Horské jezero Wildsee ve švýcarských Alpách (22. 9. 2019)

Horské jezero Wildsee ve švýcarských Alpách (22. 9. 2019) | foto: Reuters

Helvétské vrcholky vás ohromí. Ale sáhnete si trochu hlouběji do kapsy

  • 0
Hranice různých zemí nejsou zavřené navždy a jednou se opět rozletíme do světa. Země helvétského kříže má v našich končinách pověst drahé a luxusní destinace. Přitom je například z Prahy vzdálena stejně jako Košice a ceny jsou zde jen mírně vyšší než ve Špindlerově Mlýně nebo na kolonádě v Karlových Varech.

Švýcarsko má velmi výhodnou polohu na západě střední Evropy, i proto se tomuto alpskému státu právem přezdívá „střecha Evropy“. Je to mimo jiné i tím, že téměř tři čtvrtiny rozlohy Švýcarska zaujímají Alpy, které se táhnou ve dvou pásmech oddělených údolími Rhôny a Rýna. V samém středu je tzv. Švýcarská plošina.

Ačkoliv ve dvacátém i jedenadvacátém století je Švýcarsko vnímáno jako země míru a stability, v minulosti to bylo naopak, Švýcaři patřili mezi největší válečníky, kteří byli najímáni jako elitní vojsko či osobní stráž francouzských králů.

Jaké tu je počasí?

Třebaže je Švýcarsko vnitrozemský stát, je zde spíše přímořské podnebí. Je mírné bez extrémních výkyvů teplot nebo zvýšené vlhkosti. V zimě jsou v nížinách průměrné teploty kolem +7 °C až  –2 °C, v létě jsou v průměru o patnáct stupňů vyšší. Hodně ale záleží na nadmořské výšce, proto zde není neobvyklé, že se během několika minut slunečný den změní ve sněhovou bouři.

Pokud se rozhodnete Švýcarsko navštívit, rozhodně si nenechte ujít některou ze zdejších specialit, především známé raclette a fondue, ale můžete narazit třeba i na kapustové závitky (capuns), kysané zelí s klobásou (papet vau-dois) nebo těstovinovou polévku (minestrone).

Perfektní zakončení intenzivního dne: výborné fondue.

Za pozornost určitě stojí i skvělé švýcarské sladké pečivo a regionální dezerty. Zajímavé také je, že spropitné bylo ve Švýcarsku oficiálně zrušeno a nyní se započítává například v restauraci rovnou do konečného účtu.

Poznejte zdejší velikány

Jedním z nejznámějších a turisticky nejvyhledávanějších hřebenů je horský masiv Jungfrau (v překladu Panna). Tvoří ho vrch se stejnojmenným názvem a ještě dva další, Eiger (v překladu Obr) a Mönch (v překladu Mnich).

Jungfraubahn: evropský rekord. Vlak na snímku šplhá na nejvýš položené nádraží Evropy. Jízda rozkvetlými alpskými pastvinami tomu možná nenasvědčuje, ale cílová stanice Jungfraujoch je zakopána v tunelech pod ledovcem 3 454m n. m.

V sedle mezi štíty Mönch a Jungfrau leží nejvýše položená železniční stanice v Evropě (3 454 m n. m.). Vlak projíždí tunelem vybudovaným v hoře Eiger, kde se stáčí a vynořuje se v sedle Jungfraujoch. Uvnitř hory je umístěna železniční stanice Eigerwand, odkud je možné nahlédnout do severní stěny.

Jungfrau ale není jen vrch a horský masiv, je to také region, který společně se sousedícím malebným údolím Haslital patří k tomu, čemu se nebojíme říkat lyžařský ráj. Nabídka místních sjezdovek je vážně bohatá, je opravdu z čeho vybírat! Tři lyžařské oblasti Grindelwald-First, Kleine Scheidegg-Männlichen a Mürren-Schilthorn nabízejí úžasných 213 kilometrů sjezdových tratí.

Aletschský les je spolu s ledovcem a pohořím Jungfrau pod ochranou UNESCO.

Nejsou to ovšem pouze lyžaři, kdo by měl poznat krásy místního kraje. Šanci užít si nádhernou dovolenou mají i lidé, kteří na lyžích v životě nestáli. Spousta atrakcí tu bývá připravena i pro rodiny s dětmi. Zmínit je třeba například Big Pintenfritz, jednu z nejdelších sáňkařských sjezdovek v celých Alpách. Na start 15 kilometrů dlouhé sjezdovky jezdívá kabinová lanovka.

V regionu Jungfrau mají také k dispozici bruslařské tratě a v údolí Haslital dvě dráhy pod širým nebem.

Když už jsme u místních atrakcí, nesmíme vynechat Velogemel, tedy tzv. sněžné kolo. To je ručně vyráběné vozítko připomínající kolo, které před více než sto lety vynalezli místní obyvatelé jako nepostradatelnou součást každodenního života. Toto vozítko se nepoužívá nikde jinde na světě a patří k nejzábavnějším atrakcím především pro děti.

Nejenom zábavou a sportem ale živ je člověk. Důležitá je i potěcha duše a žaludku. I k tomu je místní zimní ráj jako stvořený. Na svazích zdejších hor můžete obdivovat malebné tradiční salaše, rozeklané soutěsky, zurčící potoky a strmé vodopády, v zimě jako mávnutím kouzelného proutku ledové královny proměněné na ledopády, z jejichž chladné krásy vám budou oči přecházet.

Věděli jste, že...

  • Nejnižším bodem Švýcarska je Ascona (196 m n. m.), v níž panuje středomořské klima a rostou zde různé druhy palem
  • nejvyšší bod je na vrcholku hory Dufourspitze ve výšce 4634 m n. m.
  • Ascona je od Dufourspitze vzdálena pouhých 70 kilometrů
  • od severu na jih měří Švýcarsko jen 250 kilometrů a od  západu na východ 350 kilometrů
  • ve Švýcarsku je na 1500 jezer a ještě více než jezer je v zemi ledovců, asi 1800
  • hor nad 4000 metrů je ve Švýcarsku jen sto
  • podle propočtů zadržují místní jezera a ledovce až šest procent evropských zásob sladké vody
  • většina Švýcarů ze zásady nechodí na houby prvních deset dní v měsíci
  • podle rozhodnutí soudu by kravské zvonce neměly překračovat velikost 8 centimetrů
  • v ruletě v kasinech je nejvyšší povolená sázka pouhých pět švýcarských franků
  • podnikatel s cigaretami Davidoff přišel s rodinou do Švýcarska z Ruska a usídlil se v Ženevě, do jeho obchůdku chodil nakupovat i Lenin, který ale jako správný bolševik nikdy neplatil (jeho dluhy jsou dodnes k vidění  v  Davidoffových  knihách)
  • mezi švýcarské vynálezy patří instantní káva nebo suchý zip, který poprvé vyzkoušeli američtí kosmonauti
  • Julius Michael Johannes Maggi, vynálezce koření Maggi z bílkovin burských oříšků, kukuřice a pšenice, se narodil roku 1846 ve Švýcarsku
  • na švýcarský národní hudební nástroj, tzv alpský roh (Alphorn), nelze zahrát více tónů najednou a v koncertní síni roh navíc nikdy nedocílí dlouhý přirozený dozvuk, potřebuje  alpské údolí, aby zněl tak, jak má
  • první hodinky přivezl do Švýcarska obchodník z Londýna v roce 1679, jelikož se ale brzy pokazily, začali se lidé pokoušet o výrobu vlastních...