Sedmnáct jednotek hasičů se minulé pondělí rvalo s ničivými plameny v lesním porostu u Sloupu na Blanensku. Od dopoledních hodin hořelo ve strmém svahu na ploše přibližně devíti hektarů.
„Velitel zásahu nechal postupně vyhlásit druhý a pak i třetí stupeň požárního poplachu. Zásah jsme měli rozdělený na čtyři bojové úseky. Proti plamenům jsme použili dvanáct vodních proudů. Zásah komplikoval vítr a těžko dostupný terén,“ popsal řádění živlu mluvčí hasičů Jan Dvořák.
Od nahlášení požáru do úplné likvidace plamenů uplynulo dlouhých šest a půl hodiny. I proto bylo pro hasiče přichystáno zázemí k odpočinku a občerstvení.
Ani takto náročný zásah však pro ně není výjimečnou událostí. Alespoň v tomto roce. K ohni, který se šíří lesem, po poli nebo v travních porostech třeba kolem kolejí a silnic, vyjíždějí extrémně často.
„Jen od začátku roku jsme řešili přes 300 požárů porostů. Loni přitom bylo za stejné období podobných událostí 23, rok předtím 31,“ vyčíslil Dvořákův kolega Jaroslav Mikoška.
Sucho doprovází silný vítr
Zároveň letos už hasiči řešili srovnatelný počet požárů v přírodě jako za celý loňský rok. To vyjížděli ke 281 událostem.
Proč je letos jižní Morava „v jednom ohni“? Podle Pavla Zahradníčka, klimatologa z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), se snoubí dva hlavní faktory.
„Příčinou je kombinace silného půdního sucha v povrchové vrstvě a silnějšího větru,“ okomentoval Zahradníček s tím, že letos období jarních požárů začalo výrazně dříve než v předchozích letech. Březen je podle monitorování ČHMÚ jen na čtvrtině dlouhodobého srážkového úhrnu.
Ostatně z dat portálu Intersucho vyplývá, jak moc letos přírodě chybí sníh. Loni byla půda v polovině března nasycená vodou z roztátého sněhu ze 70 až 100 procent, s výjimkou o něco suššího Znojemska. Oproti tomu letos nedosahovala půdní vlhkost ve stejné době více než 60 procent, a to přestože 15. března přišel déšť.
Enormní zatížení hasičů
S tak vyprahlou půdou stačí drobná nepozornost při jarním úklidu na zahradě.
„Příčiny jsou především neuhlídání ohniště, pálení biologického odpadu nebo nedbalostní chování, tedy třeba odhození nedopalku. A také jsou případy hry dětí,“ vyjmenoval Mikoška. Případný další důvod, vypalování trávy, je navíc nezákonný a lidem za to hrozí pokuta ve výši desítek tisíc korun.
Z víc než dvou stovek březnových požárů navíc hasiči evidují i jedno úmrtí, a to v Sokolnicích na Brněnsku. A také sedm zranění, naposledy v Jiříkovicích na Brněnsku musel popáleného seniora transportovat do nemocnice vrtulník.
Extrémně náročná jarní sezona se pak promítá i do samotné akceschopnosti hasičů. Zpravidla jedna nebo dvě jednotky na místě nestačí, a pokud je požár rozsáhlý tak jako u Sloupu na Blanensku, je rázem vyblokován příliš velký počet hasičů.
„Je vytvořeno plošné pokrytí, to znamená, že jednotky se navzájem suplují. Ale faktem je, že pokud máte v jedné lokalitě vyčleněných deset jednotek na likvidaci požáru porostu, tak ty stejné jednotky nemůžou být na jiném místě, třeba u dopravní nehody,“ komentoval Mikoška. Jedním dechem ujistil, že lidé nikdy nezůstanou bez pomoci a jednotky k nim vždy dorazí.
Jenže hasiči mají kromě výjezdů k nehodám, za záchranou lidí a zvířat či za likvidací nebezpečných látek aktuálně na starosti také pomoc ukrajinským uprchlíkům. Zapojují se, když je potřeba lidi utíkající před válkou převézt nebo jim rozvézt materiální pomoc. A extrémně časté boje s plameny jejich práci jen tříští. To může ve finále znamenat i pozdější příjezd a poskytnutí pomoci.
Mimořádná opatření se zatím nechystají
Nepomáhá ani fakt, že v kraji založil neznámý žhář desítku požárů úmyslně, a to na Hodonínsku. „Nejčastěji v blízkosti lesů. Podařilo se je všechny uhasit dříve, než způsobily větší škody,“ poznamenal policejní mluvčí Pavel Šváb.
Sucho, které sužuje celou republiku, se požáry porostů projevuje silně třeba i ve středních Čechách. Tamní hejtmanka Petra Pecková (STAN) v reakci na časté zásahy hasičů vydala zákaz spalování suché trávy na volném prostranství nebo klestí v lesích, zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů a na polní cesty nebo zákaz táboření mimo vyhrazené prostory.
Podobný scénář a vyhlášení mimořádných opatření však její jihomoravský protějšek Jan Grolich (KDU-ČSL) v plánu nemá. „Pan hejtman je s hasiči v každodenním kontaktu a požadavek na vyhlášení mimořádných opatření od nich nezazněl,“ sdělila mluvčí hejtmanství Alena Knotková.
Hasiči přesto varují, že by lidé měli být při manipulaci s ohněm extrémně pozorní. Zvlášť když tolik výjezdů k požárům v přírodě za poslední dekádu nezažili.
