„Tak pojďte, dáme si rychlou zkoušku, dokud máme ještě hezké počasí,“ svolává Troška svůj štáb a herce. Je pátek odpoledne a po nebi se blíží tmavé mraky.
Technici se trousí z kantýny a poslouchají pokyny režiséra divoce gestikulujícího směrem k ústřední dvojici celé pohádky.
„Aninko, ty, jak půjdeš směrem k chaloupce, tak se vystrašeně otočíš a za sebou budeš mít Lukáše. Ten ti bude cupitat v patách,“ vysvětluje Troška, jak si představuje následující scénu.
V ní má Anastasia Chocholatá jako prosté děvče hledající prince společně s Lukášem Pavláskem v roli vodníka navštívit chýši čarodějnice, kterou hraje Dana Syslová.
„Původně nejsem žádná zlá babizna, v tu se měním z hodné babičky. V pohádce si projdu opravdu zajímavým obloukem, v tom mě ta role moc baví,“ popisuje Syslová vývoj své postavy s tím, že hraní v pohádkách je pro ni příjemná a odlehčující práce.
Vyšlapanou cestu plnou kořenů vedoucí k chýši lemují ohořelé pahýly stromů. Společně se zatahující se oblohou vypadá scéna strašidelně. Nálada ve štábu je však i po měsíci natáčení stále více než přátelská.
„Všichni spolu skvěle vycházíme, a to i přesto, že je to už dvaadvacátý den, kdy jen točíme. Možná mě to i trošku mrzí, že se pomalu blížíme ke konci,“ přibližuje své pocity Chocholatá.
Pohádka Zakleté pírko se točí okolo velké lásky – princ je zakletý kvůli odmítnutí krásné, ale zlé princezny.
„Ta ho za to proměnila v ptáka. Aninka pak našla jeho pírko, políbila ho a tím ho přivolala. Její zlé sestry se to dozvěděly, pírko zlomily a prince tak odehnaly. Aninka se tedy vydává prince najít. Po cestě se seznámí s vodníčkem a společně čelí všem nástrahám,“ naznačuje Troška, o čem je děj Zakletého pírka.
Po zkoušce následuje záběr naostro a než je režisér s výsledkem maximálně spokojený, trvá to téměř hodinu. „Takhle je to celkem dobrý, ale zkusíme to s kamerou vzít i z druhé strany a pak se uvidí, co bude vypadat líp,“ udílí pokyny do vysílačky Troška.
Kameraman jen zakroutí hlavou a s technikem přestavují kolejnice, po nichž se kamera plynule pohybuje, o půl druhého metru vedle.
Většinu natáčecí doby pročekáme, říká Troška
Mezitím se ve štábu rozproudila debata, jestli už je čas vyrazit na oběd. „Vážení, vydržte chvíli, prosím. Zkusíme ještě udělat scénu s babiznou, než se rozprší,“ přemlouvá Troška své kolegy s téměř otcovským naléháním.
V tu chvíli se k zemi snášejí první kapky, režisér se však rozhodl počkat. O tom, že to zřejmě bude jenom přeháňka, Trošku informuje jeden ze členů štábu, který právě seběhl z hlavní věže Helfenburku.
Ve volné chvíli si zatím vodník v podání Lukáše Pavláska namlouvá hlas žáby, v níž se v pohádce proměňuje.
„Je to taková moje specialita. Prý se podařilo sehnat zvíře, které je mi podobné, je to prý nějaký kříženec. Vybíralo se asi z dvaceti žab a prý ta nejlepší poulí oči podobně jako já. Zkoušel jsem ji naučit i něco povídat a i přesto, že je to chytrá žába, tak to bohužel nezvládla,“ říká s naprosto kamennou tváří Pavlásek, zatímco všichni okolo se smějí.
Právě díky svému nezaměnitelnému smyslu pro humor si jej Troška pro svůj film vybral.
„Vůbec jsem neměl strach, že nemá tolik filmových zkušeností. Společně s Aninkou mají neskutečný cit pro své role, i když jim scházejí zkušenosti. Ostatně téměř ve všech filmech jsem pracoval s takzvanými neherci,“ líčí Troška.
Krátký déšť však postupně sílí a natáčení se musí na nějakou dobu přerušit. Členové štábu narychlo zakrývají techniku a nalíčení herci se schovávají pod stan, kde je kromě nich a režiséra i celé přenosné studio.
„A takhle je to u filmu vlastně pořád. My většinu natáčecí doby pročekáme. Jednou musíme čekat na někoho z našeho týmu, podruhé na lepší počasí. Vždycky se s tím ale nějak popereme,“ nemá Troška žádné obavy.
Helfenburk stojí na kopci v lesích mezi Čepřovicemi a Bavorovem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
