„Nikomu jsem ve stávkování nebránil, ale jak vidíte, máme dnes plný stav. Pokud by se přece jen někdo rozhodl se do protestu zapojit, zvládli bychom jeho hodiny odsuplovat,“ vysvětluje Antonín Krejsa, ředitel školy, která připravuje další generaci učitelů.
Odbory hřměly u Sněmovny. Jednejte s námi, nebo nepřestaneme, vyzvaly Fialu |
Je tak trochu paradoxem, že učitelé zde v nadsázce nebojují za své žáky, na něž změny ve školství citelně dopadnou. Odbory stávku vyhlásily hlavně kvůli celkovému podfinancování resortu a snížení hodnoty PHMax, tedy maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu.
„V tomto jsem ale optimista, pro učitele to nakonec dopadne dobře, i když už začínám mít trochu problém s orientací v tom, co se mezi odbory a ministerstvem děje. Nepedagogičtí pracovníci skutečně nemají v základu moc vysokou mzdu, ale dá se to řešit pomocí nenárokových složek,“ pokračuje Krejsa.
Důležitost krize v českém školství si uvědomují i sami studenti, kteří se připravují na budoucí povolání učitele či příbuzných profesí. I když podle ředitele odjela asi polovina jedné ze tříd protestovat do Prahy, část z nich vnímá rozhodnutí školy jako správné.
„Sice se nás to jako studentů hodně týká, ale podle mě je dobře, že jsme do stávky jako škola nešli. Pokud by měla být, tak v celé republice, a ne takto rozdrobeně. Mělo by se veřejně i lépe komunikovat a mluvit o důvodech ke stávce. Informací je sice všude hodně, ale už méně se obecně ví, co z toho je podstatné,“ myslí si studentka 4. ročníku Zuzana Dvořáková.
Sama se ani neobává toho, že by ve školství peníze nebyly. Spoléhá se zejména na to, že právě tento resort je jedním z klíčových pro fungování celé společnosti. „Pokud bude podfinancovaný, budou na tom bity hlavně budoucí generace. Stávka tak může být alespoň impulzem k zamyšlení se nad situací. Je to běh na dlouhou trať, tak by se na to mělo pohlížet,“ dodává 18letá studentka.
Podobně se na celou situaci dívá i její spolužačka Nella Pflanzerová, podle níž jsou ve školství obrovské rozdíly ve finančním ohodnocení. Zároveň má pocit, že učitelství už dnes není tak prestižní povolání, jako bývalo.
Spíš než učitelství je láká psychologie
„Pokud si ale kantor umí zjednat respekt a sám ho k dětem má, tak se mu to vrátí. Nemyslím si, že je klima na školách tak strašné, jak se často říká. Učitel podle mě musí dobře rozumět tomu, co učí, a také musí chtít znalosti dětem předat. Pak si jej budou všichni v okolí vážit,“ přidává postřeh 19letá studentka, kterou už na jaře čeká maturita.
Obě si ale nejsou jisté, zda by se v budoucnu skutečně chtěly věnovat učitelství. „Je to jedna z možností, ale více mě láká psychologie,“ přiznává Dvořáková. Její spolužačka jen přikyvuje a dodává, že má přihlášku na obor učitelství pouze jako zálohu. „Láká mě hlavně psychologie a speciální pedagogika na Karlově univerzitě v Praze,“ doplňuje Pflanzerová.
Pokud by už obě ale přece jen u učení zůstaly, moc si nedokážou představit situaci, kdy by měly vést třídu se třiceti žáky. Takové scénáře reálně hrozí, pokud by se skutečně hodnota PHMax snížila a ředitelé by byli nuceni slučovat jazykové či seminární skupiny.
V pondělí zavře většina škol. Jak se bude stávkovat v jednotlivých krajích |
„Vidím to třeba u nás na výtvarné výchově, kde máme skupiny po patnácti. I tak se mi zdá, že je nás na hodině až až. Pak se učitel nemůže věnovat dětem podle jejich potřeby. Asi by to šlo jen u předmětů, kde hlavně přednáší učitel,“ říká Dvořáková.
I když se ředitel Krejsa domnívá, že v otázce nepedagogických pracovníků školy dokážou zajistit adekvátní ohodnocení, dvojice studentek přesto tyto profese považují obecně za podhodnocené.
„Občas je to až nedůstojné, což platí třeba i u asistentů pedagoga. V posledních letech přibývá hodně dětí se speciálními potřebami, které potřebují individuální přístup. Pokud nebudou asistenti adekvátně ohodnoceni, bude situace jen a jen horší. A nejvíce na to doplatí hlavně děti,“ mrzí Pflanzerovou.
