Ekologičtí aktivisté také zjistili, že ve dvou ze čtyř variant stavby se uvažuje i o vybudování takzvané evakuační sjezdovky, a proto tvrdí, že se naplňují jejich obavy, aby se na Hraničníku v budoucnu i nelyžovalo.
Kraj plánuje stavbu lanovky a sjezdovky v biosférické rezervaci UNESCO, na území šumavského parku a chráněné krajinné oblasti. Smysl je jediný, dopravit české lyžaře do rakouského areálu Hochficht na protější straně kopce, kam se dnes lidé dostanou jedině po zhruba 27kilometrové objížďce přes Zadní Zvonkovou.
Ochranáři ale varují, že stavba poškodí přírodu a bude mít negativní vliv na živočichy. To však vyvrací starostové, pro které by lanovka byla přínosem. Třeba Jiří Hůlka z Horní Plané. "Demagogové si vždy argumenty najdou. Nejde o sjezdovku, ale o evakuační trasu, pokud by se na lanovce něco stalo nebo by nefungovala," říká dlouholetý zastánce stavby Hůlka.
Existují čtyři varianty, jak by se mohla lanovka stavět. Podle jedné by lanová dráha s dolním terminálem na Klápě a horním na Hraničníku byla dlouhá 2,7 kilometru a za hodinu by přepravila od 1 540 do 2,7 tisíce lidí. Lanovka by měla 20 zhruba 25 metrů vysokých stožárů. Pod ní by byla takzvaná odjezdová evakuační sjezdovka o délce 2,8 kilometru na ploše 8,6 hektaru.
Na sjezdovce je plánováno i zasněžování
"Ze čtyř variant stavby dvě se sjezdovkou počítají. Protože je tam plánováno i zasněžování, domníváme se, že by se nejednalo o evakuační, ale o klasickou sjezdovku," míní Eduard Sequens z ekologického sdružení Calla.
Parkoviště by mělo kapacitu 432 míst pro automobily a deset pro autobusy. V rezervě by ale bylo dalších pět set míst. Postavit by se musela i nová přístupová cesta z Nové Pece, vodovod, kanalizace nebo přivést elektřina.
"Území, kde by se lanovka budovala, je z 90 procent v souvislých lesních porostech. Odlesnění skoro devíti hektarů pro sjezdovku a přes čtyři hektary průseku pro lanovku by ovlivnilo odtokové poměry v území. Stavbou by byla zničena či negativně dotčena území, na kterých se nacházejí ohrožené druhy flóry a fauny," argumentují posuzovatelé vlivu stavby na životní prostředí ve svém rozhodnutí, které má MF DNES k dispozici.
Hejtman Jiří Zimola z ČSSD už při projednávání rozvoje kraje loni v srpnu říkal, že je krajská koalice obviňována z tunelování Šumavy neprávem. Jediným záměrem podle něj tehdy byla lanovka a sjezdovku kraj stavět rozhodně nechce. To dnes potvrzuje i radní pro životní prostředí Karel Vlasák z ODS.
"Kraj plánuje dopravní propojení rakouského areálu pomocí lanovky, žádné stavby areálů ani sjezdovek neplánuje a ani nic, co by poškodilo přírodu," argumentuje Vlasák.
Ekologové se obávají, že na Hraničníku vznikne obří areál
Ekologické organizace už ale proti záměru začaly protestovat právě proto, že se obávají, že na Hraničníku vznikne obří areál propojený s rakouským Hochfichtem. Nesouhlas poslalo například sdružení Calla. Vadí mu, že záměr neřeší, co bude s tisíci turisty, kteří na vrchol Hraničníku vyjedou.
"Stovky by se jich mohly nekontrolovatelně vydat národním parkem zpět pěšky, na horských kolech nebo na běžkách. Negativní dopad by tak stavba měla na mnohem širší území," varuje Sequens.
Aktivisté se také obávají, aby se i přes nesouhlasné stanovisko EIA nesnažil kraj stavbu protlačit jako veřejný zájem. To je nejsnazší způsob, jak se do stavby pustit. A stavba lanovky už titul veřejného zájmu má. Je tak zapsaná v Zásadách územního rozvoje kraje.
"Vyčkáme na definitivní závěry posudku EIA a pak budou následovat další kroky. Nic nepředbíhejme a ani nepředjímejme. Stavba je i tématem debat na šumavském parku," dodal Vlasák.
