Zaniklá šumavská obec Knížecí Pláně bývá oblíbenou zastávkou při túrách národním parkem. Ke hřbitovu a dřevěnému kříži připomínajícímu zbořený kostel výletníci přicházejí například z Borových Lad na Prachaticku, do jejichž katastru bývalé sídlo spadá.
„Jak je možné, že do oblasti kulturní krajiny nepatří právě hřbitov? Co jiného by tam mělo být? Ani místní hájenka tam nebyla zařazena,“ diví se starostka Borových Lad Jana Hrazánková, která se stejně jako další lídři šumavských obcí účastnila úterního semináře ve Vimperku.
Na něm byl při jednání rady národního parku představen návrh nové zonace, která jeho plochu rozdělí do čtyř oblastí na dalších 15 let. Nyní je území rozčleněno do tří zón.
Sedmadvacet procent plochy parku bude označeno jako zóna přírodní – tady lidská ruka nesmí zasahovat žádným způsobem do přírodních procesů. Rozloha této nedotknutelné oblasti zůstane stejná jako současná I. zóna.
Stejný procentuální podíl bude mít i druhá zóna nazvaná přírodě blízká. „Její plochy jsou už částečně či více pozměněné, nejsou tedy ryze přírodní. My v nich budeme moci do jisté míry zasahovat proti kůrovci nebo korigovat velkoplošné rozpady lesů,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Oblasti podle nové zonaceZóna přírodní (27 % plochy NP) |
Další a zároveň největší oblastí bude zóna soustředěné péče o přírodu. V ní se bude těžit dřevo a správa parku se tu zaměří na ochranu jedinečných a ohrožených druhů a zachování významných biotopů.
„Nyní mají členové rady parku, ale následně i veřejnost, vlastníci či návštěvníci možnost podávat k návrhu nové zonace další připomínky,“ sděluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Této možnosti využijí starostové některých obcí, které na semináři zajímala především čtvrtá zóna – kulturní krajina.
Tato oblast v podstatě kopíruje všechna sídla na území parku od Kvildy přes Modravu po Prášily a respektuje jejich územní plány.
Starostka Borových Lad už teď ví, na co se bude chtít zeptat. „Máme v katastru i vesnici Nový Svět. Podle náhledů zdejší rodinné domy a rekreační chalupy nalevo od silnice spadají do zóny soustředěné péče, nikoli kulturní krajiny, jak by to mělo být. Obec tu vlastní i pozemky určené k zastavení. Proto nechápu, proč jsou na území třetí zóny,“ přiblížila Hrazánková své výtky.
Navíc se podivuje nad rozlohou kulturní krajiny, která s 642 hektary odpovídá necelému jednomu procentu z celkové rozlohy národního parku. Stejně hovoří i starosta Kvildy Václav Vostradovský.
„V minulosti ministr životního prostředí mluvil o deseti procentech pro kulturní krajinu. Mám domluvenou schůzku s panem ředitelem správy parku. Budu se ptát, jak budou řešeny klíčové vodní zdroje Kvildy ze směru od Filipovy Hutě, o které vzhledem k počtu turistů nesmíme přijít, nebo na louky v okolí Kvildy, které překvapivě nejsou do kulturní krajiny zařazeny,“ líčí starosta.
Mluvčí parku Jan Dvořák si uvědomuje, že jedno procento plochy ze 70 tisíc hektarů celkové rozlohy působí nevýrazně. „Na druhou stranu však územní plány obcí ukazují, že sídla stále mají kam růst. Mají k dispozici zastavitelné plochy na nové rodinné domy nebo penziony. To platí například pro Kvildu nebo Filipovu Huť,“ upozorňuje.
Nyní bude vedení parku zpracovávat podobné připomínky, aby mohlo v příštích týdnech či měsících dojít k dohodě a návrh podat ke schválení ministerstvu životního prostředí, které vydá vyhlášku o nové zonaci. Pracuje i na určení klidových zón, které omezují pohyb lidí po Šumavě. Ten totiž zonace neřeší.
Její návrh vznikl podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny. „Je v ní vysloven dlouhodobý cíl, že na převážné většině parku mají v budoucnu probíhat přírodní procesy. Rozlohu přírodní zóny můžeme nyní určit na patnáct let a pak uvidíme, zda do ní zahrneme i současnou přírodě blízkou oblast,“ popisuje Dvořák.
S tím nesouhlasí třeba ekologická organizace Hnutí Duha a její příznivci, kteří se zasazují o bezzásahovou zónu na 53 procentech plochy národního parku.
