Stojí s hudebním nástrojem v ruce před webkamerou a často jen bezradně krčí rameny. Občas netuší, co po nich učitelé přesně chtějí.
Děti i kvůli tomu často vzdávají snahy naučit se hrát na housle, flétnu nebo třeba trumpetu. Distanční výuka je příliš neposouvá, čehož si všímají i rodiče, a proto je často ze školy odhlašují.
Asi takto ve zkratce vypadá hlavní důvod, proč v pololetí na jihu Čech výrazně ubylo žáků takzvaných lidušek, tedy základních uměleckých škol (ZUŠ).
Nástrahy a problémy distanční výuky způsobené pandemií koronaviru kromě dětí nejvíce dopadají na školy v menších městech, kde je výpadek každého žáka silně znát.
Své o tom vědí například v Bechyni, kam za normálního stavu chodí 300 dětí.
„Dohromady nám v pololetí ubylo asi deset procent dětí, to je skoro jednou tolik co v jiných letech. Výuku uměleckých předmětů zkrátka v takových podmínkách nejde moc dělat, postrádá to smysl. Takový typ školy je postavený hlavně na vztahu se žákem a na spolupráci,“ vysvětluje Jan Svoboda, ředitel ZUŠ Václava Pichla v Bechyni.
Podle něho je úbytek i problém s učením nejvíce patrný u prvňáků nebo druháků, kteří si ještě neosvojili základy hry na nástroj. Nepříznivá situace je na bechyňské škole ještě umocněná tím, že poslední dobou byly nejsilnější ročníky právě z řad nejmenších dětí.
„My jsme poslední dva roky měli hlavně malé žáčky a úplně se děsím, jak se projeví prakticky celý rok bez klasické výuky,“ obává se Svoboda.
Prakticky stejná situace je i na jiných školách v kraji, jako například v Jindřichově Hradci, kam každý rok chodí 880 dětí. Jenom kvůli distanční výuce se v pololetí odhlásilo téměř padesát žáků.
Nejvíce z řad výtvarných oborů, kde podle ředitele tamější ZUŠ Vojtěcha Maděryče nespatřují rodiče smysluplné vedení dálkové výuky.
„Problémy jsou také u vedení hudebních hodin, kde jsou kromě nulového kontaktu zvukové limity. Komprimovaná kvalita zvuku při přenosu trápí učitele i děti. Není to prostě zdaleka stoprocentní a chybí tam jemné detaily,“ popisuje obtíže Maděryč.
Návrat zpět může být problém
S úbytkem žáků se potýká i českobudějovická ZUŠ Piaristické náměstí, kam přestalo v pololetí chodit okolo pěti procent dětí. Zde se odhlašování dotklo nejvíce výtvarného oboru.
„Vedení skrz aplikaci je v tomto případě daleko hůř uchopitelné než u hudebních oborů. Jsou i žáci, kteří nejsou stoprocentně přesvědčení, že je to baví, ale u prezenční výuky jinak vydrží. V tomto případě ochabuje motivace a děti mají tendenci končit,“ potvrzuje ředitel školy Emanuel Kümmel.
V Jindřichově Hradci se také obávají, zda se žáci po odchodu v pololetí budou chtít do školy vrátit.
„Možná je tu v září opět uvidíme, ale v tuhle chvíli ztrácí důležitou kontinuitu výuky. Navíc budou muset opět skládat talentové zkoušky, a pokud bude velký zájem, nemusí se k nám dostat. Neříkám, že jim budeme nějak bránit, ale kvůli vyhlášce budou muset opět projít přijímacím řízením,“ upozorňuje Maděryč na možné komplikace.
To samé potvrzuje také Martina Spišská, která vede ZUŠ ve Strakonicích, kde se od ledna ze 750 žáků odhlásilo rovných 50.
„Letos to bylo jednou tolik co v jiných letech. Rodiče musejí počítat s tím, že na jejich děti nemusí v září zbýt místo. Budeme totiž dělat nábory do všech oborů a nejmenší děti budou mít přednost. Rodiče i učitele jsem na to předem připravovala,“ říká Spišská.
Podle ní má úbytek žáků logicky dopad i na příjmy škol, které jsou z velké části tvořené právě školným.
„Je to mimochodem jeden z dalších důvodů, proč rodiče žáky odhlašují. Samozřejmě v této době pocítíme každou chybějící korunu, ale naštěstí to v našem případě nebude až takový problém, jako u škol v menších městech,“ podotýká strakonická ředitelka.
Za pravdu jí dává Svoboda z bechyňské ZUŠ, který očekává větší finanční problémy v nejbližších měsících.
„Desetinový úbytek dětí nás může existenčně ohrozit a teď čekáme, až nám dorazí všechny platby na druhé pololetí. Pak teprve uvidíme, jak na tom ve skutečnosti jsme,“ popisuje Svoboda svízelnou situaci s tím, že řešením by mohlo být snížené školné.
Částečné odpuštění poplatku by podle dalších ředitelů ZUŠ mohlo vyřešit problémy se zájmem rodičů a zároveň by pomohlo udržet finanční stabilitu škol. Jenže vyhláška zakazuje pohybovat s cenou školného v průběhu roku.
„Je to častý dotaz rodičů, proč s tím nemůžeme hýbat, když jsou menší provozní náklady. Ona to ale není úplně pravda, protože jsme museli dovybavit učitele a přizpůsobit je na distanční výuku. Navíc se takové věci musejí připravovat s větším předstihem a je třeba o tom včas informovat rodiče,“ říká Maděryč.
