Do každé obce i města bude přerozdělený určitý počet uprchlíků. Předběžná informace, kterou získali minulý čtvrtek večer při videokonferenci s hejtmanem Martinem Kubou, zaměstnala v pátek starosty na jihu Čech. Celkově je třeba rozmístit 8 800 Ukrajinců.
„Budeme vycházet z počtu obyvatel a možností daného města či obce. U těch nejmenších se bude jednat o jednotky lidí, ale potřebujeme, aby každá obec využila svůj potenciál, jinak nejsme schopni situaci vyřešit,“ vysvětlil v pátek Kuba s tím, že obce dostanou o víkendu potřebné informace a v tomto týdnu pak na kraj zašlou své návrhy řešení.
Na příchod uprchlíků se tak připravují i v Miroticích na Písecku. Město čítající přes 1 200 obyvatel by podle předběžného modelu mělo poskytnout azyl 14 až 15 Ukrajincům.
„V první fázi bude potřeba najít pro ně odpovídající ubytovací prostory. Pro tento účel přichází v úvahu například hasičárna, komunitní centrum nebo prostor přímo na radnici. V rezervě máme i sokolovnu, ta ale není moc vhodná a bereme ji jako nejzazší variantu. Současně musíme pořídit i základní vybavení, matrace či lůžkoviny,“ řekla starostka Martina Mikšíčková.
Následně by Ukrajinci mohli v Miroticích najít i práci. „Dovedu si představit, že bychom zaměstnali ženy na úklidové práce, muže Ukrajince jako zedníka, mohli by pomáhat i v lesích při sázení stromků a podobně,“ zamyslela se Mikšíčková.
V pětitisícové Bechyni na Táborsku dosud našlo azyl 77 uprchlíků. Podle starosty Pavla Houdka už město moc dalších možností ubytování nemá. „Přidělili jsme jim dva obecní byty, máme je ve škole, na stavbě, kde mají pokoje a připravujeme ještě jeden byt. Nevím, co budeme dělat, pokud dostaneme další. Museli bychom je asi dát do tělocvičny,“ upozornil Houdek.
Do Týna přišli z přetížené Prahy
Do Písku dosud zamířilo 460 Ukrajinců. „Nějaké možnosti ubytování ještě máme. Hlavně si ale koordinujeme sami i ubytování u soukromníků a funguje to dobře,“ informovala místostarostka Petra Trambová a dodala, že Ukrajinci si byty chtějí pronajímat i sami, ale naráží na problém v podobě tří kaucí.
„Je to pro ně moc. Chvíli potrvá, než nastoupí do práce a dostanou výplatu. Pak si musí pořídit základní vybavení a podobně,“ konstatovala Trambová.
Ve velkém teď ubytovává lidi z oblastí postižených válkou Týn nad Vltavou, kam ve čtvrtek dorazilo 65 uprchlíků z přetížené Prahy. „Všichni našli zázemí na ubytovně Blanice na Hlineckém sídlišti. Dohromady máme pro ně připravených 80 míst, takže očekáváme příjezd ještě patnácti uprchlíků,“ avizoval starosta Ivo Machálek.
Město zajistilo uprchlíkům vše potřebné, včetně stravování. „Dovezli jsme jim věci z potravinové banky, nějaké oblečení a hygienu. Musíme se o ně postarat, protože podstatná část z nich ještě nedostala státní podporu, takže nemají žádné peníze,“ prohlásil Michálek.
Dvě stě korun na den je málo
S 15 až 20 novými obyvateli počítá i obec Kovářov na Písecku. „Připraveni jsme zatím tak na 12, maximálně 15 lidí. Využijeme obecní prostory. Musíme uvažovat tak, že ubytování není na měsíc, ale třeba na rok. Obec sice bude nabízet i tělocvičnu základní školy, ale pro mě je frustrující představa, že bych měl někoho nastěhovat na delší dobu tam, kde se nemohou pořádně umýt,“ sdělil starosta Pavel Hroch.
Současně podotýká, že celá akce pro obec znamená také nemalé náklady. „Určitě uprchlíkům musíme pomoct, nicméně úhrada 200 korun na den, která plyne ze státu na obce, když je ubytujeme, a povinnost dát jim třikrát denně najíst, je pro mě nepřijatelná. Nepokryje nám to vůbec náklady na ubytování, natož jídlo. Tvrdím, že od toho nejsme my, ale stát,“ tvrdil Hroch.
Podobně mluví i starosta Netolic na Prachaticku Vladimír Pešek. „Dětí a obyčejných lidí z Ukrajiny je mi opravdu líto, ale obávám se, že to bude na úkor našich potřebných. Nevyčítám to hejtmanovi Kubovi, ale za mne bohužel z toho vyplývá, že náš stát, za nímž by měla jít odpovědnost, je nefunkční. Je to nesystémové, finančně pro obce náročné a ptám se, kde je péče řádného hospodáře,“ mínil Pešek, který předběžně počítá, že by do města mělo přijít asi 35 Ukrajinců.
Většinu zřejmě ubytují ve sportovní hale, součástí areálu jsou totiž i pokoje pro různá soustředění a nechybí tam ani další potřebné zázemí. Ve městě je také bývalé učiliště, k němuž patří internát. Obě místa jsou v majetku Jihočeského kraje, který by je tak teoreticky mohl vybavit a pro Ukrajince otevřít.