Jen v době největších pravoslavných svátků je třeba buď vystát frontu, anebo mít zvláštní propustku. Lidé neváhají stát frontu a tvrdí, že podívaná stojí zato. Prostory chrámu ohromují svou mohutností, malbami, dokonalostí. Cizinci, kteří vstupují do chrámu s veselým štěbetáním, uvnitř dojatě mlčí a při vystupování se otáčejí a křižují podobně jako pravoslavní věřící. Italky a Japonky si zřejmě ze samé úcty k velkoleposti navlékají na hlavu šátky. Žena nesmí být v pravoslavném chrámu bez pokrývky hlavy, avšak cizinky to většinou nerespektují.
Chrám Krista Spasitele byl původně postaven na příkaz cara Alexandra I. Ten v roce 1812 rozhodl, že v Moskvě bude postaven chrám k uctění Krista Spasitele. Sám však svůj záměr nerealizoval a teprve v roce 1839 za cara Mikuláše I. byl položen základní kámen na místě, které sám vybral. Výstavba trvala zhruba 40 let a teprve v květnu 1883 byl chrám vysvěcen za přítomnosti cara Alexandra III. Jeho základy jsou ve tvaru kříže a fasáda působí ze všech stran stejným dojmem. Chrám má pět kupolí, z nichž prostřední je největší a nejvyšší.
Chrám, kterému Moskvané říkali pro jeho kopule lesknoucí se zlatem "sluníčko", byl 5. prosince 1931 vyhozen do vzduchu. Bolševici se ho snažili nejprve rozdrtit sbíječkami a kladivy, avšak zdi mohutné stavby odolávaly. Stalin, znechucený
nemohoucností ničitelů, přikázal budovu vyhodit do vzduchu. Moskvané dosud tvrdí, že veškerá neštěstí, jež postihla Rusko po zboření chrámu, byla Božím trestem za hřích, kterého se dopustili jejich spoluobčané.
Na místě, kde dnes opět stojí chrám, měl být původně postaven pět set metrů vysoký dům sovětů a před ním jen o něco málo nižší Lenin. Tuto hrůznou myšlenku se naštěstí sovětskému vedení nepodařilo uskutečnit a léta zde byl bazén.
Teprve bývalý ruský prezident Boris Jelcin v květnu 1995 přikázal chrám znovu postavit.
Loni v srpnu byl nový chrám vysvěcen a letos se v něm poprvé konala oslava pravoslavných Vánoc. Prezident Vladimir Putin se tehdy na hlavní mši objevil s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. Manželky obou představitelů se při liturgii křižovaly, i když Ljudmila Putinová v minulosti tvrdila, že není věřící, a Doris Schröderová sotva vyznává pravoslaví. Duchovní však nic nenamítali.
Do chrámu se dnes chodí na liturgie, na exkurze, na koncerty duchovní hudby, nebo jen pro "očistu duše". Budova pojme na 10.000 lidí. Její zdi jsou tlustší než tři metry a výška je 105 metrů. Největší zvon váží 29 tun. Kupole jsou pokryty nerezovou
ocelí a tenkou vrstvou zlata. Chrání je přitom také vrstva tzv. damantového prachu. Malby na stěnách tvoří 22.000 metrů čtverečních. Přes 9000 metrů čtverečních je malováno zlatem.
Chrám, který je mimo jiné i sídlem patriarchy moskevského a celé Rusi, je bedlivě hlídán. Ochranka se nehalí do církevního hávu. Prohledat může kohokoli a cokoli. V chrámu se nesmí fotografovat, natáčet, vstupovat se psem a muži musejí smeknout. Ochranka tvrdí, že je k tomu nemusí vyzývat. Lidé jsou prý většinou zcela ohromeni tím, co vidí. Návštěvníci se jen diví, jak si chudé a ekonomicky slabé Rusko mohlo dovolit takový přepych.
 |
