Ze břehu se zdá, že se obě strany oblouku brzy dotknou. Zblízka je ale patrné, že dělníkům na stavbě nového betonového mostu nad Orlickou přehradou ještě pořádná porce metrů k propojení zbývá. I tak už jsou více než dvě třetiny oblouku budoucího železničního mostu u Červené nad Vltavou na Písecku hotové.
„Stavba pokračuje zatím velmi dobře a je unikátní v tom, že zde půjde o jeden z největších českých obloukových mostů. Bude také zajímavé pozorovat, jak ten nový nahradí původní, který zde zůstane jako památka. Věřím, že spolek Viadukt se o něj dokáže dobře postarat, protože podobných příhradových mostů v republice už moc není,“ komentoval na stavbě ministr dopravy Martin Kupka.
Práce na novém přemostění za 685 milionů korun jdou navíc podle stavařů velmi dobře, a tak se dá očekávat, že se zřejmě podaří betonový most otevřít s mírným předstihem.
„Pokud nepřijde mimořádně tuhá zima, mohli bychom se po něm procházet už na podzim příštího roku,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda a dodal, že vlaky ho začnou využívat od listopadu 2024.
Samotný oblouk, který se už nad Orlickou přehradou rýsuje, bude mít rozpětí 156 metrů a po dostavbě se tak stane betonovým mostem s největším rozpětím v Česku. Celková délka dosáhne 316,3 metru.
„Oblouk tvoří 16 lamel na každé straně s tím, že ta sedmnáctá propojí oblouk ve svém vrcholu. K tomu by mělo dojít začátkem prosince. Poté demontujeme oba provizorní pylony o výšce přes 21 metrů a začneme propojovat mostovku,“ přiblížil hlavní inženýr stavby za SŽ Petr Žákovec.
Most přes Orlík je opět památkou, na demolici se tak nejspíš nedostane |
Zároveň připomněl, že stejně jako na jiných podobných konstrukcích se stavaři i zde museli potýkat s řadou problémů. „Velmi náročné bylo založit základy oblouku a dostat se k vodě. Trochu bojujeme i s kolísající hladinou nádrže, což může být rozdíl až deseti metrů. Na druhou stranu nám výrazně pomohlo budování nového přelivu na orlické hrázi, díky čemuž byla hladina delší dobu velmi nízko,“ doplnil Žákovec.
Nový most má podle projektantů zůstat v provozu minimálně sto let. „Běžně by ale takové konstrukce měly vydržet 150 až 200 let. To ale budou moci zhodnotit až naši potomci,“ připomněl Svoboda a upozornil, že po dokončení bude význam mostu pro železniční dopravu stěžejní.
„A to už jen kvůli tomu, že tudy povede objízdná trasa při rekonstrukci mezi Nemanicemi a Ševětínem na koridoru z Budějovic do Prahy, kde se budou stavět tunely. Tento most navíc bude připravený i na případné zatrolejování,“ dodal.
Co bude se starým mostem
Stále ovšem není jasno kolem budoucnosti historického mostu, který je navíc chráněnou památkou. Pro Správu železnic to bude zbytná stavba, kterou nemůže dál držet a spravovat. Zároveň ji ale není možné rozebrat, což byl původní plán.
O památku projevil zájem spolek Viadukt, který je známý například aktivitami kolem záchrany Negrelliho viaduktu v pražském Karlíně. Na dohodu a případný převod majetku je čas do poloviny příštího roku. Otevření mostu pro veřejnost a zřízení stezky je ale problematické i proto, že okolní pozemky jsou soukromé, vlastní je Jan Schwarzenberg.
Most leží na trase Písek–Tábor. Správa železnic se na tomto úseku pustila i do rekonstrukce historického Sepekovského viaduktu. Ten by měl být opravený rovněž příští rok.
