V tomtéž smyslu se v úterý vyjádři nejvyšší palestinský náboženský činitel jeruzalémský velký muftí šajch Ikríma Saíd Sabrí. Nároky judaismu na jeruzalémskou Zeď nářků jako posvátného místa židů jsou podle něj neoprávněné. Také on doporučil zavést do arabských sdělovacích prostředků termín Al-Burák, což má být podle něj výhradně muslimská svatyně.
Podle islámské víry přiletěl prorok Mohamed z Mekky do Jeruzaléma na dvoukřídlém tvoru Burákovi, ke zdi ho uvázal a na místě dnešní Al-Aksá pak vystoupil na nebesa, kde rozmlouval s Bohem.
Podle židů je zeď pozůstatek druhého židovského chrámu, který stál na místě dnešní Al-Aksá. Komplex zdi a mešit Izraelci nazývají Chrámovou horou. Leží
ve východním Jeruzalému, který židovský stát obsadil za války v roce 1967.
Pro Izrael je Jeruzalém nedělitelné hlavní město, zatímco Palestinci počítají s východní částí jako s metropolíbudoucího státu. Osud Chrámové hory je ohniskem izraelsko-palestinského sporu o Jeruzalém, který patří mezi nejobtížnější
otázky mírového procesu.