Pivo z Budějovického Budvaru nebo tužky z Koh-i-nooru. To je jen část produktů, na jejichž výrobě se podílejí vězni z Vazební věznice České Budějovice. Firmy si jejich práci chválí a spokojeni jsou i odsouzení. Rychleji jim utíká čas, potkávají nové lidi a vydělají si peníze.
Do práce ve firmách v krajském městě se letos každý den zapojí průměrně čtyřicet vězňů. „Zaměstnávání odsouzených členíme na zaměstnávání pro potřeby věznice, zaměstnávání ve vnitřním provozu věznice a zaměstnávání v provozovně střediska hospodářské činnosti věznice,“ vysvětluje mluvčí budějovické vazební věznice Iva Valíková.
Počáteční obavy byly zbytečné
Posledním bodem myslí celkem pět firem z Budějovic, které se rozhodly odsouzeným práci nabídnout. Patří mezi ně FCC České Budějovice, Koh-i-noor, Budějovický Budvar, Zemědělský podnik Malše a Bosch. Ten se přidal před rokem.
Průměrný denní počet vězňů, kteří pracují
V závorce uvádíme počet vězňů pracujících mimo věznici. |
„Jedná se o skupinu asi deseti lidí, kteří nemusí být pod stálým dohledem, někteří jsou dokonce v režimu volného pohybu. Odsouzeni jsou za nejméně závažné trestné činy jako drobné majetkové nebo nedbalostní přestupky. Zkušenosti jsou velmi pozitivní,“ líčí Barbora Schelová, vedoucí oddělení lidských zdrojů.
Zpočátku se podle očekávání objevily obavy ze strany běžných zaměstnanců. Záhy se však ukázalo, že zcela zbytečně. „Informovali jsme odborovou organizaci i samotné pracovníky. Povinnost informovat ty, kteří přijdou s vězni do styku, je základním požadavkem při jejich umisťování,“ dodává Schelová.
Mnohem déle práci vězňů využívá společnost FCC, kde se nápad ujal již před deseti lety. Vězni pracují na třídicí lince nebo na skládce odpadu. Část z nich po výkonu trestu nastupuje na hlavní pracovní poměr.
Předtím ale firmy i vězni musí splnit několik věcí. Nejdříve se stanoví podmínky, za jakých bude odsouzený pracovat, jaké požadavky firma má nebo jak často by měl do práce dojíždět. Věznice pak kontroluje jednotlivá pracoviště a sleduje bezpečnost nebo režim vězňů. Hodnotí se i pracovní činnost s ohledem na výkon trestu odnětí svobody.
Když se osvědčí, pracují bez dozoru
Klíčem pro získání povolení pro práci ‚venku‘ je rozhodnutí ředitelky českobudějovické vazební věznice Martiny Rouskové. Skládá se z hodnocení a lékařského posudku. V něm hraje roli typ trestné činnosti i možné zneužití volného pohybu a chování samotného uchazeče.
Každá věznice si stanovuje vnitřní řád, podle něhož se pak řídí denní režim. V té budějovické má den několik podob. „Liší se u odsouzených pracovně zařazených na pracovištích v jednosměnném, dvousměnném či nepřetržitém provozu. Při jednosměnném provozu po budíčku, snídani, osobní hygieně a úklidu ubytovny odcházejí odsouzení do zaměstnání. Po návratu mají osobní volno a programy s odbornými zaměstnanci věznic,“ líčí Valíková.
Když zájemci vše splní, začnou pracovat. Podle firem nezpůsobují žádné problémy. „Nejprve jsou ‚testováni‘ v práci, kam je denně doprovází pracovník vězeňské služby. Když se osvědčí, pracují v provozu bez dozoru. Mají zajištěnou dopravu na pracoviště a zpět, stravování, pracovní nářadí, obuv a oděv,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika.
Hrubá mzda je 4 500 korun
Nejvíce chtějí pracovat ti, kteří jsou na takový režim zvyklí. K 20. září bylo ve Vazební věznici České Budějovice 254 vězněných osob, z toho 88 obviněných a 166 odsouzených. Z druhého čísla je 88 lidí možné zapojit do práce. Zhruba polovina nyní pravidelně dojíždí do zaměstnání. Pracovat je ale obecně základní povinností odsouzených v případě, že je jim práce přidělena.
Důvody, proč chtějí odsouzení pracovat, vysvětlil jeden z nich, jehož jméno věznice neuvedla.
„Práce ve výkonu trestu je pro většinu z nás jednou z hlavních priorit. Každý odsouzený tuto možnost vnímá odlišně. Všichni se ale shodnou, že si tím krátí čas trávený ve věznici. Důležitý je kontakt s venkovním světem, odměna za práci a s ní spojená radost z možnosti nakupovat ve vězeňské prodejně. Je to takový náš první krok ke svobodě, protože firmy mají zájem nás i po skončení trestu dále zaměstnávat,“ vypráví.
Finanční odměnu i podmínky pro její poskytnutí stanovuje vláda. Hrubá pracovní odměna odsouzeného vychází na 4 500 korun měsíčně. Částka se pak sráží třeba zálohou na daň a pojistné, výživným na dítě, úhradou nákladů výkonu trestu či nároky poškozených trestným činem. Část toho, co zbude, se rozdělí na kapesné a úložné. Kapesné utratí vězeň, za co chce. Úložné získá v momentě, kdy opouští věznici.
