Po Berlíně byste se mohli vozit celé dny a ani tak by vás to nepřestalo bavit. Už jen pohled na schéma podzemky a S-Bahnu napovídá, že to bude jízda.
S+U BahnPodívejte se na schéma berlínského U-Bahnu a S-Bahnu |
Navíc zdejší metro neboli U-Bahn nejezdí jen pod zemí, ale občas vás povozí po venkovní dráze i starobylých viaduktech a nabídne vám tak neotřelé pohledy na město s pohnutou historií a pestrou současností. Naopak S-Bahn, který většinou jezdí po povrchu, se někdy zanoří pod zem a chvíli se chová jako metro.
Kolem dokola po kolejích
Pokud však nemáte moc času, vyhraďte si na projížďku po kolejích aspoň jeden den. I za tak krátkou dobu se toho dá hodně vidět a zažít. S jednodenní jízdenkou v kapse se trochu povozíme, trochu se protáhneme při procházce, rozhlédneme se po městě a kdo jinak nedá, může si dát rande i s některými berlínskými pamětihodnostmi.
Schlesisches Tor. Stanice berlínského metra jsou někdy trochu opršelé, zato mají jedinečnou atmosféru.
Stanice S-Bahn Hackescher Markt stylově odkazuje k italské renesanci, je vystavěná z červených cihel a zdobí ji ornamenty a kruhová okna.
Naše okružní jízda začíná na nádraží Berlin-Südkreuz, které je pro našince ideálním výchozím bodem. Staví tu jak mezinárodní rychlíky z Prahy (jedou přes Ústí nad Labem a Děčín), tak dálkové autobusy (více info v boxu). Původně se tohle nádraží, které leží na berlínském „ringu“ (trase, která obkružuje celé město), jmenovalo Papestraße a stálo tu od roku 1901.
Nedávno proběhla náročná rekonstrukce a od roku 2006 je moderní nádraží překřtěné na Südkreuz jedním z důležitých dopravních uzlů města. V současnosti tu můžete přestoupit na několik linek S-Bahnu i na regionální či mezinárodní vlaky.
Podívejte se, co Berlín nabízí:
16. dubna 2016 |
Park, kde zakopnete o koleje
My sedneme na S-Bahn číslo 25 a popojedeme jen jednu stanici na Yorckstraße, kde vystoupíme a vydáme se do parku. Není to ledajaký park. Více než třicetihektarová rekreační zóna Park am Gleisdreieck vyrostla na místě bývalé pustiny, nákladního depa a železničních překladišť mezi nádražími Anhalter Bahnhof a Potsdamer Platz teprve nedávno.
V letech 2011 až 2014 byly postupně zpřístupněné tři části parku, který překlenuje železniční most a protíná železniční trať směřující k centru města, jež se v jednu chvíli schová pod spleť cyklostezek, cestiček a travnatých ploch.
V Berlíně nejezdí metro jen pod zemí, ale můžete s ním podniknout i vyhlídkovou jízdu.
Park am Gleisdreieck.
Na některých místech připomínají železniční minulost tohoto místa zbytky kolejí zapomenuté v trávě nebo mezi stromy, navíc tudy můžete hezkou procházkou dojít k nedalekému Německému technickému muzeu (Deutsches Technikmuseum), které má zajímavou železniční expozici. Několikrát do roka navíc přes park projede muzejní vláček, který ve dnech otevřených dveří dopravuje návštěvníky muzea do depa (Depot für Kommunalverkehr).
Jelikož ale máme na náš výlet jen jeden den, necháme návštěvu muzea na příště (nebo na později). Ve stanici Gleisdreieck nastoupíme do metra linky U1, která v těchto místech vede nad zemí, a tak můžeme cestou z nadhledu pozorovat cvrkot.
Navíc pojedeme přes původně zápaďáckou čtvrť Kreuzberg do dříve východoberlínského Friedrichshainu, což jsou místa, kam turisté prvoplánově nesměřují, ale kde najdeme ten pravý genius loci města. Od bister se specialitami z různých koutů světa, přes osobitá knihkupectví a antikvariáty, krámky s nezávislou módou nebo designem až po veganské obchůdky.
Za bohémy i hipstery
Nasedneme do metra směr Warschauer Straße. Žlutá souprava nás romanticky poveze po starých železných viaduktech. I samotné stanice tu mají své kouzlo, ač jsou některé trochu zaplivané a pomalované graffiti. Projedeme zastávkami Möckernbrücke a Hallesches Tor a na příští stanici Kottbuser Tor se trochu rozhlédneme.
Na první pohled a za denního světla to tak nevypadá, ale tohle místo se večer probudí z ospalosti a začne to tu žít. Sjíždějí se sem totiž mladí lidé z celého města a vyrážejí na party, jež jsou na tzv. Kotti vyhlášené.
Přes zastávku Görlitzer Bahnhof přijedeme na Schlesisches Tor, kde můžeme vystoupit a krátkou procházkou podél Sprévy dojít k fascinujícímu dvoupatrovému mostu Oberbaumbrücke.
Dvoupatrový most Oberbaumbrücke propojuje čtvrti Kreuzberg a Friedrichshein. Dole jezdí auta a chodí pěšáci, nahoře frčí metro.
Jedna z populárních městských dominant propojuje již zmíněné čtvrti Kreuzberg a Friedrichshein, jež v roce 1961 rozdělila berlínská zeď. Když byl v roce 1991 opět zpřístupněn, byla to velká sláva a stal se tak symbolem sjednocení města.
V dolní úrovni cihlového mostu vede cesta pro pěší, hned vedle se prohání osobní doprava a přímo nad naší hlavou (a nad bezdomovci přespávajícími pod mohutnými oblouky) jezdí metro. My do něj ale už nastupovat nebudeme, pěšky dojdeme na konečnou Warschauer Straße, kde si pro změnu sedneme na S-Bahn a vydáme se přes Alexanderplatz, Hakescher Markt a Friedrichstraße směrem k Hlavnímu nádraží (Hauptbahnhof).
Architektura a umění
Každá stanice berlínské městské dráhy má své kouzlo a atmosféru. Jedna vás přenese do minulosti, jiná působí trochu ušmudlaně a další je synonymem moderní uspěchané doby. Jednou z těch nejživějších je zastávka na proslulém Alexanderplatz. Kdo tu ještě nebyl, může zde vystoupit a pokochat se mohutností slavné televizní věže, vrhnout se do nakupování nebo ochutnat cokoli od preclíku přes pizzu po döner kebab. My ovšem doporučujeme jet ještě o stanici dál.
Zastávka Hackescher Markt patří k těm, které si zamilujete. Stylově odkazuje k italské renesanci, je vystavěná z červených cihel a zdobí ji ornamenty a kruhová okna. Nejen, že je krásná na pohled, ale také je ideálním výchozím bodem pro malou odbočku.
V nedaleké spleti vzájemně propojených osmi dvorků nebo spíše vnitrobloků Hackesche Höfe, které byly vybudovány na začátku 20. století ve stylu art nouveau a o necelých sto let později rekonstruovány, dnes najdeme designové obchůdky, módu i gastronomii.
Hackesche Höfe.
Haus Schwarzenberg.
Milovníci poněkud nezávislejší zábavy by měli nakouknout do pasáže označené opršelou cedulí Kino Central na Rosenthaler Straße. Haus Schwarzenberg vyzdobený graffiti a uměleckými instalacemi skrývá kromě kina, ateliérů a výstavních prostor také bar s venkovním sezením na otlučených lavicích a s pivem na stojáka.
Kuriozita v centru města
Den se ovšem chýlí, a tak je čas vrátit se na stanici S-Bahnu a vydat se zpět na naši okružní jízdu. Teď už jsme dávno v centru (Mitte), a tak můžeme z okýnka zahlédnout třeba majestátní budovy berlínských muzeí Bode-Museum a Pergamon. Přes rušnou přestupní stanici Friedrichstraße pofrčíme rovnou na Hlavní nádraží.
Tady musíme vystoupit nejen proto, že moderní železniční srdce Berlína samo o sobě stojí za vidění (rekonstrukce byla dokončena v roce 2006), ale také nás tu čeká kolejová kuriozita.
Nejkratší linka metra nejen ve městě, ale možná i na světě, U55. Podzemka zahájila provoz v roce 2009, má jen tři stanice, měří 1,8 km a říká se jí „poslanecké metro“.
Spojuje hlavní nádraží s Německým spolkovým sněmem (Bundestag) a Braniborskou bránou (Brandenburger Tor).
Od elit až po menšiny
Ten, kdo prahne po berlínských dominantách, může na konečné vystoupit a okouknout Braniborskou bránu a Říšský sněm. Pak se zase svezeme tři stanice zpátky na „hlavák“ a můžeme se vydat na příjemnou krátkou procházku podél řeky Sprévy.
Po levé straně za vodou uvidíme komplex kancléřského úřadu, tzv. Kohlovu pračku (lidový název je odvozen z tvaru moderní budovy, kterou nechal projektovat tehdejší kancléř Helmut Kohl), a po pravé mineme rezidence poslanců. Kolem sídla německého prezidenta, zámečku Bellevue, pak dojdeme ke stejnojmenné zastávce S-Bahnu a popojedeme k legendární stanici ZOO, která je jedním z dopravních uzlů zdejší hromadné dopravy.
Při procházce kolem Sprévy si můžete prohlédnout kancléřský úřad alias „Kohlovu pračku“.
Tam přesedneme na metro linky U2 a vydáme se zase zpět na stanici Gleisdreieck, kde jsme naše putování začali. Metro cestou projíždí Schönebergem (např. stanice Nollendorfplatz), což je už od dob Výmarské republiky vyhlášená gay a umělecká čtvrť.
Spisovatel Christopher Isherwood zde napsal knihu povídek Sbohem, Berlíne, jež skvěle vystihuje atmosféru města ve 30. letech minulého století a stala se předlohou pro slavný filmový muzikál Kabaret. Milovníky hudby zase bude zajímat, že tu v 70. letech pobývali David Bowie a Iggy Pop.
Kde bylo největší staveniště Evropy?
Pokud zbude čas, můžeme ve stanici Gleisdreieck vystoupit a jít se podívat do technického muzea. Jestli si ho ale necháme na jindy, popojedeme U-Bahnem U2 ještě o dvě zastávky dál na Potsdamer Platz. V 90. letech minulého století bylo toto místo pasováno na největší staveniště Evropy.
Dnes byste ho sotva poznali. Na bývalé hranici východního a západního Berlína se tyčí budovy jako Sony Center, Daimler-Chrysler nebo centrála Deutsche Bahn, jsou zde nákupní arkády, multikino, kavárny a restaurace. Každý rok začátkem února tu také probíhá Mezinárodní filmový festival Berlinale (letos 9. - 19. 2.).
Na Potsdamer Platz přestoupíme na S-Bahn číslo 25 a vrátíme se přes Anhalter Bahnhof na Südkreuz, kde jsme naše putování odstartovali. Začít a skončit se ale dá samozřejmě kdekoli jinde, třeba na Hlavním nádraží.
Může se hoditDoprava do Berlína Z Prahy se pohodlně a za zhruba čtyři a půl hodiny dostanete do Berlína buď autobusem (např. RegioJet, Eurolines, Flixbus) za cenu od 389 Kč. Vlakem je cesta obvykle dražší, teď ovšem až do 14. 2. 2017 platí speciální nabídka Českých drah. Za jednu cestu rychlíkem EC tak zaplatíte od 386 Kč. Jízdné v Berlíně Za jednodenní jízdenku (pásma AB) zaplatíte 7 eur, za dítě od 6 do 14 let pak 4,70 eura. Pokud vás jede víc, vyplatí se Kleingruppentageskarte (AB), na kterou může cestovat až pět osob za 19,90 eura. Jednodenní jízdenky platí do 3. hodiny ranní následujícího dne. Platit začínají od chvíle, kdy je označíte ve strojku na nástupišti. Jízdenky na berlínskou městskou dopravu platí nejen v S-Bahnu a U-Bahnu, ale také v tramvajích, autobusech a regionálních vlacích. V Berlíně jsou tři tarifní pásma – pokud máte třeba ubytování ve vnějším pásmu, budete potřebovat jízdenky označené ABC. Pro dopravu v centru (například náš výlet) postačí AB. Německé technické muzeum (Deutsches Technikmuseum) má otevřeno od úterý do pátku 9-17:30, o víkendu 10:00-18:00. Vstupné 8 eur (snížené 4 eura), rodinné vstupné je 9 eur (1 dospělý + 2 děti) nebo 17 eur (2 dospělí + 3 děti). Více ZDE |
