Umíte si vůbec představit, že cestujete bez kola?
Představit si to umím, ale většinou to nedělám.
Proč však kolo? V době, kdy se létá Concordem a za jediný den se dá obletět prakticky celý svět?
Bicykl je jeden z posledních cestovatelských prostředků. Jste sám. Můžete se zastavit, kde chcete. Jet, kam chcete. Jste dost rychlý, abyste překonával potřebné vzdálenosti, ale dost pomalý, abyste všechno pozoroval jak chcete.
Co je tedy při cestování na kole nejzajímavější?
Ta pozvolná změna prostředí. To nemůžete pozorovat ani v letadle, ani ve vlaku, ani v autě či autobuse. Dokonce i chůze na to není vhodná, při té je to příliš pomalé.
To znamená, že s kolem se dá "pořádně" cestovat, zatímco v jiných případech jste už v moci něčeho jiného?
S kolem cestovat a objevovat ještě jde, ale všechno ostatní je už jenom pouhá turistika. Vlastně celé cestovatelství je už většinou jenom turistika. A to jsem já při svých cestách zažít nechtěl.
Můžete uvést konkrétní příklad těch pozvolných změn při jízdě na kole?
Jel jsem dlouhé dny například vyprahlými oblastmi Pákistánu. Jedete, jedete a pořád nic. Najednou jsem se blížil k Pandžábu a vše se začalo zelenat. Byla to sice pozvolná, ale úžasná změna. Byla to místa, kde se člověk mohl doslova napást! Při těchto změnách jsem zjistil, že svět je za každou zatáčkou jiný.
Na kole jste ale sám. To není nijak jednoduché...
Chtěl to asi osud, abych byl při svých cestách sám. Skutečně to není vždy jednoduché. Možná si někdo myslí, že jsem dobrodruh, ale já také mívám strach. Při své cestě kolem světa jsem v Brazílii, kde je dost nebezpečné jezdit na kole na silnicích plných řidičů, kteří chtějí být jako Fittipaldi či Senna, zažíval velké trápení: Pokračovat vůbec dál? Nezabije mne tady šílený řidič náklaďáku? Často jsem se dokonce budil v noci strachy.
Máte nějaký cestovatelský vzor?
Je to jednoznačně dvojice Zikmund a Hanzelka. To jsou skutečně velcí cestovatelé. Jako sportovní vzor obdivuji Richarda Konkolského, který dokázal sám obeplout planetu.
Proč podle vás vlastně lidi cestují?
Každý normální člověk sní o cestách.
A o jaké další sníte vy?
Pokud s tím bude souhlasit rodina a budu mít dostatek peněz, tak bych chtěl na kole ještě projet například Patagonii, Kanadu, Aljašku, Rusko či Jihoafrickou republiku.
Představit si to umím, ale většinou to nedělám.
Proč však kolo? V době, kdy se létá Concordem a za jediný den se dá obletět prakticky celý svět?
Bicykl je jeden z posledních cestovatelských prostředků. Jste sám. Můžete se zastavit, kde chcete. Jet, kam chcete. Jste dost rychlý, abyste překonával potřebné vzdálenosti, ale dost pomalý, abyste všechno pozoroval jak chcete.
Co je tedy při cestování na kole nejzajímavější?
Ta pozvolná změna prostředí. To nemůžete pozorovat ani v letadle, ani ve vlaku, ani v autě či autobuse. Dokonce i chůze na to není vhodná, při té je to příliš pomalé.
To znamená, že s kolem se dá "pořádně" cestovat, zatímco v jiných případech jste už v moci něčeho jiného?
S kolem cestovat a objevovat ještě jde, ale všechno ostatní je už jenom pouhá turistika. Vlastně celé cestovatelství je už většinou jenom turistika. A to jsem já při svých cestách zažít nechtěl.
Můžete uvést konkrétní příklad těch pozvolných změn při jízdě na kole?
Jel jsem dlouhé dny například vyprahlými oblastmi Pákistánu. Jedete, jedete a pořád nic. Najednou jsem se blížil k Pandžábu a vše se začalo zelenat. Byla to sice pozvolná, ale úžasná změna. Byla to místa, kde se člověk mohl doslova napást! Při těchto změnách jsem zjistil, že svět je za každou zatáčkou jiný.
Na kole jste ale sám. To není nijak jednoduché...
Chtěl to asi osud, abych byl při svých cestách sám. Skutečně to není vždy jednoduché. Možná si někdo myslí, že jsem dobrodruh, ale já také mívám strach. Při své cestě kolem světa jsem v Brazílii, kde je dost nebezpečné jezdit na kole na silnicích plných řidičů, kteří chtějí být jako Fittipaldi či Senna, zažíval velké trápení: Pokračovat vůbec dál? Nezabije mne tady šílený řidič náklaďáku? Často jsem se dokonce budil v noci strachy.
Máte nějaký cestovatelský vzor?
Je to jednoznačně dvojice Zikmund a Hanzelka. To jsou skutečně velcí cestovatelé. Jako sportovní vzor obdivuji Richarda Konkolského, který dokázal sám obeplout planetu.
Proč podle vás vlastně lidi cestují?
Každý normální člověk sní o cestách.
A o jaké další sníte vy?
Pokud s tím bude souhlasit rodina a budu mít dostatek peněz, tak bych chtěl na kole ještě projet například Patagonii, Kanadu, Aljašku, Rusko či Jihoafrickou republiku.
|
