Zpožděný let není ničím výjimečným. Poradíme vám, jak úspěšně žádat o finanční...

Zpožděný let není ničím výjimečným. Poradíme vám, jak úspěšně žádat o finanční kompenzaci. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kompenzace za zpožděný let? Dejte si pozor na pořízení pořádných důkazů

  • 2
Klient společnosti SmartWings se u soudu domáhal kompenzace za zpoždění letu na lince z Dubaje do Prahy. S nárokem neuspěl přesto, že soudu doložil fotografie se záznamem času před opuštěním letadla. Jaké důkazy si tedy máme při zpožděném letu pořídit?

Kompenzace za zpožděné lety jsou nejen na cestovatelských fórech evergreenem. Přesto, že práva cestujících vůči leteckým společnostem na letech v rámci (či z a do) Evropské unie již mnoho let upravuje Nařízení evropského parlamentu a Rady č. 261/2004, mohou nastat situace, kdy o přiznání či nepřiznání nemalé finanční kompenzace mohou rozhodovat doslova sekundy.

O jeden takový příběh se s redakcí iDNES podělil J. S. (iniciály jsou změněny, redakce však identitu cestujícího zná). Šlo o let společnosti SmartWings na trase Dubaj–Praha na sklonku roku 2019; případ dospěl do svého finále verdiktem odvolacího soudu teprve před několika dny.

Tři hodiny a ani o sekundu méně

Hraniční hodnotou, od které mají cestující nárok na kompenzaci, je zpoždění více než 180 minut. Výše kompenzace záleží na délce letu, při cestách delších než 3 500 kilometrů činí 600 eur (asi 15 600 korun). Na základě evropské judikatury je rozhodným okamžikem, ke kterému se zpoždění vůči času uvedenému v letovém řádu počítá, otevření prvních dveří po zaparkování letadla (nikoli tedy dosednutí na plochu cílového letiště).

Jako důkaz o tom, že zpoždění přesáhlo tři hodiny, si J. S. v popsaném případě pořídil snímek svých náramkových hodinek ve chvíli, kdy se cestující začali po přistání zvedat ze sedadel a dveře ještě byly zavřené. Na snímku je vidět čas o 3 hodiny a 7 minut pozdější v porovnání s plánovaným časem přistání v letovém řádu.

Případ se dostal k soudu, kde letecká společnost předložila tzv. záznam o provedení letu (flight brief), ve kterém bylo uvedeno, že letadlo zaparkovalo se zpožděním „pouhých“ 2 hodin a 58 minut. Tedy ještě v toleranci, kdy na kompenzaci není nárok. A odvolací soud dal letecké firmě za pravdu.

Čas v rozporu s realitou

Klíčová pasáž odůvodnění soudního rozhodnutí (redakce má rozsudek k dispozici) zní takto: „Z fotografie předložené žalobcem (…) není zřejmé, kterého dne byla pořízena a nelze vyloučit nastavení času v rozporu s realitou. Není proto důvod důkaz touto fotografií provádět.“ Jinak řečeno, soud předloženou fotografii jako důkaz neuznal a rozhodl, že J. S. nárok na kompenzaci nemá.

Letadlo se blíží na parkovací pozici na letišti v Praze, někteří cestující začínají netrpělivě vstávat. Je 02:22, tedy 182 minut po plánovaném příletu.

„Rozumím tomu, že u soudních sporů je vždy výsledek otevřený, přesto mě však tato argumentace soudu překvapila,“ komentuje rozsudek J. S. a dodává: „Jaký jiný důkaz by ještě chtěli? Na palubě letadla nejsou žádné hodiny a kdy přesně byla fotografie pořízena, si lze jednoduše ověřit z digitální stopy snímku.“

Upozorňuje také na rozpor mezi tvrzením letecké společnosti a údajem, který se objevil na elektronické tabuli v budově terminálu po příletu. Ta u předmětného letu udávala „přistálo 02:14“ (tedy 2 hodiny a 54 minut po plánovaném příletu). To by znamenalo, že od momentu, kdy se letadlo dotklo ranveje přes pojíždění po letištní ploše, finální zaparkování a přisunutí mostu až k otevření dveří by musely uplynout pouhé čtyři minuty. A to je podle J. S. vyloučené.

Jak věrohodné jsou záznamy?

V popsaném případě bylo z pohledu letecké společnosti v sázce velké množství peněz. Podle J. S. byl let z Dubaje téměř zaplněný, v Boeingu 737-800 tedy mohlo cestovat zhruba 160 pasažérů. I kdyby se s nárokem na kompenzaci na leteckou firmu obrátila jen polovina z nich a spory byly z hlediska cestujících úspěšné, společnost by to stálo jeden a čtvrt milionu korun.

Mluvčí SmartWings Vladimíra Dufková na dotaz redakce k předmětnému případu uvedla: „Pokud klient s našimi záznamy nesouhlasí, tak je na něm, aby svá tvrzení doložil (např. u soudu). Jaké důkazy je třeba k tomu předložit, však již záleží na posouzení jeho advokáta či příslušného soudu.“

Hraniční hodnotou, od které mají cestující nárok na kompenzaci, je zpoždění více než 180 minut. Ilustrační snímek

Podle vyjádření Martiny Borákové, manažerky zákaznické péče společnosti Vaše nároky (tato firma J. S. v soudním sporu zastupovala), letecké společnosti v hraničních případech zpoždění často na podporu své pozice předkládají právě tzv. záznamy o provedení letu. „Jde však o dokumenty vytvořené přímo dopravcem a vzniká tedy otázka nad jejich věrohodností,“ dodala.

Ze strany cestujícího je podle Borákové každopádně vhodné pořídit co nejvíce důkazů o přesném čase přistání, respektive otevření dveří. To mohou být fotografie, videozáznam, svědectví dalších cestujících, případně potvrzení palubního personálu či letiště. Konečné posouzení je ale vždy na soudu.

Jak to funguje?

Na vymáhání kompenzací za zpoždění v letecké dopravě se v Česku specializuje několik firem. Jde např. o společnosti Vaše nároky (to byl i popsaný případ), Click2Claim a další. Pro úspěch kauzy klient potřebuje doložit, že se letu skutečně zúčastnil (palubní vstupenkou, elektronickou letenkou), vhodná je i fotografická dokumentace o zpoždění. Jak vidno, ani to však někdy nemusí stačit.

Agentury si v případě úspěšného vymožení účtují provizi ve výši 25 % ze zaplacené kompenzace. V případě neúspěchu jdou případné náklady (např. soudem stanovená náhrada nákladů řízení) za agenturou, klient neplatí nic.

, , pro iDNES.cz