Největší úbytek vody na Třeboňsku je znatelný ve velkých rybnících, jako jsou Svět či Dvořiště.
„Řekl bych, že je to jedno z nejkritičtějších jar za dlouhou dobu. V rybnících nám chybí přibližně jedna třetina vody. Jestli se tento stav významně nezlepší, tak budeme zažívat jedno z nejsušších jarních období,“ potvrzuje předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Zároveň si uvědomuje, že společnost má oproti jiným výhodu. Využívá totiž Zlatou stoku, která napájí téměř celou zdejší rybniční soustavu.
„Záleží samozřejmě na tom, zda bude voda v řece Lužnici. Kdyby bylo sucho i tam, už by nás nezachránila ani Zlatá stoka,“ uvědomuje si Malecha. Ale i v Lužnici je teď vody oproti jiným rokům méně.
To potvrzuje i prezident Rybářského sdružení ČR Jan Hůda. „Jsem v Třeboni 38 let a toto jsem ještě nezažil. Bohužel nemáme vodu a čekáme na déšť. Stále ale věřím, že si to příroda srovná,“ konstatuje.
A dodává, že jde o lokální problém. V Chlumu u Třeboně podle něj situace tak dramatická není. Pokud bude sucho pokračovat i nadále, budou muset rybáři přizpůsobit množství rybí násady v rybnících.
„Ještě máme prostor na rozhodování, například jestli někde ubereme, nebo jinde přidáme,“ uvažuje Malecha.
Počasí posledních týdnů ale přeje jarním výlovům. Na Třeboňsku s nimi začali už v únoru. Očekávají kolem 200 tun tržních ryb. „Jsou určené převážně pro Velikonoce a budou se prodávat za stejnou cenu jako o Vánocích,“ doplňuje Malecha.
Se suchem a teplým počasím třeboňští rybáři bojují už delší dobu a není to problém jen jarních měsíců. Postupně kupují dmychadla, která okysličují vodu. Zatím jich mají podle vedoucího technika chovu ryb Zdeňka Eiserta deset. Firma je používá hlavně v létě, ale i při podzimních výlovech.
Problém se suchem řeší také lesníci. Jako malér vnímají nejen nedostatek sněhu v zimě, ale také suchý vítr. „Teď jsou mimořádně špatné podmínky. Země je vysušená. S jarním zalesňováním jsme ještě ani pořádně nezačali. V lesních školkách máme takzvané prostokořenné sazenice, které do vysušené půdy sázet nechceme,“ vysvětluje jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.
Nyní tak čekají na déšť, aby mohli začít se sadbou. „Pokud by mělo toto počasí trvat dalších 14 dní, tak vůbec nevím, jestli bychom byli schopní všechny naplánované práce udělat,“ uvažuje Zámečník.
Strachují se i zahrádkáři a zemědělci
Stejně smýšlejí i lesníci na Táborsku. „Potřebujeme zalesňovat kůrovcové i polomové holiny. Jenže právě na nich je daleko větší odpar kvůli slunci a větru. Tam voda chybí dvojnásob. Loni jsme měli rekordní rok, to se podařilo vysázet okolo čtvrt milionu stromků. Rostly dobře, protože půda byla nasycená,“ porovnává Stanislav Vyhnal, jednatel Lesů města Tábor.
Nyní by pomohl pouze vydatný déšť. A to minimálně týden v kuse. Pár deštivých dní podle Vyhnala zásoby vody v půdě nedoplní.
Podobně hovoří i zahrádkáři, sadaři a zemědělci. „Myslím, že všichni už mají zaseto, proto potřebují, aby zapršelo. Zatím to není žádná tragédie, ale už je znát, že jsou porosty řidší. Na podzim se zároveň později selo kvůli mokru,“ porovnává ředitelka krajské agrární komory Hana Šťastná.
Před suchem varují také hasiči, kteří řeší nadměrné množství požárů v souvislosti s pálením trav. Tyto události mají na svědomí několika milionové škody i lidský život.
Změna počasí dorazila už ve středu. Začalo pršet a poměrně citelně se ochladilo. Aby ale příroda dohnala manko, bude deště třeba víc.
