Pro Šumavu začíná přelomový rok. Turisté si změn nevšimnou, zatím se jich totiž nebudou týkat. Obce a Správu NP Šumava ale čekají zásadní jednání.
Z původních tří zón, na které se dělilo území národního parku, se budou muset stát čtyři. Na jejich finální podobě se musí dohodnout správa parku s ostatními členy Rady NP Šumava.
Pak přijdou na řadu klidová území. Ty jsou úplnou novinkou a jejich vytvoření bude mít důležitý dopad jak na ochranu vzácných druhů zvířat a rostlin žijících na Šumavě, tak i na turistiku. Alespoň na části roku by totiž mohly umožnit i zpřístupnění nejpřísněji chráněných míst.
Nové rozdělení Národního parku ŠumavaZóna přírodní: Zatím ji zahrnuje území bývalých I. zón, tedy 13 procent území národního parku. Turisté se v ní mohou pohybovat jen po vyznačených cestách. Je bezzásahová. Zóna přírodě blízká: Budou ji tvořit všechna území, která by měla být do budoucna převedena do zóny přírodní. Dlouhodobě se počítá s jejich ponecháním přírodním procesům. Zóna soustředěné péče: Budou to místa, kde se počítá i do budoucna se zásahy člověka, ať už kvůli ochraně vzácných druhů, nebo vývoji lesa. Zóna kulturní krajiny: Zahrne obce a osady a jejich rozvojová území. Klidová území: Lokality s omezeným pohybem lidí z důvodu nerušeného vývoje přírody. Budou moci být vytvořeny napříč všemi zónami. Ale nebudou muset být trvale nepřístupné, jako byla dosud místa v I. zóně NP. Podle nastaveného managementu je bude možné třeba na několik měsíců zpřístupnit. |
První jednání o nové podobě zonace začnou brzy.
„Na 25. ledna jsme do Vimperka pozváni na seminář, který má představit, podle jakých pravidel se bude zonace tvořit. Bez toho se nehneme dál. Rozčlenění na čtyři oblasti by mělo vzniknout v souladu se zájmy obcí. Zatím jsme v nejistotě a doufáme, že se na setkání dozvíme, co mohou jednotlivé obce čekat,“ říká starostka Borových Lad a zároveň místopředsedkyně Svazu šumavských obcí Jana Hrazánková.
Zatím je dána jen poloha přírodní zóny, která zahrnuje 13 procent území a automaticky se v ní proměnily dřívější první zóny národního parku. Další zóny zatím nejsou vymezeny.
„Budou právě předmětem nastávajících projednávání. Od ministerstva životního prostředí jsme na začátku ledna obdrželi metodiku pro další postup, takže s ním seznámíme obce,“ prohlašuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Pro turisty se zatím nic nemění, protože v přírodní zóně budou platit stejná pravidla jako v dřívějších prvních zónách. Zůstává i stejné značení a dál v takových místech smějí turisté chodit jen po vyznačených stezkách.
Na konci ledna bude seminář pro členy rady parku, tedy obce, zástupce krajů a další. Na začátku února by mohlo vedení parku představit pracovní verzi zonace.
„Očekáváme, že v březnu už bychom mohli znát první připomínky. Chceme objet obce, které o to budou stát, a sbírat jejich námitky a doporučení, které se budou do návrhu zapracovávat. V září bychom mohli projednat a schválit další dohodu. Teprve poté začne proces schvalování na ministerstvu. Pokud vše půjde tak, jak očekávám, mohl by celý proces skončit do roka,“ popisuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Zatímco na projednání zonace už správa parku získala postup od ministerstva, pro vyjednávání o klidových územích zatím nejsou podmínky známé. Přitom tyto lokality budou turisty zajímat více než vymezení jednotlivých zón.
Právě díky nim může přijít avizované otevření dosud nepřístupných míst. „Jakmile budeme znát metodiku, začneme jednat i v této otázce. Zatím víme jen to, jak budeme chtít postupovat v hraniční oblasti, kde budou naše klidová území navazovat na ta bavorská,“ vysvětluje mluvčí Dvořák.
Už loni v listopadu se zástupci obou národních parků na českém i německém území Šumavy dohodli, že budou ctít podmínky ve svém sousedství a postupovat tak společně i v otázce ochrany přírody. Dohoda se týká systému cest, které na hraničním hřebenu volně propojují naše s německým územím.
„Procházejí především územím výskytu tetřeva hlušce. Pokud má mít jeho ochrana smysl, musí dávat smysl také systém navazující infrastruktury. Chceme proto docílit toho, abychom nekladli přírodě blízké turistice zbytečné překážky. Pokud tedy bude v nějakém období otevřeno pro turisty v Národním parku Bavorský les, chceme, aby to samé platilo na našem území,“ upřesňuje Pavel Hubený.
Jedná se například o zpřístupnění Luzenského údolí a hraničního přechodu Modrý sloup. O něm rozhodne hodnocení EIA, jehož výsledek zatím není možné předjímat. Pokud by ale bylo pro turistiku příznivé, platila by podobná pravidla pro návštěvníky na obou stranách Šumavy.
„Místa přístupná jen část roku bychom chtěli otevřít na stejnou dobu, jaká platí i za hranicí. Bylo by nelogické, aby se turisté třeba museli na hranicích obrátit, pokud by nebyla přístupnost sjednocena,“ dodává mluvčí Dvořák.
