Při posledním orkánu Kyrill na Šumavě padlo na milion stromů. Někteří politici, vědci i lidé z regionu kritizují, že Správa Národního parku Šumava nereagovala dostatečně rychle a ponechala v porostech velké množství dříví k zetlení.
Tomu se chce správa parku v budoucnu vyhnout. Připravuje návod, co dělat v obdobných situacích. Kuchařku, jak bojovat s následky větrné kalamity, chce představit veřejnosti v dubnu. Předloží ji jak vědcům, tak i šumavským starostům a regionu.
„Je to zásadní materiál, který řeší situaci podobně jako třeba povodňové plány měst,“ vysvětlil mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Ochranáři začali přípravu na další smršť tím, že vyhodnotili dvě předchozí kůrovcové kalamity z poloviny devadesátých let a z roku 2007, kdy se Šumavou prohnal Kyrill. Materiál analyzuje kalamity a říká, jaká jsou rizika. Pak také jasně vyjmenovává limity z hlediska ochrany přírody a lesního zákona. Posléze navrhuje pět možných variant přístupů neboli scénářů. A to od extrémního „nezasahovat“ až po opačný extrém „zasahovat úplně všude“.
„Podrobně jsme rozpracovali jeden ze scénářů, o kterém si myslíme, že je nejrozumnější a kombinuje všechny. Je tak de facto jedním z prostředních,“ popisuje chystaný dokument šéf správy parku Pavel Hubený.
V dokumentu existují různé návrhy, co dělat v případě větrné smršti, a to včetně dopadů na jednotlivá území, která jsou například plochami pod ochranou evropské směrnice Natura 2000 nebo na nich žijí vzácné druhy živočichů. V návrzích se hovoří právě o tom, jaké množství polámaného dříví - zejména smrkových či jehličnatých porostů - je ideální vytěžit, ponechat na místě k zetlení a jakým způsobem bojovat s kůrovcem.
Jsou tam i dopady na život jednotlivých lokalit a to, zda může takový zásah poškodit přírodu, či nikoliv a zda je lepší proti kůrovci zasáhnout přímo v lokalitě, nebo jej hubit třeba v nárazníkovém pásmu, aby nenalétl do dalších okolních porostů.
Starostové považují dokument za zbytečný
Ředitel šumavského parku Pavel Hubený věří, že materiál bude natolik praktický, že i kdyby se změnilo vedení instituce, bude platný a účelný. Šumavští starostové jsou však k příručce zatím nedůvěřiví.
„Tím, jak často se tady mění ideologie, jak přírodu chránit, ředitelé a ministři, tak nevěřím, že se bude nějaký takový materiál dodržovat. Takových dokumentů, memorand a úmluv už na Šumavě bylo nespočet. Dle mého je to jen plýtvání času a peněz,“ prohlásila starostka Borových Lad Jana Hrazánková.
Vedení správy šumavského parku věří, že nový dokument by se mohl stát v budoucnu i součástí chystaného plánu péče o národní park. Potom by byl pro jeho správu závazný.
