Pondělí 27. září 2021, svátek má Jonáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. září 2021 Jonáš

Ekvádor: Kde je žlutý rovník a nejvyšší hora od středu Země

O Ekvádoru se s nadsázkou říká, že tu můžete snídat v džungli, obědvat s výhledem na pětitisícovky a večeřet na pláži u Pacifiku. Ekvádor je rozhodně příjemně malý na to, kolik rozmanitosti nabízí. Já jsem si na měsíc udělal základnu v městečku Baños ležícím zhruba uprostřed země, potom přejel Ekvádor ještě jednou tam a zpět a po říční dálnici Río Napo jsem si to namířil do Peru.

Řeka Pastaza vyhloubila své koryto opravdu poctivě. | foto: Matouš Ruckipro iDNES.cz

Ekvádorské hlavní město je plné koloniální architektury, lidí a smogu. Hustotou kostelů a malebnými zákoutími mi připomínalo Prahu a ovzduším v úzkých uličkách, hlavně po průjezdu autobusu, uhelnou pánev.

Již v předkolumbovských časech se tu nacházelo důležité sídlo, ale z těch dob se díky občanské válce z 16. století okořeněné příjezdem prvních Španělů nedochovalo skoro nic. Následně se v Quitu ale pilně stavělo, a tak má jeho historické centrum hned několik krásných náměstí, barokní jezuitský kostel a celou řadu dalších pamětihodností. Především Plaza de la Independencia s katedrálou, dvěma paláci a pomníkem nezávislosti se obzvláště vydařilo.

Kontroverzní soudruh

V jednom z těch paláců sídlí i prezident Rafael Correa, což je osoba, která si zaslouží trochu pozornosti. Populární ‚Mashi‘ (soudruh nebo kolega) nastoupil do úřadu v roce 2007. Zarazil nejhorší korupci a zařídil masivní investice do infrastruktury, školství a zemědělství.

Pohled na centrum Quita s návrším Panecillo v pozadí

Pohled na centrum Quita s návrším Panecillo v pozadí

Convento de San Francisco na stejnojmenném náměstí

Convento de San Francisco na stejnojmenném náměstí

Pouhých devět let na trůně mu stačilo, aby Ekvádor změnil k nepoznání. Jeho popularita je i přes problémy poslední doby nebývalá a za celou dobu jsem nepotkal člověka, který by ho neměl rád nebo alespoň neuznával. Zaujal mě také fakt, že se o něm obdivně vyjadřovali i lidé v Kolumbii a Peru.

Neméně zajímavé je i to, že v našich euroamerických médiích bývá označován za levicového populistu typu Chávez. Moje znalosti ekvádorských politických reálií jsou celkem omezené, takže to nebudu zuřivě potvrzovat ani vyvracet. Mezi současným stavem Venezuely a Ekvádoru bych ale i tak našel pár zásadních rozdílů a třeba kvalita silnic byla v Ekvádoru o dvě třídy lepší než v okolních zemích.

Rovnou na rovník a nahoru na horu

Ale dost bylo politiky. Z centra Quita to bylo pouhých 20 kilometrů na místo zvané Mitad del Mundo (střed světa). Těšil jsem se tam už od Náchoda. Leží totiž přímo na rovníku a pro geografické zajímavosti já mám slabost. A rovník tam vážně byl a byl žlutý. Pěkný byl i pomník francouzské geodetické expedici, která právě tady na počátku 18. století potvrdila teorii o tom, že Země není zcela kulatá.

A z vrcholu to také není k zahození.

V mém nabitém programu mi zbyl čas i na to, abych se vydal po stopách Alexandera von Humboldta a vylezl jako on na vrchol Rucu Pichincha. Měří skoro 4 700 metrů a nabízí impozantní výhled na Quito, celé okolní údolí i několik pětitisícovek. Cestou nahoru bylo slyšet vlčí vytí a já si připadal jako dobrodruh. To trochu opadlo, když jsem na vrcholu potkal tatínka se svou asi desetiletou dcerou, ale i tak to rozhodně stálo za to.

Adrenalin a vodopády

Baños de Agua Santa bylo mým domovem po celý měsíc. Je to ekvádorské centrum adrenalinových sportů a sjíždějí se sem Ekvádorci i turisté ze široka daleka. Touhu jet na druhý konec světa a tam skočit z mostu nebo se projet na čtyřkolce jsem zatím nepochopil, ale naštěstí toho Baños nabízí dost i pro nudaře jako jsem já.

Tak například několik impozantních vodopádů, výlety do okolních kopců nebo návštěvu horkých pramenů. Krom toho je to oblast známá pěstováním cukrové třtiny a několika evakuacemi při erupcích sopky Tungurahua, na jejímž úpatí se Baños nachází.

Vodopád Pailón de Diablo měl po vydatných srpnových deštích slušný průtok.

Vodopád Pailón de Diablo měl po vydatných srpnových deštích slušný průtok.

Ekváhory

Hor, sopek i kopců je v Ekvádoru pro všechny dost. Já se na žádný pořádný vrchol nedostal, neb pro všechny zábavné hory platí od roku 2012 povinnost najmout si horského vůdce a to mě nebere. Vyrazil jsem tedy alespoň na krátké treky okolo dvou nejvyšších hor a musím říct, že ani kempování s výhledy na majestátní Chimborazo a Cotopaxi nebylo k zahození. Díky tomu, že Chimborazo leží na rovníku a díky zploštění Země je jeho vrchol místem nejvzdálenějším od středu Země, takže vlastně nejvyšší hora naší planety.

S otevřenou mordou jsem zůstal stát také u laguny Quilotoa, což je jezero v tříkilometrovém kráteru skoro čtyřkilometrové sopky. Vcelku náhodou jsem se na pár dní dostal i do překrásného národního parku Cajas, kde jsem na lidi skoro nenarazil.

El Oriente

Východní část země spadající do Amazonské nížiny nazývají Ekvádorci kreativně El Oriente, čili ‘východ’. Na zhruba polovině rozlohy Ekvádoru žije dvacetina populace a podle toho všeho to tam také vypadá. Silnic tam moc nevede, hlavním dopravním prostředkem je loď a větších sídel je poskrovnu. Já jsem se do El Oriente podíval hned dvakrát.

Ranní káva pod kuželem jménem Cotopaxi (5 897m)

Ranní káva pod kuželem jménem Cotopaxi (5 897m)

Poprvé to bylo s mým ekvádorským známým Carlosem, který se prý živí obchodem s malangou, plodinou podobnou bramboru. Tu vykupuje od místních zemědělců, a tak jsem s ním navštívil několik jednoduchých farem v džungli.

Abychom s dalším kamarádem z Chile nevypadali jako čumilové, představil nám Carlos jako svoje obchodní partnery. Já jsem dokonce poreferoval ve španělštině o vývoji malangy na světových trzích. Věta “Los precios están bajando” (ceny klesají) ze mě udělala skoro televizního experta a kdybych měl elektronickou tužku, klidně bych to domorodcům i nakreslil.

O autorovi

"Proč smrdět doma, když můžeme do luftu. Jsem jeden z těch spokojenejch parchantů z bohatý země, co nemají hladovějící rodinu ani válku na dvorku, a proto může dělat, co uzná za vhodné a zábavné. Momentálně je to cesta z Mexika na jih Střední a Jižní Amerikou." Cestovatelský blog Matouše Ruckiho najdete zde.

Jestli na to zemědělci skočili nebo ne, to nevím, ale každopádně jsme byli odměněni poctivou mísou chichy - lehce alkoholického nápoje z předžvýkané zfermentované juky. Carlos řídil a nevypít to až do dna by bylo považováno za neslušné, takže to zbylo na mě s Alvarem. Nechutnalo to vůbec špatně a kulturní zážitky tohoto typu jsou navíc k nezaplacení.

Naperu to do Peru

Podruhé jsem se do velké východní nížiny vypravil na úplný konec mých šesti ekvádorských týdnů. Chtěl jsem se totiž dostat do sousedního Peru trochu netradiční cestou po vodě. Po řece Río Napo a následně po Amazonce se totiž dá dojet z ekvádorského města Coca až do peruánské amazonské metropole Iquitos.

Rozhodl jsem se pro tuto variantu i proto, že právě tudy se vydal v roce 1541 konkvistador Francisco de Orellana na své první evropské splutí Amazonky a o pár století později se tudy plavil i český diplomat a cestovatel Mnislav Zelený Atapana. Moje cestování je sice ve srovnání s tím jejich jen takový důchodcovský zájezd, ale i tak se mi ten nápad zamlouval.

Río Napo těsně po východu slunce

Río Napo těsně po východu slunce

Z Cocy, kde jsem si koupil i houpací síť potřebnou pro druhou část cesty, jsme vyrazili brzo ráno a po dvanácti hodinách svižné jízdy jsme dorazili do Nueva Rocafuerte, což je poslední osada na ekvádorském území. Na lodi jsem potkal i jednoho Francouze, a tak jsme zbytek cesty absolvovali spolu.

V Rocafuerte jsme si druhý den nechali orazítkovat pas a místní sympaťák Juan se nabídl, že nás za standardních 50 dolarů sveze přes hranice do vesnice Pantoja.

Na dvouhodinovou plavbu dále po proudu jsme další den museli vyrazit zatraceně brzy, protože jsme díky Juanovi věděli, že loď z Pantojy do Iquitos vyplouvá už po sedmé ráno. Vzhledem k tomu, že tento spoj jezdí nepravidelně a asi jen třikrát do měsíce, jsme odjezd před pátou ráno rádi absolvovali.

Fotogalerie

Představa, že budeme v metropoli o pěti barácích čekat týden až deset dní na další loď, nebyla totiž úplně lákavá. Všechno klaplo a my jsme se nalodili a po pouhých 49 hodinách na palubě peruánského krasavce jménem Tito II šťastně dorazili do Iquitos.

Cestování po Ekvádoru bylo skvělé. Za hodinu jízdy v moderních autobusech se platí zhruba 1,50 dolaru, což je při kvalitě ekvádorských silnic i slušná porce kilometrů. Hlavním důvodem mé nekonečné spokojenosti byli, kromě přírodních krás, Ekvádorci.

Všichni domorodci, které jsem poznal trochu víc, byli veselí, ochotní a hrdí na svou rovníkovou republiku, takže získat doporučení, kam jet a co vidět, bylo dost jednoduché. Možná jsem měl jenom štěstí, ale podobně pozitivní zkušenost měli i všichni cizinci, se kterými jsem se na toto téma bavil. Ekvádoru díky! Uvidíme, co na to Peru.

Autoři:

Hroši v ZOO Dvůr Králové

Sledujte online přenos z unikátní expozice hrochů v ZOO Dvůr Králové. V největší expozici ve střední Evropě žije 6 hrochů - samec, dvě samice a tři mládata.

Další zajímavé nekonečné přenosy najdete na Slow TV iDNES.

Praha na dlani. Podívejte se na ni z ptačí perspektivy

  • Nejčtenější

Vlídná válka. Ve sporu o ostrov si Dánsko a Kanada udělují alko-rýpnutí

O vlastnictví onoho ostrůvku se pře Kanada s Dánskem dlouhá desetiletí. Jeho bezvýznamnost dává sporu podobu klukovin a...

Při výstupu na Elbrus zemřelo pět horolezců, další vyvázli se zlomeninami

Při výstupu na Elbrus, nejvyšší horu Ruska, zemřelo pět horolezců, informují ruská média. Dalších 14 záchranáři dostali...

Itálie za deset eur. Letenky po Evropě jsou laciné jako nikdy předtím

Premium O tom, kam se pohnou ceny letenek po skončení koronavirové epidemie, se ještě před pár měsíci divoce spekulovalo. Co se...

Mrož, který obeplul půl Evropy a potopil několik lodí, se vrátil na sever

Mrož Wally, který při svých cestách podél západoevropského pobřeží urazil přes čtyři tisíce kilometrů, byl spatřen u...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sedm set let stará zpívající lípa ze Svitavska je stromem roku

Anketa Strom roku má letošního vítěze. V konkurenci 77 stromů vyhrála více než 700 let stará zpívající lípa z obce...

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

  • Další z rubriky

ŽIVĚ: Láva ze sopky na La Palma se valí na desítky domů

Přímý přenos Sopka Cumbre Vieja na jednom z ostrovů Kanárského souostroví La Palma začala ze sedmi otvorů chrlit popel a lávu. Úřady...

Covid vyplašil londýnské cestující, v metru se nedrží madel a víc padají

Strach z nákazy koronavirovou infekcí vede mnoho Londýňanů k tomu, že se nechtějí držet madel při jízdě na eskalátoru....

VIDEO: Kanada miluje borůvky, za jejich sklizeň farmářům rádi zaplatí

Kanada jako druhý největší producent borůvek na světě (po Spojených státech) každoročně sklidí, ať už z plantáží na...

V Austrálii dramaticky ubylo koalů, za tři roky uhynula třetina populace

Austrálie přišla za poslední tři roky o třicet procent koalů medvídkovitých. Podle Australské nadace na ochranu koalů...

Jsem zohavená, říká Linda Evangelista. Po kryolipolýze je k nepoznání

Topmodelka Linda Evangelista se rozhodla bojovat s projevy stárnutí pomocí kryolipolýzy a skončila podle svých slov...

Marek Ztracený na koncertě spadl z pódia na hlavu a skončil v nemocnici

Zpěvák Marek Ztracený bude na koncert v Pardubicích dlouho vzpomínat. Během vystoupení si nevšiml, že je už na okraji...

Anife Vyskočilová má chatu v Suchdole s krásným výhledem na Prahu

Vzpomínáte si na poslední díl seriálu Sanitka, natočený podle skutečné události, kde na zahrádkářskou kolonii v...

Nechávat teď ležet peníze na účtu v bance je holý nerozum

S rostoucí inflací si teď láme hlavu nejedna domácnost s volnými penězi. Řeší otázku, kam peníze uložit, jak je...

Lucie Šafářová a Tomáš Plekanec se vzali, ukázali fotky z veselky

Přestože na jaře prohlašovali, že kvůli drahému rozvodu hokejisty Tomáše Plekance do svatby nebudou investovat,...