Středa 31. května 2023, svátek má Kamila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 31. května 2023 Kamila

Ekvádor: Kde je žlutý rovník a nejvyšší hora od středu Země

O Ekvádoru se s nadsázkou říká, že tu můžete snídat v džungli, obědvat s výhledem na pětitisícovky a večeřet na pláži u Pacifiku. Ekvádor je rozhodně příjemně malý na to, kolik rozmanitosti nabízí. Já jsem si na měsíc udělal základnu v městečku Baños ležícím zhruba uprostřed země, potom přejel Ekvádor ještě jednou tam a zpět a po říční dálnici Río Napo jsem si to namířil do Peru.
Řeka Pastaza vyhloubila své koryto opravdu poctivě.

Řeka Pastaza vyhloubila své koryto opravdu poctivě. | foto: Matouš Ruckipro iDNES.cz

Ekvádorské hlavní město je plné koloniální architektury, lidí a smogu. Hustotou kostelů a malebnými zákoutími mi připomínalo Prahu a ovzduším v úzkých uličkách, hlavně po průjezdu autobusu, uhelnou pánev.

Již v předkolumbovských časech se tu nacházelo důležité sídlo, ale z těch dob se díky občanské válce z 16. století okořeněné příjezdem prvních Španělů nedochovalo skoro nic. Následně se v Quitu ale pilně stavělo, a tak má jeho historické centrum hned několik krásných náměstí, barokní jezuitský kostel a celou řadu dalších pamětihodností. Především Plaza de la Independencia s katedrálou, dvěma paláci a pomníkem nezávislosti se obzvláště vydařilo.

Kontroverzní soudruh

V jednom z těch paláců sídlí i prezident Rafael Correa, což je osoba, která si zaslouží trochu pozornosti. Populární ‚Mashi‘ (soudruh nebo kolega) nastoupil do úřadu v roce 2007. Zarazil nejhorší korupci a zařídil masivní investice do infrastruktury, školství a zemědělství.

Pohled na centrum Quita s návrším Panecillo v pozadí

Convento de San Francisco na stejnojmenném náměstí

Pouhých devět let na trůně mu stačilo, aby Ekvádor změnil k nepoznání. Jeho popularita je i přes problémy poslední doby nebývalá a za celou dobu jsem nepotkal člověka, který by ho neměl rád nebo alespoň neuznával. Zaujal mě také fakt, že se o něm obdivně vyjadřovali i lidé v Kolumbii a Peru.

Neméně zajímavé je i to, že v našich euroamerických médiích bývá označován za levicového populistu typu Chávez. Moje znalosti ekvádorských politických reálií jsou celkem omezené, takže to nebudu zuřivě potvrzovat ani vyvracet. Mezi současným stavem Venezuely a Ekvádoru bych ale i tak našel pár zásadních rozdílů a třeba kvalita silnic byla v Ekvádoru o dvě třídy lepší než v okolních zemích.

Rovnou na rovník a nahoru na horu

Ale dost bylo politiky. Z centra Quita to bylo pouhých 20 kilometrů na místo zvané Mitad del Mundo (střed světa). Těšil jsem se tam už od Náchoda. Leží totiž přímo na rovníku a pro geografické zajímavosti já mám slabost. A rovník tam vážně byl a byl žlutý. Pěkný byl i pomník francouzské geodetické expedici, která právě tady na počátku 18. století potvrdila teorii o tom, že Země není zcela kulatá.

A z vrcholu to také není k zahození.

V mém nabitém programu mi zbyl čas i na to, abych se vydal po stopách Alexandera von Humboldta a vylezl jako on na vrchol Rucu Pichincha. Měří skoro 4 700 metrů a nabízí impozantní výhled na Quito, celé okolní údolí i několik pětitisícovek. Cestou nahoru bylo slyšet vlčí vytí a já si připadal jako dobrodruh. To trochu opadlo, když jsem na vrcholu potkal tatínka se svou asi desetiletou dcerou, ale i tak to rozhodně stálo za to.

Adrenalin a vodopády

Baños de Agua Santa bylo mým domovem po celý měsíc. Je to ekvádorské centrum adrenalinových sportů a sjíždějí se sem Ekvádorci i turisté ze široka daleka. Touhu jet na druhý konec světa a tam skočit z mostu nebo se projet na čtyřkolce jsem zatím nepochopil, ale naštěstí toho Baños nabízí dost i pro nudaře jako jsem já.

Tak například několik impozantních vodopádů, výlety do okolních kopců nebo návštěvu horkých pramenů. Krom toho je to oblast známá pěstováním cukrové třtiny a několika evakuacemi při erupcích sopky Tungurahua, na jejímž úpatí se Baños nachází.

Vodopád Pailón de Diablo měl po vydatných srpnových deštích slušný průtok.

Ekváhory

Hor, sopek i kopců je v Ekvádoru pro všechny dost. Já se na žádný pořádný vrchol nedostal, neb pro všechny zábavné hory platí od roku 2012 povinnost najmout si horského vůdce a to mě nebere. Vyrazil jsem tedy alespoň na krátké treky okolo dvou nejvyšších hor a musím říct, že ani kempování s výhledy na majestátní Chimborazo a Cotopaxi nebylo k zahození. Díky tomu, že Chimborazo leží na rovníku a díky zploštění Země je jeho vrchol místem nejvzdálenějším od středu Země, takže vlastně nejvyšší hora naší planety.

S otevřenou mordou jsem zůstal stát také u laguny Quilotoa, což je jezero v tříkilometrovém kráteru skoro čtyřkilometrové sopky. Vcelku náhodou jsem se na pár dní dostal i do překrásného národního parku Cajas, kde jsem na lidi skoro nenarazil.

El Oriente

Východní část země spadající do Amazonské nížiny nazývají Ekvádorci kreativně El Oriente, čili ‘východ’. Na zhruba polovině rozlohy Ekvádoru žije dvacetina populace a podle toho všeho to tam také vypadá. Silnic tam moc nevede, hlavním dopravním prostředkem je loď a větších sídel je poskrovnu. Já jsem se do El Oriente podíval hned dvakrát.

Ranní káva pod kuželem jménem Cotopaxi (5 897m)

Poprvé to bylo s mým ekvádorským známým Carlosem, který se prý živí obchodem s malangou, plodinou podobnou bramboru. Tu vykupuje od místních zemědělců, a tak jsem s ním navštívil několik jednoduchých farem v džungli.

Abychom s dalším kamarádem z Chile nevypadali jako čumilové, představil nám Carlos jako svoje obchodní partnery. Já jsem dokonce poreferoval ve španělštině o vývoji malangy na světových trzích. Věta “Los precios están bajando” (ceny klesají) ze mě udělala skoro televizního experta a kdybych měl elektronickou tužku, klidně bych to domorodcům i nakreslil.

O autorovi

"Proč smrdět doma, když můžeme do luftu. Jsem jeden z těch spokojenejch parchantů z bohatý země, co nemají hladovějící rodinu ani válku na dvorku, a proto může dělat, co uzná za vhodné a zábavné. Momentálně je to cesta z Mexika na jih Střední a Jižní Amerikou." Cestovatelský blog Matouše Ruckiho najdete zde.

Jestli na to zemědělci skočili nebo ne, to nevím, ale každopádně jsme byli odměněni poctivou mísou chichy - lehce alkoholického nápoje z předžvýkané zfermentované juky. Carlos řídil a nevypít to až do dna by bylo považováno za neslušné, takže to zbylo na mě s Alvarem. Nechutnalo to vůbec špatně a kulturní zážitky tohoto typu jsou navíc k nezaplacení.

Naperu to do Peru

Podruhé jsem se do velké východní nížiny vypravil na úplný konec mých šesti ekvádorských týdnů. Chtěl jsem se totiž dostat do sousedního Peru trochu netradiční cestou po vodě. Po řece Río Napo a následně po Amazonce se totiž dá dojet z ekvádorského města Coca až do peruánské amazonské metropole Iquitos.

Rozhodl jsem se pro tuto variantu i proto, že právě tudy se vydal v roce 1541 konkvistador Francisco de Orellana na své první evropské splutí Amazonky a o pár století později se tudy plavil i český diplomat a cestovatel Mnislav Zelený Atapana. Moje cestování je sice ve srovnání s tím jejich jen takový důchodcovský zájezd, ale i tak se mi ten nápad zamlouval.

Río Napo těsně po východu slunce

Z Cocy, kde jsem si koupil i houpací síť potřebnou pro druhou část cesty, jsme vyrazili brzo ráno a po dvanácti hodinách svižné jízdy jsme dorazili do Nueva Rocafuerte, což je poslední osada na ekvádorském území. Na lodi jsem potkal i jednoho Francouze, a tak jsme zbytek cesty absolvovali spolu.

V Rocafuerte jsme si druhý den nechali orazítkovat pas a místní sympaťák Juan se nabídl, že nás za standardních 50 dolarů sveze přes hranice do vesnice Pantoja.

Na dvouhodinovou plavbu dále po proudu jsme další den museli vyrazit zatraceně brzy, protože jsme díky Juanovi věděli, že loď z Pantojy do Iquitos vyplouvá už po sedmé ráno. Vzhledem k tomu, že tento spoj jezdí nepravidelně a asi jen třikrát do měsíce, jsme odjezd před pátou ráno rádi absolvovali.

Představa, že budeme v metropoli o pěti barácích čekat týden až deset dní na další loď, nebyla totiž úplně lákavá. Všechno klaplo a my jsme se nalodili a po pouhých 49 hodinách na palubě peruánského krasavce jménem Tito II šťastně dorazili do Iquitos.

Cestování po Ekvádoru bylo skvělé. Za hodinu jízdy v moderních autobusech se platí zhruba 1,50 dolaru, což je při kvalitě ekvádorských silnic i slušná porce kilometrů. Hlavním důvodem mé nekonečné spokojenosti byli, kromě přírodních krás, Ekvádorci.

Všichni domorodci, které jsem poznal trochu víc, byli veselí, ochotní a hrdí na svou rovníkovou republiku, takže získat doporučení, kam jet a co vidět, bylo dost jednoduché. Možná jsem měl jenom štěstí, ale podobně pozitivní zkušenost měli i všichni cizinci, se kterými jsem se na toto téma bavil. Ekvádoru díky! Uvidíme, co na to Peru.

Autoři:

Zubačka Vitznau-Rigi

Sledujte exkluzivní přenos z nejstarší zubačky v Evropě ve Švýcarsku. Dráha vedoucí z Vitznau (435 m n. m.) na vrchol Rigi (1752 m n. m.) je v provozu od roku 1871. Kamera je umístěna ve stanici Staffel (1.603 m n. m.)

Více ze Slow TV:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Elektřina mění pravidla cyklistiky, do kopce se odpočívá. Ale je to drahé

Je to proti přírodě, ale do kopce se na elektrokole odpočívá. Tedy, když máte nabito. To pak frčí skoro samo. A jedete...

Jízda jako ptačí let. První ekologická dálnice se vznáší nad řekou

Čína se nechlubí jen starými divy světa, ale pokouší se také o vytváření nových, průmyslových, technických. Úsek...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Trh je přesycený, hledejte výhodný nákup

Redakce iDNES.cz spolu s časopisem Velo a prodejcem ekolo.cz už posedmé testovala nejnovější modely elektrokol,...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nádherné pláže, hory, památky. Kam na dovolenou v Evropě ještě před sezonou

Méně lidí, trochu nižší ceny a ve Středomoří ještě snesitelné teploty. Dovolená před začátkem sezony má zkrátka své...

Priske exkluzivně. O titulu, datech, jazykové bariéře i manželce v Iráku

Premium Když se zadívá na velké esko ve sparťanském znaku, vrátí se na chvíli do dětství. „Nevím, jak vy, ale já jako kluk...

Pád „letadla“ za 2,3 miliardy. Podvodem vylákali peníze i ze známých sportovců

Premium Klientům slibovali zisk třicet procent. Místo toho nakupovali luxusní auta, zlaté cihly a nemovitosti. Společnost JO...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

Mumie, dinosauří kosti, zkažené maso. Jaké poklady ukrývají londýnská muzea

Premium Pokud vás to táhne za poznáním, Londýn je ideální destinací. Kromě návštěvy monumentů, jako jsou Buckinghamský palác či...

OBRAZEM: Nemusíte na Aljašku, propadnout zlaté horečce můžete v Evropě

Zurčení vody, šum listů, chladivý vánek. Pohoda. Jenže kromě vydatné porce klidu tu nechybí ani vzrušení a napětí....

Nejvyšší, nejtišší, podmořský. Vodopád Le Morne Brabant čaruje iluzí

Tropický Mauricius se o tajemství dělí neochotně. Abyste v plné kráse uviděli jeho čtyřkilometrový vodopád, budete...

Nikde jsem nemrzla víc než v Maroku, vypráví cestovatelka. Dnes tam vozí Čechy

Premium Tereza Huclová pracovala v bankovnictví v Česku i v Německu, ale pak si řekla: „Svět je příliš pestrý na to, abych ho...

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Důchody mají být pro budoucí penzisty nižší. Populace stárne a průběžný důchodový systém, do něhož přispívají současní...

Sharon Stone se v 65 letech ukázala v plavkách. Sklízí obdiv i kritiku

Sharon Stone oslavila v březnu pětašedesáté narozeniny. Hollywoodská hvězda je pyšná na svou postavu a na Instagramu se...

Svěste džíny na půl žerdi. Do módy se vrací trend ze začátku milénia

Většina z nás je nejspíš ráda, že móda z let 2006 až 2012 zmizela z pultů. Bokové džíny, baleríny, chokery a průhledné...

Kráska opustila armádu, aby se stala nejpřitažlivější řidičkou kamionu

Osmadvacetiletá Nicolle z Velké Británie si říká Trucker Baddie a je řidičkou kamionu. Dříve pracovala pro armádu, ale...

Podle právníka musel Ondřej s článkem v bulváru souhlasit, říká Kuchařová

PR zastoupení Taťány Kuchařové poskytlo redakci iDNES.cz stanovisko nezávislého právníka. Podle toho musel dát Ondřej...