Složení vody kontroluje správa šumavského parku od roku 2006. A to hlavně v místech, která revitalizuje - tedy znovuzavodňuje, například původní mokřady či rašeliniště. "Měřením kvality vody si můžeme ověřit, zda revitalizace rašelinišť byla úspěšná a zda nějakým způsobem ovlivňuje kvalitu vody v tocích," vysvětlila botanička správy parku Iva Bufková.
Odvodnění má pro rašeliniště i ostatní mokřady často neblahé následky. Způsobuje jejich vysychání, kvůli kterému mizí vzácné druhy rostlin či živočichů, a nakonec může rašeliniště zcela zaniknout. Právě proto se v šumavském parku v roce 1998 s obnovou mokřadů a rašelinišť začalo. Cíl je jasný, cenné mokřady zachránit a škody po odvodnění odstranit. Jde hlavně o rašeliniště u Modravských slatí nebo v údolí řeky Křemelné.
"Sledujeme i některé větší toky, například Roklanský potok, Křemelnou nebo Hučinu," řekla Bufková. Díky sledování kvality vody se ochranáři dozvědí, co se vlastně děje s okolní krajinou a jaký dopad má rozdílné využívání právě okolních lesů a luk. "Vzorky se odebírají v potocích po celý rok, v rašeliništích od jara do podzimu, protože v zimě zamrzne," uvedl mluvčí správy parku Pavel Pechoušek.
Voda je čistá a bez síranů, zbarvená je ale do hněda
Vzorky pak putují do laboratoří Povodí Vltavy v Českých Budějovicích, kde se zjišťuje její kvalita, například kyselost a obsah důležitých látek. V posledních letech se kvalita vody v revitalizovaných rašeliništích mírně zlepšuje. Samozřejmě, podle toho, jak vypadá okolní krajina, vypadají i rozbory vody.
"Mnohem více jsou zatíženy toky v okolí sídel nebo v povodí s intenzivně zemědělsky využívanou krajinou," doplnila Bufková. Většina řek a potoků protéká krajinou nad obcemi, proto se kvalita vody výrazněji nemění. Například koncentrace dusičnanů jsou všude hluboko pod stanovenými normami pro kojeneckou vodu a velmi nízký je i obsah síranů. Přesto jsou šumavské toky často zbarveny do hněda.
"Díky vysokému podílu rašelinišť mají toky větší podíl humínových látek. Ty vznikající rozkladem převážně rostlinných zbytků a způsobují toto zabarvení," poznamenala Bufková. Tím, že se rašeliniště dříve odvodňovala, tak se těchto látek do povodí řek vyplavovalo ještě mnohem víc. Díky jejich revitalizaci jich naopak ubývá.
