Stanislav Vojtíšek létal jako kapitán na různých typech letadel, včetně dálkových letů na transkontinentálních tratích.
| foto: Archiv Stanislava Vojtíška
V kokpitu se během letu i spí, autopilot není všemocný, říká pilot airbusu
Kapitán Airbusu A330 Stanislav Vojtíšek se k létání dostal oklikou. Jako zpravodaj České televize na začátku devadesátých let cestoval s Václavem Havlem a létání ho pohltilo. Následovala kariéra kapitána v ČSA a Turkish Airlines. Dnes se věnuje školení, konzultační práci a mentoringu. Učí vrcholové manažery leadershipu, krizovému vedení a rozhodování.
V jednom rozhovoru jste zmínil, že létání je emoce. Jaké emoce přináší létání vám? Ke každé činnosti se dá přistupovat různě. Buď ji děláte strojově jako pásovou výrobu, nebo do ní dáte část srdce. Létání je úžasné v tom, že nenechá nikoho lhostejným. Fakt, že se najednou dostanete do dimenze, která nám není přirozená, že letíte, i když nám pánbůh nedal křídla, se bez emocí neobejde. Neustále zpracováváte velká kvanta informací – ať už před letem nebo v jeho průběhu –, reagujete na změny a rozhodujete se. Do toho vidíte tu nádheru, která se vám z pilotní kabiny otevře. Je to pohled na svět, který většina smrtelníků nemá to štěstí vidět každý den. Takové pocity opravdu nabíjejí. Někdy to taky není úplně jednoduché, ať už kvůli meteorologické situaci nebo provozním záležitostem. A pokud let proběhne dobře, je to určitá satisfakce. Všechno je to velká směs emocí. Já měl navíc vždycky rád letadlo, se kterým jsem letěl. Nikdy bych mu nenadával a vždycky jsem to bral tak, že je to stroj, který mě bezpečně doveze do cíle.
Co dokáže letadlo ve vzduchu vydržet, nemá většina cestujících nejmenší šanci při běžném letu zažít.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
