asi před pěti miliony let. Společný předek moderního člověka žil asi před 170 000 let někde v Africe.
Africkou domovinu opustili lidé poměrně pozdě, asi před 50 000 lety, i když jiní stoupenci teorie afrického původu hovoří o 100 000 let. Podle švédsko-německého týmu badatelů došlo k populační explozi asi před 38 000 let. "Rychle nebo zcela bez přerušení nahradili konkurující příslušníky lidského rodu a rozšířili se různými směry," uvádí Gyllensten.
