Na slovenských silnicích potkáte v těchto dnech stovky aut s českou poznávací značkou, na náměstích této sousední země zase tisíce našich turistů. Jaká tedy vlastně je letošní dovolená na Slovensku?
"Tak to skutočne nie je možné, to už nestihnete. Za pol hodiny zatvárame," říká sice příjemná, ale naprosto nekompromisní slečna v areálu městského zámku v Kremnici, jedné z nejkrásnějších slovenských městských památkových rezervací. Na prohlídku zde sice někomu stačí i patnáct minut, ale když se zavírá, tak se zavírá. A to hodně dopředu. To, co by se vám zřejmě v Rakousku či Švýcarsku stát při cestách nemohlo - tedy, že v případě turistického ruchu je modlou především zájem zákazníka -, je na Slovensku ovšem běžná záležitost. Na jedné straně - a mnoho Čechů, kteří k našim sousedům jezdí, říká, že to je vlastně na Slovensku tak romantické - staré myšlení zaměstnanců, již žijí v dlouhodobě zaběhnutém rytmu. Na straně druhé změněné zájmy turistů, kteří stále víc spěchají za rychlými zážitky. Ovšem čas, zdá se, na Slovensku někdy plyne jinak. Alespoň to tak na první pohled na mnoha místech vypadá. I když to samozřejmě může být také klamný dojem. Když vám ovšem před krásným chrámem v Levoči řeknou, oltář Mistra Pavla si přijďte prohlédnout, až bude mše, pak nemáte chuť na toto krásné místo jezdit podruhé. Zajímavá, často unikátní a nádherná místa Slovenska svůj obrovský turistický potenciál tedy stále nedokážou zcela využít. Nejenom ke škodě návštěvníků ze zahraničí, ale především ke škodě vlastní.
Na hranicích někdy neúnosná čekací doba
Poměrně velkým, ale předtím spíše nečekaným problémem se již bohužel staly někdy až neúnosně dlouhé čekací doby na společných hranicích. Přestože si premiéři Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda před několika týdny v Praze předsevzali, že pomohou Čechům a Slovákům "překonávat" vzájemné hranice snadnějším způsobem, prázdniny ukazují naprostý opak. Doba čekání na hranici se neustále prodlužuje a na některých přechodech se o víkendech čeká třeba i dvě hodiny. Například minulý týden na přechodu za Starým Hrozenkovem se i v úterý čekalo z české strany hodinu a o čtyři dny později z druhé strany skoro dvě. "Je to tady o víkendech čím dal běžnější jev," říká ke zděšení mnoha cestujících zaměstnankyně benzinové pumpy těsně u hranic. A důvod? Pro Čechy i Slováky poměrně nepochopitelný: neúnosně zdlouhavé prohlížení pasů, které z často nepochopitelných důvodů trvá v případě jediného auta i několik minut. Snad jediným kladem tohoto únavného a nepříjemného procesu je fakt, že čeští celníci jsou o něco rychlejší než jejich slovenští kolegové. Situace se však v tomto směru spíše každým rokem zhoršuje. Navíc když Češi opět začali "ve velkém" jezdit na Slovensko na dovolenou.
Lehká je domluva, ale potraviny drahé
Samozřejmostí je na Slovensku pro Čechy velmi snadná domluva, neboť v jaké jiné zemi můžete bez problémů hovořit rodným jazykem a téměř každý vám bez větších problémů rozumí. Naproti tomu je poměrně naivní představa, že dovolená na Slovensku se dá pořídit téměř bez peněz. Jistě, je to poměrně blízko a cesta tolik nestojí. Také ubytování se dá sehnat za velmi přijatelné ceny. Jenže například potraviny jsou k překvapení mnoha Čechů dražší než doma. Dokonce jejich cena je na mnoha místech v přepočtu na české koruny (jedna česká koruna je přibližně 1,25 slovenské) ještě vyšší než dejme tomu v Německu. To se často odráží i na cenové úrovni v restauracích. Nepočítejte proto s tím, že se u našich sousedů najíte a napijete levněji než v Česku. Zato můžete stoprocentně počítat s velmi lahodným jídlem. Halušky zná sice téměř každý, ale dát si medvědí maso, to už může nejednoho velmi překvapit. I takové nabídky na Slovensku existují. Nemluvě o velkém množství nejrůznějších ovčích sýrů, které by pravděpodobně lehce uspěly i na českých trzích. Na některých místech, kde se podávají známé slovenské speciality, je navíc k dostání třeba "koreňovica", pálenka v níž ucítíte kromě alkoholu i vůni místních lesů.
Jak se cestuje
Pokud nejedete vlastním automobilem (pozor, na dálnicích se platí jako v jiných zemích), tak je na Slovensku poměrně snadné cestovat. Autobusová i železniční doprava vám umožní cestu i do odlehlejších míst, ale tak jako doma nepočítejte s nějakou větší frekvencí spojů o víkendech. Ceny jsou podobné těm českým. A pozor: na Slovensku není tak rozšířen zvyk účtovat rozdílné ceny pro cizince, jako je tomu u nás. Velmi rozšířené je i stopování, podmínky jsou opět obdobné českým. Pokud jde o bezpečnostní situaci, také neexistují větší rozdíly.
A kam vlastně jet?
Pokud je něčím Slovensko výjimečné, tak svým nesmírně bohatým výběrem míst, která se vyplatí navštívit. Je zde například v současnosti zpřístupněno 12 jeskyní, z nichž některé patří až k světovým unikátům (Dobšinská ledová jeskyně či Domica). Spišský hrad je údajně vůbec největším hradním komplexem ve střední Evropě. Najdete zde i skutečnou exotiku, začínající jenom desítky kilometrů od českých hranic. Jsou to například cikánské vesničky, jež již u nás neuvidíte. Ne, že by bylo právě nejbezpečnější na těchto místech zastavovat, ale dýchne na vás zde i při pouhém pohledu na ně až orientální, neopakovatelná atmosféra. Ovšem stejně neopakovatelné zážitky čekají na mnoha dalších místech. Na Slovensku je prostě příjemná dovolená, i když s výhradami.
KREMNICA...
Jedním z vůbec nejzajímavějších míst Slovenska je bývalé báňské město Kremnica, ležící takřka v samotném srdci země. Zachovalé a renovované je především centrum, jehož část je vidět i na fotografii.
SPIŠSKÝ HRAD...
Příjemnou kratochvílí pro děti je návštěva obrovitého Spišského hradu. Mohou se zde nejen podívat do hlavní středověkých děl, ale mohou si i vystřelit z menšího kanonu (pravda, za 50 korun slovenských) či za menší poplatek z kuše.
"Tak to skutočne nie je možné, to už nestihnete. Za pol hodiny zatvárame," říká sice příjemná, ale naprosto nekompromisní slečna v areálu městského zámku v Kremnici, jedné z nejkrásnějších slovenských městských památkových rezervací. Na prohlídku zde sice někomu stačí i patnáct minut, ale když se zavírá, tak se zavírá. A to hodně dopředu. To, co by se vám zřejmě v Rakousku či Švýcarsku stát při cestách nemohlo - tedy, že v případě turistického ruchu je modlou především zájem zákazníka -, je na Slovensku ovšem běžná záležitost. Na jedné straně - a mnoho Čechů, kteří k našim sousedům jezdí, říká, že to je vlastně na Slovensku tak romantické - staré myšlení zaměstnanců, již žijí v dlouhodobě zaběhnutém rytmu. Na straně druhé změněné zájmy turistů, kteří stále víc spěchají za rychlými zážitky. Ovšem čas, zdá se, na Slovensku někdy plyne jinak. Alespoň to tak na první pohled na mnoha místech vypadá. I když to samozřejmě může být také klamný dojem. Když vám ovšem před krásným chrámem v Levoči řeknou, oltář Mistra Pavla si přijďte prohlédnout, až bude mše, pak nemáte chuť na toto krásné místo jezdit podruhé. Zajímavá, často unikátní a nádherná místa Slovenska svůj obrovský turistický potenciál tedy stále nedokážou zcela využít. Nejenom ke škodě návštěvníků ze zahraničí, ale především ke škodě vlastní.
Na hranicích někdy neúnosná čekací doba
Poměrně velkým, ale předtím spíše nečekaným problémem se již bohužel staly někdy až neúnosně dlouhé čekací doby na společných hranicích. Přestože si premiéři Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda před několika týdny v Praze předsevzali, že pomohou Čechům a Slovákům "překonávat" vzájemné hranice snadnějším způsobem, prázdniny ukazují naprostý opak. Doba čekání na hranici se neustále prodlužuje a na některých přechodech se o víkendech čeká třeba i dvě hodiny. Například minulý týden na přechodu za Starým Hrozenkovem se i v úterý čekalo z české strany hodinu a o čtyři dny později z druhé strany skoro dvě. "Je to tady o víkendech čím dal běžnější jev," říká ke zděšení mnoha cestujících zaměstnankyně benzinové pumpy těsně u hranic. A důvod? Pro Čechy i Slováky poměrně nepochopitelný: neúnosně zdlouhavé prohlížení pasů, které z často nepochopitelných důvodů trvá v případě jediného auta i několik minut. Snad jediným kladem tohoto únavného a nepříjemného procesu je fakt, že čeští celníci jsou o něco rychlejší než jejich slovenští kolegové. Situace se však v tomto směru spíše každým rokem zhoršuje. Navíc když Češi opět začali "ve velkém" jezdit na Slovensko na dovolenou.
Lehká je domluva, ale potraviny drahé
Samozřejmostí je na Slovensku pro Čechy velmi snadná domluva, neboť v jaké jiné zemi můžete bez problémů hovořit rodným jazykem a téměř každý vám bez větších problémů rozumí. Naproti tomu je poměrně naivní představa, že dovolená na Slovensku se dá pořídit téměř bez peněz. Jistě, je to poměrně blízko a cesta tolik nestojí. Také ubytování se dá sehnat za velmi přijatelné ceny. Jenže například potraviny jsou k překvapení mnoha Čechů dražší než doma. Dokonce jejich cena je na mnoha místech v přepočtu na české koruny (jedna česká koruna je přibližně 1,25 slovenské) ještě vyšší než dejme tomu v Německu. To se často odráží i na cenové úrovni v restauracích. Nepočítejte proto s tím, že se u našich sousedů najíte a napijete levněji než v Česku. Zato můžete stoprocentně počítat s velmi lahodným jídlem. Halušky zná sice téměř každý, ale dát si medvědí maso, to už může nejednoho velmi překvapit. I takové nabídky na Slovensku existují. Nemluvě o velkém množství nejrůznějších ovčích sýrů, které by pravděpodobně lehce uspěly i na českých trzích. Na některých místech, kde se podávají známé slovenské speciality, je navíc k dostání třeba "koreňovica", pálenka v níž ucítíte kromě alkoholu i vůni místních lesů.
Jak se cestuje
Pokud nejedete vlastním automobilem (pozor, na dálnicích se platí jako v jiných zemích), tak je na Slovensku poměrně snadné cestovat. Autobusová i železniční doprava vám umožní cestu i do odlehlejších míst, ale tak jako doma nepočítejte s nějakou větší frekvencí spojů o víkendech. Ceny jsou podobné těm českým. A pozor: na Slovensku není tak rozšířen zvyk účtovat rozdílné ceny pro cizince, jako je tomu u nás. Velmi rozšířené je i stopování, podmínky jsou opět obdobné českým. Pokud jde o bezpečnostní situaci, také neexistují větší rozdíly.
A kam vlastně jet?
Pokud je něčím Slovensko výjimečné, tak svým nesmírně bohatým výběrem míst, která se vyplatí navštívit. Je zde například v současnosti zpřístupněno 12 jeskyní, z nichž některé patří až k světovým unikátům (Dobšinská ledová jeskyně či Domica). Spišský hrad je údajně vůbec největším hradním komplexem ve střední Evropě. Najdete zde i skutečnou exotiku, začínající jenom desítky kilometrů od českých hranic. Jsou to například cikánské vesničky, jež již u nás neuvidíte. Ne, že by bylo právě nejbezpečnější na těchto místech zastavovat, ale dýchne na vás zde i při pouhém pohledu na ně až orientální, neopakovatelná atmosféra. Ovšem stejně neopakovatelné zážitky čekají na mnoha dalších místech. Na Slovensku je prostě příjemná dovolená, i když s výhradami.
KREMNICA...
Jedním z vůbec nejzajímavějších míst Slovenska je bývalé báňské město Kremnica, ležící takřka v samotném srdci země. Zachovalé a renovované je především centrum, jehož část je vidět i na fotografii.
SPIŠSKÝ HRAD...
Příjemnou kratochvílí pro děti je návštěva obrovitého Spišského hradu. Mohou se zde nejen podívat do hlavní středověkých děl, ale mohou si i vystřelit z menšího kanonu (pravda, za 50 korun slovenských) či za menší poplatek z kuše.
