Horské bukové lesy
Bukové lesy v našich zeměpisných šířkách dříve zcela převládaly. Pokrývaly všechny chladnější a vlhčí vrchoviny, na horách šplhaly až do nadmořských výšek okolo 1200 m.
Tvrdé bukové dřevo však před objevem uhlí sloužilo jako prvořadá energetická surovina: vyrábělo se z něj dřevěné uhlí, které se pak používalo jako palivo v hutnictví nebo sklářství. V průmyslově vyspělých českých zemích proto původní bučiny z velké části zmizely už v 19. století a na většině území je nahradily nepůvodní,ekologicky nestabilní smrkové monokultury.
Na Slovensku však rozvoj průmyslu probíhal pomalejším tempem a původní lesní porosty zůstaly zachovány na mnohem větších plochách než u nás. Místy dokonce v podobě připomínající přírodní, člověkem nedotčené pralesy. Pohoří Vtáčník je pro nás nejbližší oblastí, kde právě tento typ lesů naleznete na úctyhodné rozloze.
|
|
Bývalá sopka
Pohoří Vtáčník patří mezi středoslovenská horstva, které čeští turisté doposud neobjevili. Ani Slováci se sem moc nehrnou, o čemž svědčí poměrně málo vyšlapané stezky kolem jinak pečlivě udržovaných turistických značek.
Vtáčnik patří do rodiny středoslovenských vulkanických pohoří, jeho podklad tvoří sopečné horniny typické pro karpatskou oblast: andezity, ryolity a jejich tufy. Šedivá skaliska s charakteristickou kvádrovitou odlučností zkrášlují na četných místech horské svahy.
Nejznámější je v tomto ohledu Bystričianská a Gepňárova dolina s mohutnými skalními útvary Makoviště, Hrádok, Veľká Skala, Končitá. Obě doliny vyhledávají horolezci, při jejich ústí se nachází rekreační středisko Píly s chatami a tábořištěm.
Další pozoruhodné skály sopečného původu tvoří například vrchol hory Buchlov (1040 m). Štěrbinou mezi stěnami vede žlutě značený turistický chodník zajištěný v exponovaném místě dokonce žebříkem.
|
NÁVRHY PĚŠÍCH TÚR V POHOŘÍ VTÁČNIK 1) Handlová (400 m) – Malý Grič (876 m, zelená) – Velký Grič (971 m, zelená a žlutá) – Biely kameň (1136 m, červená) – Jarabá skala (1136 m, červená) – Vtáčnik (1346 m, červená) – Bystričianska dolina (modrá) – Bystričany (260 m, modrá) Celkem asi 35 km, převýšení okolo 1500 m. 2) rekr. středisko Píly (400 m) – Bystričianska dolina (modrá) – Vtáčnik (1346 m, modrá) – Kláštorská skala (1279 m, červená) – Plešina (1061 m, červená) – Buchlov (1040 m, žlutá) – Bystričianska dolina (zelená) – rekr. středisko Píly. Celkem asi 21 km, převýšení 1000 m. |
Neblahým průmyslovým vlivům navzdory
Protáhlá a na slovenské poměry málo členitá hradba Vtáčníku se vypíná mezi údolím Nitry a Hronu. Jinými slovy od sebe odděluje dvě mezihorské kotliny s vysokou koncentrací průmyslu: Hornonitranskou s "metropolí" Prievidza a Žiarskou s "metropolí" Žiar nad Hronom.
Obě kotliny patří k nejvíce znečištěným oblastem na Slovensku. V Hornonitranské se těží nekvalitní hnědé uhlí, které se spaluje v nejvýkonnější slovenské tepelné elektrárně Nováky. Její vysoký komín a oblaka smogu kolem něj patří k typické siluetě zdejšího kraje.
Za hřebenem hor ležící Žiarská kotlina je známá pro změnu obrovskou hliníkárnou – největší na území bývalého Československa. Obrovský průmyslový závod rovněž patří mezi nepřehlédnutelné a nepříliš vkusné dominanty v krajině.
Navzdory blízkosti velkých průmyslových center, které příliš nepřejí zdravému životnímu prostředí, působí příroda Vtáčniku velmi zachovale. Důvodem je pravděpodobně přítomnost již zmiňovaných původních a ekologicky stabilních lesů, které vydrží – na rozdíl od českých smrkových monokultur – i silný nápor imisí a kyselých dešťů.
|
MŮŽE SE HODIT Na Vtáčnik se chodí převážně ze západní strany, tedy z Hornonitranské kotliny. Jednotlivé vesnice na úpatí pohoří mají dobré autobusové nebo vlakové spojení s městy Prievidza a Nováky. Autem z Česka se do této oblasti dostanete po hlavním silničním tahu Trenčín – Bánovce nad Bebravou – Nováky – Prievidza, popřípadě Žilina – Rajec – Prievidza – Nováky. Výhodné místo k zaparkování nabízí rekreační středisko Píly nad obcí Kamenec pod Vtáčnikom. |
Nejvyšší vrchol
Turisticky nejlákavějším místem pohoří Vtáčnik je stejnojmenný nejvyšší bod, který dosahuje výšku 1346 m, čímž převyšuje své okolí o více než 1000 m.
Vrcholová část Vtáčniku je chráněna jako národní přírodní rezervace – převládají v ní zakrslé a různě pokroucené bukové porosty, do nichž se směrem vzhůru mísí smrky. Zajímavostí je, že přimíšené smrky tvoří nejjižněji položený přirozený výskyt tohoto stromu na Slovensku.
Samotný vrchol Vtáčniku zpestřují andezitové skalní stupně a vysoký dřevěný kříž. Vrcholová planina není holá, přes řídké porosty se však z několika míst otevírají výhledy do všech stran.
Při dobré viditelnosti lze rozeznat většinu horstev středního Slovenska – např. Malou i Velkou Fatru, Kremnické a Štiavnické vrchy, Nízké Tatry anebo na opačné straně Strážovské vrchy i hřebeny Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí.
Nejkratší výstupová trasa na Vtáčnik vede od jihu z obce Kľak a trvá 2 a půl hodiny. nejčastěji se však chodí z Bystričianské doliny – zhruba 4 hodiny.
|
Zajímavá místa v pohoří Vtáčnik BIELY KAMEŇ – mohutné skalní defilé na hlavním hřebeni pohoří odkrývající čelo lávového proudu. Přírodní rezervace. BUCHLOV – skalnatý vrchol s hezkým výhledem. Naučná stezka. BYSTRIČIANSKA DOLINA – nejkrásnější dolina v pohoří. Rozsáhlé bukové lesy a řada skalních útvarů vyhledávaných horolezci. KLÁŠTRORSKÁ SKALA – skalní město na hlavním hřebenu pohoří. Hezký rozhled. PODHRADIE – obec na západním úpatí hor, nad ní zřícenina hradu Sivý Kameň. VEĹKÝ GRIČ – skalnatý vrchol ve tvaru pyramidy nad městem Handlová, oblíbený turistický cíl. |
 Masív Vtáčniku z Jaseňové skaly |
 Na vrcholu Vtáčniku 1346 m |
 Andezitové skalky v bukovém lese |
 Padlý bukový velikán |
 Hora Buchlov 1040 m |
